Rodinám, které jsou napojeny na teplárny, se poplatky za energii mohou zvýšit až na trojnásobek. „Běžná cena tepla se v současnosti pohybuje kolem 400 korun za jeden gigajoul. Pokud se zásoby budou nadále ztenčovat, cena se přehoupne přes jeden tisíc korun,“ říká předseda Teplárenského sdružení a šéf Teplárny Brno Alexej Nováček.

Tuzemské teplárny využívají k výrobě tepla a elektrické energie každý rok zhruba 13 milionů tun hnědého uhlí. Teplem zásobují přibližně milion domácností a vyrábějí 35 procent elektřiny. Tento limit však společnostem již nestačí. Některým teplárnám navíc brzy skončí smlouvy na dodávky paliva, které jim těžařské firmy kvůli menším zásobámodmítají prodloužit. „To je velký problém, když uvážíte, že naše teplárenství je založeno právě na hnědém uhlí,“ dodává Nováček.

Problémy

Do problémů se začíná dostávat například Plzeňská teplárenská, které končí kontrakt v příštím roce. „Zatím nám nezbývá nic jiného, než se poprat o další smlouvu. Jedině ta námzaručí, že budeme v několika příštích letech schopni dodávat rodinám v našem regionu teplo,“ uvádí generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela. „Zásoby uhlí zatím máme. Každým rokem nám ale výrazně ubývají,“ dodává. Do podobné situace se dostaly také Teplárny Komořany, které spadají pod společnost United Energy. Teplo na severu Čech od nich odebírá přes 35 tisíc domácností včetně řady nemocnic a úřadů v Mostě a Litvínově. „Už teď musíme velmi rychle přemýšlet o tom, co budeme dělat, až nám dodávky skončí,“ říká šéf United Energy Petr Jeník.

Největší problém by měl nastat za necelé čtyři roky, kdy smlouvy končí většině významným producentům hnědého uhlí. „Nezbude nám nic jiného, že vládu přimět k tomu, aby prohloubila těžební limit nebo výrazně urychlila výstavbu jaderných elektráren. Tyto varianty by pomohly celou situaci vyřešit,“ říká Nováček.

Konečné řešení by podle něj mělo padnout do poloviny příštího roku. Teplárny však z nedostatku hnědého uhlí mohou ještě přistoupit k využívání jiného paliva, například biomasy nebo zemního plynu. To by bylo ale příliš nákladné. „Kdybychom chtěli místo uhlí používat biomasu, museli bychom teplárnu zhruba na šest let podrobit kompletní reorganizaci, což by nás stálo přes čtyři miliardy korun,“ vysvětluje Drápela. Přes šest miliard korun by si vyžádala i přestavba Komořan.