VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Družstevní záložny pod letní lupou

Zatímco banky už vklady téměř neúročí, kampeličky slibují při dlouhodobých vkladech stále zajímavý výnos.

14.7.2015 4
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Jsou prázdniny a období dovolených, takže je asi jen přirozené, že řešení zásadních finančních otázek lidé nechávají na podzim. Na úvahy typu „kam s volnými penězi" se však jistě hodí i léto. Tedy co třeba záložny?

Patří k českým zvláštnostem, že kromě bank a pojišťoven jsou i ony tradiční složkou finančního sektoru, a to už více než 150 let. V polovině 90. let došlo k jejich renesanci, avšak velký problém představovala nekvalitní legislativa. Asi největší chybou bylo, že kampeličku si mohl založit prakticky kdokoli, bez ohledu na odborná či jiná kritéria. K založení postačilo půl milionu korun.

V roce 1999 dosáhl počet družstevních záložen neuvěřitelných 139 a lidé v nich měli jedenáct miliard korun. Majitelé však vkladatelům slibovali nereálné úroky. Výsledkem byl logický krach mnoha z nich.

Pošramocené jméno

Pověst těchto institucí proto není nejlepší a u mnoha občanů zůstává pocit nedůvěry i přesto, že došlo ke změně zákona směrem k větší ochraně spotřebitelů. Uveďme alespoň zákonné pojištění vkladů, které staví záložny na roveň bank. Vklady jsou pojištěny do výše sto tisíc eur (v přepočtu).

Segment družstevních záložen prodělal v posledních letech zásadní ozdravnou kúru, když základní jmění musí být minimálně 35 milionů korun. V posledním roce i přesto zkrachovaly dvě záložny, WPB Capital a Metropolitní spořitelní družstvo. Výsledkem je asi 14 miliard korun vyplacených lidem z Fondu pojištění vkladů.

Na tento vývoj reagoval stát zostřením podmínek pro podnikání záložen. Přijatá novela zákona například zvyšuje příspěvek do Fondu pojištění vkladů na dvojnásobek proti bankám (kvartálně 0,08 procenta z objemu vkladů).

„Zvýšení by letos mohlo fondu přinést asi 40 milionů korun navíc," uvedla výkonná ředitelka tohoto fondu Renáta Kadlecová. Už od ledna 2015 platí jako novinka ustanovení, podle kterého záložny nesmějí poskytovat služby osobám, které nejsou jejich členy.

„Další omezení kampeliček přinese leden 2018. Pokud po tomto datu výše prostředků spravovaných záložnou přesáhne pět miliard korun, záložna se musí přeměnit v banku, nebo rezignovat na růst. Bilanční sumu pěti miliard překračují nyní dvě, Moravský peněžní ústav a Creditas. Od roku 2018 má platit také omezení možného úvěru. Limit je stanoven na 30 milionů korun pro jednoho člena družstva," uvedl advokát Jiří Švihla, likvidátor záložny WPB Capital.

Záložna Creditas už ústy předsedy představenstva Vladimíra Hořejšího ohlásila záměr stát se bankou. Prvním krokem byla změna úvěrové politiky. Následovat má zvýšení kapitálu a přechod na elektronické bankovnictví.

Ale zpět k regulaci. Letošní novinkou je také vazba úročených vkladů na peníze vložené do kapitálu záložny, a to v poměru jedna ku deseti. Podle předkladatelů je cílem ozdravení celého segmentu a ochrana zákazníků.

Vyvážení zájmů

Výsledek však může být, jak to tak chodí, opačný. Zvýšení příspěvku do Fondu pojištění vkladů sice má určitou logiku, nicméně už v tomto roce se na základě evropské legislativy budou pravidla opět měnit. S výší příspěvku bude možné hýbat individuálně dle rizikovosti podnikání té které finanční instituce. Limit na úvěr či povinnost vložit desetinu vkladu do kapitálu však už podle mne útočí na samou podstatu podnikání.

Může se stát, že původně dobrý úmysl přinese špatné plody, totiž že do problémů se dostanou i zdravé záložny.

Finanční sektor je přeregulovaný a jednotlivé instituce jsou kontrolované ze všech stran. I přesto se stalo, že u dvou výše zmiňovaných zkrachovalých kampeliček se zřejmě měsíce, možná roky, vytvářely nestandardní či dokonce protizákonné finanční operace.

Každopádně to vyústilo v globální zpřísnění odvětví. Uvidíme, jestli změna pomůže či nikoliv. Zůstává jen doufat, že tradice kampeliček bude pokračovat. Ve vybraných oblastech jsou totiž bankám konkurencí, a té je nutné tleskat.

PATRIK NACHER
Autor je majitelem serveru bankovnipoplatky.com.

Autor: Redakce

14.7.2015 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Kuchař Michael Solnička alias Mr. Steak bude od podzimu šéfkuchařem nového steakového restaurantu v Olomouci.
1 2

Mr. Steak: Gastronomický boom? Olomouc teď dává zbytku republiky na frak

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
6 6

Ultimátum pro Katar je v rozporu s mezinárodním právem, tvrdí Erdogan

AKTUALIZOVÁNO

Kvitová opět šampionkou. Svůj návrat dokonala triumfem v Birminghamu

/VIDEO/ O takovém návratu se jí ani nesnilo. Tenistka Petra Kvitová korunovala svůj comeback po prosincovém napadení neznámým útočníkem triumfem na trávě v Birminghamu. Pro českou lvici šlo přitom o teprve druhý turnaj od zranění. V novém vydání žebříčku se posune na dvanáctou příčku.

Babiš opět zrušil návštěvu České televize. Mám důležitější věci, sdělil

/ANKETA/ Předseda ANO Andrej Babiš se opět nedorazil na politickou debatu Otázky Václava Moravce v České televizi. Účast v dnešním přímém přenosu podle moderátora pořadu Moravce Babiš původně slíbil, ale pak ji zrušil kvůli nemoci člena rodiny.

AKTUALIZOVÁNO

V Newcastlu najelo auto do muslimů, na místě zůstalo šest zraněných

Šlo o další teroristický útok? V Newcastlu najel u sportovního centra Westgate automobil do chodců. Podle nejnovějších informací řidička zranila šest lidí, z toho tři děti. Na místě zrovna probíhaly oslavy konce ramadánu.

Hurá do plavek! Ale do jakých? Hitem jsou jednodílné, radí ostravský stylista

Léto. Rtuť teploměru šplhá výš a výš. Oblékáme se do koupacího oděvu, jehož historie sahá až do antického Řecka. Po jakém typu plavek ale letos mají ženy sáhnout? Co zrovna letí?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies