VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Do SRN šly za prací tisíce Čechů, Němcům to nestačí

Berlín – Okolo 10.000 Čechů si našlo práci v Německu poté, co západní soused před dvěma roky odstranil všechny zbývající bariéry pro zaměstnávání lidí z osmi nových členských států Evropské unie. Vyplývá to z údajů, které poskytl Spolkový úřad práce. Celkově se počet pracovníků ze zemí unijních nováčků v Německu od 1. května 2011 zvýšil o zhruba 175.000. Toto číslo tak zůstává za původními očekáváními a dokládá varování odborníků, že Němci svůj pracovní trh, potýkající se s nedostatkem kvalifikovaných sil, otevřeli pozdě.

11.7.2013 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/David Taneček

Podle statistik Spolkového úřadu práce bylo v Německu zaměstnáno na konci loňského roku 27.156 Čechů, před úplnou liberalizací pracovního trhu jich bylo 17.743. Po Polácích a Maďarech tvoří třetí nejpočetnější skupinu zaměstnanců ze zemí, které do EU vstoupily v roce 2004. Čtvrtí jsou Slováci, kterých v Německu ke konci roku 2012 dělalo přes 16.700.

„Pracovní migraci do Německa představují především příchody pracovníků z Polska, Maďarska, Česka a dalších států východní Evropy. To se teď trochu přehlíží. Nyní se hodně mluví o Španělsku, Itálii nebo Portugalsku, ale čísla jsou mnohem větší u sousedních východoevropských států, aniž by to (v Německu) vyvolávalo nějaké diskuze nebo problémy," řekl člen vedení Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Achim Dercks.

Podle údajů Spolkového úřadu práce mělo k letošnímu dubnu v Německu zaměstnání přes 400.000 občanů států, které do EU vstoupily v roce 2004, a přes 142.000 Rumunů a Bulharů, kteří se připojili k evropskému bloku o tři roky později. Vůči jejich zaměstnávání ale Německo stále uplatňuje některé právní překážky, jako to sedm let činilo v případě Česka a spol. Lidí z krizí postižených jihoevropských zemí pracovalo v Německu ve stejném období téměř 483.000.

Německé úřady očekávaly, že po 1. květnu 2011 do země za prací každý rok zamíří až 180.000 občanů unijních nováčků ze střední a východní Evropy – tedy tolik, kolik si jich tam našlo cestu až za dva roky po plném zpřístupnění pracovního trhu.

Otevření pracovního trhu přišlo pozdě

„Otevření bylo dobré, ale přišlo moc pozdě, na což jsme dlouho upozorňovali," tvrdí Dercks. „Jiné země dlouhodobě profitují z toho, že po roce 2004 přicházely kvalifikované síly z nových členských států k nim, a ne do Německa," dodal předák DIHK, podle něhož se v Němcům nejvíce nedostává zdravotnického a pečovatelského personálu, pracovníků v technických oborech, hotelnictví a gastronomii nebo řidičů nákladních aut.

S nedostatkem zájemců bojují v Německu také učňovské profese. V zemi funguje takzvaný duální systém, kdy je výuka učňů spojena s prací v konkrétní firmě. Ta mladému adeptovi na výuční list dává plat a hradí i náklady na výuku. Poptávka po učňovských oborech mezi Němci ale v posledních letech upadá, a to hlavně na bývalém komunistickém východě země, kde za posledních deset let klesla zhruba o 50 procent.

Velké naděje na zlepšení tohoto stavu vkládaly německé profesní komory právě do otevření pracovního trhu před dvěma roky, který umožnil přijímat zájemce o vyučení i ze střední a východní Evropy. Tyto komory se zaměřily hlavně na sousední Poláky a Čechy. Podle Centrálního svazu německých řemesel našlo od té doby u sousedů místo přes 80 mladých Čechů – většina z nich v sousedním Bavorsku.

Například v tamním regionu Horní Franky, který sousedí s Ašskem a Chebskem, se uplatnilo devět českých učňů. „V Horních Francích působí v současnosti 16.200 firem a v nich máme 7200 učňů, včetně těch devíti českých," přiblížil „přínos" Čechů pro hornofrancké učňovské školství Rainer Beck z tamní řemeslnické komory.

Hlavní překážka? Znalost němčiny

„Víc jsme ale ani neočekávali," přiznal s tím, že hlavní překážkou pro uchycení mladých Čechů v Německu je stále znalost němčiny. Tento problém se ale netýká jen učňů z Česka. „Hlavní potíží a důvodem, proč do Německa přichází za vyučením málo mladých občanů EU, jsou nedostatečné jazykové schopnosti," potvrzuje Julia Stegmannová-Schaafová z řemeslnické komory v saských Drážďanech.

„Prakticky u všech profesí v Německu je potřeba němčina," přidal se i Dercks, podle něhož je neznalost jazyka hlavním limitem rovněž pro zájemce o práci v Německu ze střední, východní i jižní Evropy s už ukončeným vzděláním. Zdůraznil navíc, že Němci nesmí své naděje na zaplnění pracovního trhu upínat jen k zahraničí.

„Když to dobře půjde, pracovní migrace zvládne možná 15 procent. Mnohem důležitější je a bude využít vlastní potenciál tady v Německu," uvedl s odkazem na potřebu většího pracovního zapojení matek nebo starších lidí. Značný prostor vidí také pro získávání mladých Němců do učebních oborů.

Autor: ČTK

11.7.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
11

V New Orleansu najel muž s autem do lidí, tři desítky zraněných

Baron Trenck v brněnské Kapucínské hrobce.
11

Legendární baron Trenck: Vědci tvoří 3D model podle mumie

Kláštercem se line nebeská vůně. Otevřeli čokolatérii

Klášterec nad Ohří – V čokolatérii si vyrábí vlastní pralinky, pečou originální čokoládové zákusky a v létě chtějí prorazit se zmrzlinou.

Erbanová je v polovině sprinterského MS těsně čtvrtá

Rychlobruslařka Karolína Erbanová je v polovině mistrovství světa v Calgary ve sprintu čtvrtá. Čtyřiadvacetiletá česká reprezentantka zajela druhý čas na pětistovce a čtvrtý na kilometru, v obou případech si vytvořila nový osobní rekord. V čele průběžného pořadí je favorizovaná Japonka Nao Kodairaová, která obě tratě vyhrála.

DOTYK.CZ

Deset filmů, které měly získat Oscara

Největším poctou, jaké se může filmařovi dostat, je bezpochyby Cena Akademie neboli Oscar. Letos se bude konat již 89. ročník. O rozdělení cen rozhoduje americká Akademie filmového umění a věd, předávání poté obvykle probíhá koncem února v hollywoodském Dolby theatre. Hlavní cenu si během let odnesly slavné snímky jako Lawrence z Arábie, Kmotr nebo Titanic. Najdou se ale úspěšné filmy, které takové štěstí neměly. Dotyk.cz vybral deset z nich, které si sošku Oscara určitě zasloužily.

V Emauzích byla zahájena výstava o osudů Němců bojujících s nacismem

Praha - V Emauzském klášteře v pražském Podskalí byla v sobotu zahájena výstava mapující osudy sudetských Němců, kteří se z křesťanského přesvědčení postavili nacismu a zaplatili za to životem. Úvodní slovo pronesli kardinál Dominik Duka a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Expozice nese název Svědkové lidskosti - Odpůrci nacismu z řad sudetoněmeckých křesťanů v letech 1938 - 1945 a je součástí víkendové konference Ackermannovy obce, která se snaží o rozvoj česko-německých vztahů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies