VYBERTE SI REGION

Družstevní záložny pod letní lupou

Zatímco banky už vklady téměř neúročí, kampeličky slibují při dlouhodobých vkladech stále zajímavý výnos.

14.7.2015 4
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Jsou prázdniny a období dovolených, takže je asi jen přirozené, že řešení zásadních finančních otázek lidé nechávají na podzim. Na úvahy typu „kam s volnými penězi" se však jistě hodí i léto. Tedy co třeba záložny?

Patří k českým zvláštnostem, že kromě bank a pojišťoven jsou i ony tradiční složkou finančního sektoru, a to už více než 150 let. V polovině 90. let došlo k jejich renesanci, avšak velký problém představovala nekvalitní legislativa. Asi největší chybou bylo, že kampeličku si mohl založit prakticky kdokoli, bez ohledu na odborná či jiná kritéria. K založení postačilo půl milionu korun.

V roce 1999 dosáhl počet družstevních záložen neuvěřitelných 139 a lidé v nich měli jedenáct miliard korun. Majitelé však vkladatelům slibovali nereálné úroky. Výsledkem byl logický krach mnoha z nich.

Pošramocené jméno

Pověst těchto institucí proto není nejlepší a u mnoha občanů zůstává pocit nedůvěry i přesto, že došlo ke změně zákona směrem k větší ochraně spotřebitelů. Uveďme alespoň zákonné pojištění vkladů, které staví záložny na roveň bank. Vklady jsou pojištěny do výše sto tisíc eur (v přepočtu).

Segment družstevních záložen prodělal v posledních letech zásadní ozdravnou kúru, když základní jmění musí být minimálně 35 milionů korun. V posledním roce i přesto zkrachovaly dvě záložny, WPB Capital a Metropolitní spořitelní družstvo. Výsledkem je asi 14 miliard korun vyplacených lidem z Fondu pojištění vkladů.

Na tento vývoj reagoval stát zostřením podmínek pro podnikání záložen. Přijatá novela zákona například zvyšuje příspěvek do Fondu pojištění vkladů na dvojnásobek proti bankám (kvartálně 0,08 procenta z objemu vkladů).

„Zvýšení by letos mohlo fondu přinést asi 40 milionů korun navíc," uvedla výkonná ředitelka tohoto fondu Renáta Kadlecová. Už od ledna 2015 platí jako novinka ustanovení, podle kterého záložny nesmějí poskytovat služby osobám, které nejsou jejich členy.

„Další omezení kampeliček přinese leden 2018. Pokud po tomto datu výše prostředků spravovaných záložnou přesáhne pět miliard korun, záložna se musí přeměnit v banku, nebo rezignovat na růst. Bilanční sumu pěti miliard překračují nyní dvě, Moravský peněžní ústav a Creditas. Od roku 2018 má platit také omezení možného úvěru. Limit je stanoven na 30 milionů korun pro jednoho člena družstva," uvedl advokát Jiří Švihla, likvidátor záložny WPB Capital.

Záložna Creditas už ústy předsedy představenstva Vladimíra Hořejšího ohlásila záměr stát se bankou. Prvním krokem byla změna úvěrové politiky. Následovat má zvýšení kapitálu a přechod na elektronické bankovnictví.

Ale zpět k regulaci. Letošní novinkou je také vazba úročených vkladů na peníze vložené do kapitálu záložny, a to v poměru jedna ku deseti. Podle předkladatelů je cílem ozdravení celého segmentu a ochrana zákazníků.

Vyvážení zájmů

Výsledek však může být, jak to tak chodí, opačný. Zvýšení příspěvku do Fondu pojištění vkladů sice má určitou logiku, nicméně už v tomto roce se na základě evropské legislativy budou pravidla opět měnit. S výší příspěvku bude možné hýbat individuálně dle rizikovosti podnikání té které finanční instituce. Limit na úvěr či povinnost vložit desetinu vkladu do kapitálu však už podle mne útočí na samou podstatu podnikání.

Může se stát, že původně dobrý úmysl přinese špatné plody, totiž že do problémů se dostanou i zdravé záložny.

Finanční sektor je přeregulovaný a jednotlivé instituce jsou kontrolované ze všech stran. I přesto se stalo, že u dvou výše zmiňovaných zkrachovalých kampeliček se zřejmě měsíce, možná roky, vytvářely nestandardní či dokonce protizákonné finanční operace.

Každopádně to vyústilo v globální zpřísnění odvětví. Uvidíme, jestli změna pomůže či nikoliv. Zůstává jen doufat, že tradice kampeliček bude pokračovat. Ve vybraných oblastech jsou totiž bankám konkurencí, a té je nutné tleskat.

PATRIK NACHER
Autor je majitelem serveru bankovnipoplatky.com.

Autor: Redakce

14.7.2015 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

Aston Martin postaví 25 nových exemplářů modelu DB4 GT. Cena je astronomická

Britská automobilka Aston Martin se vrátí k výrobě vozu, jehož život byl původně vymezen lety 1959 až 1963. Příští rok totiž obnoví produkci slavného modelu DB4 GT, v plánu je stavba 25 kusů.

Loučení s tratí do Koutů: končí barevné motoráky i soukromník

Údolí Desné – Největší změna za devatenáctiletou historii nastala v noci ze soboty 10. na neděli 11. prosince na Železnici Desná. Osobní vlaky zde přestala provozovat soukromá firma, nahradily ji České dráhy.

Žloutenka stále řádí. Chybí vakcíny, hlásí nejen lékárny

Vyškov – Jde o agresivní infekci, člověka může zabít za pár hodin od prvních příznaků. Mnoho nakažených se i po vyléčení po celý život potýká s následky, jako jsou třeba amputace končetin nebo hluchota. K nejohroženějším patří děti. Přestože je možné se proti meningokokovi typu B očkovat, vakcíny chybí. Na Vyškovsku podle dětské lékařky Anežky Bahníkové z Vyškova už zhruba čtyři až pět měsíců.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies