VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Draghi: Evropa je ve velmi vážné situaci

Brusel/Štrasburk - Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi připouští, že Evropa je ve velmi vážné ekonomické situaci. Vlády ale při řešení krize a fiskální konsolidaci udělaly pokrok a maximum bude dělat i ECB.

17.1.2012
SDÍLEJ:

Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi.Foto: ČTK

Draghi však dodal, že i když bude ECB bojovat s krizí, nelze očekávat, že by se kvůli tomu měnila pravidla, která upravují činnost centrální banky.

„Jsme ve velmi vážné situaci a tomuto faktu se nemůžeme vyhýbat,“ uvedl Draghi v projevu k členům výboru pro hospodářské a měnové záležitosti Evropského parlamentu. Před výborem však nehovořil jako šéf ECB, ale jako předseda Evropské rady pro systémová rizika (ESRB).

Draghi se vyjádřil i k pátečnímu snížení úvěrového ratingu devíti zemí eurozóny, k němuž sáhla mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's. Draghi řekl, že trhy krok agentury do značné míry očekávaly a už dříve jej započetly do cen. To ale podle něj nic nemění na tom, že situace eurozóny je vážná.

„Nejistota kolem udržitelnosti ratingů některých zemí a kolem odolnosti finančního systému spolu s tristními vyhlídkami hospodářského růstu vedla v posledních měsících roku 2011 k obrovským poruchám normálního fungování finančních trhů a reálné ekonomiky,“ dodal.

Nízký úrok

Proti dluhové krizi v eurozóně ECB mimo jiné nasadila svůj nový program LTRO (Longer-Term Refinancing Operations). V jeho rámci poskytuje komerčním bankám tříleté úvěry za velmi nízký úrok. Před Vánocemi, kdy ECB začala úvěry nabízet, o půjčku požádalo 523 bank. Od ECB si vypůjčily více než 489 miliard eur (asi 12,5 bilionu Kč). Podle Draghiho program funguje dobře.

ECB minulý týden nechala základní úrokovou sazbu na jednom procentu, což je historické minimum. Draghi ale nechal otevřená vrátka pro další snížení úroků, čímž by se základní sazba v eurozóně vyrovnala se základní sazbou v České republice.

ECB se snaží situaci na trzích mírnit intervencemi, které spočívají hlavně v nakupování státních dluhopisů ohrožených zemí eurozóny. Za ty se nyní považuje hlavně Itálie a Španělsko. ECB za to od některých členských zemí sklízí kritiku, jiné ji naopak vybízejí k razantnímu zvýšení těchto nákupů. K tomu ale ECB zatím nemá potřebný mandát, na rozdíl od americké centrální banky není ECB věřitelem poslední instance.

Autor: ČTK

17.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Azylová loterie v Německu? V Berlíně uspěje jen čtvrtina žadatelů

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies