Stavba za 600 milionů korun spojuje starou tranzitní síť, vedenou z východu na západ, s novým baltským plynovodem Nord Stream. Všechen plyn, který stanicí prochází, je nyní z Ruska a směřuje dál do zahraničí, řekl manažer projektu plynovodu Pavel Nesládek.

Na předávací stanici příští rok naváže stavba vnitrostátního plynovodu Gazela, který spojí Krušné hory s Českým lesem a povede zejména plyn do jižní části Německa. Celková investice se má pohybovat okolo deseti miliard korun. Důvodem ke stavbě je hlavně strach z politické nestability Ukrajiny a Běloruska, přes které vedou stávající tranzitní plynovody. "Plyn, který nyní přes stanici teče, jde do dalších zemí. Část se spotřebuje v Německu," řekl Nesládek.

Stanicí začal proudit plyn počátkem září, oficiální otevření ale provedl až Klaus. A i tak se museli hosté brodit okolo potrubí štěrkem, protože se některé stavby stále dokončují. "Pořád tomu říkáte stavba, tak jak to vlastně je," tázal se Klaus krátce před tím, než si nasadil přilbu, navlékl bílý antistatický plášť a vyrazil na štěrkové cesty. Schopnost zajistit dodávky energií je podle něj pro Česko velmi důležitá. Víc než plyn rozebíral svůj vztah k této části Krušných hor, kde prý byl naposledy "asi před 150 lety ve škole v přírodě". A v rozhovorech s místními se zajímal, kde by se dalo v okolí lyžovat.

Kapacita se zvedne po dostavbě Gazely

Kapacita stanice je zatím 7,6 miliardy metrů krychlových ročně a po dostavbě Gazely se zvedne 33 miliard, což je čtyřnásobek spotřeby celého Česka. "Znamená to zvýšení bezpečnosti Česka, kdyby byl nějaký problém na trase, plyn by proudil i do naší sítě," řekl novinářům Jan Nehoda, jednatel investorské společnosti Net4Gas, která patří do koncernu RWE.

Rentabilita plynovodu Gazela je v horizontu deseti až 20 let, to v závislosti na jeho vytížení. Celá 166 kilometrů dlouhá stavba by měla být hotová na konci roku 2012. Velká část povede souběžně s dvěma už hotovými plynovody, které společně s ní budou na českém území tvořit jakýsi páteřní trojúhelník.