VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dvacet let už cinkáme 
v kapse českou korunou

Jablonec n. N., Praha – Kolky z Kolumbie, mince z Německa. Prostě světová akce. Češi a Slováci se 8. února 1993 probudili do státu s vlastními korunami. Měnová odluka byla skutečná tečka za roztržením kdysi společného Československa. Slovensku zůstala mincovna v Kremnici, Česku zase tiskárna cenin.

7.2.2013 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
9 fotografií

Jablonec se stal mincovním městem České republiky. České koruny tu razí dvacet let. Foto: Deník

Větší bankovky obou států tehdy během jednoho měsíce „ozdobily" kolky, výjimkou byla dvousetkoruna s Komenským. Mince se do oběhu dostaly do čtyř měsíců. Koruna česká začala s tímto datem existovat de facto, ale de jure platila už od 1. ledna 1993.

„… I únorová měnová odluka si zaslouží přívlastek sametová, neboť proběhla organizovaně, bez jakýchkoli excesů a reminiscencí na měnovou reformu z roku 1953," konstatoval tehdejší guvernér České národní banky (ČNB) Josef Tošovský. Rozdělení měny se totiž nedá redukovat na mediálně nejzajímavější výměnu bankovek.

Jablonec – mincovní město republiky

Prázdné místo na trhu se rozhodli zaplnit Jablonečtí. Začali se intenzivně připravovat a vyjednávat. Především v předstihu.

„Oslovil jsem Českou národní banku a začal jezdit na jednání, byla to super tajná věc. Ačkoliv měli informace o rozpadu mnohem dřív než my, tvářili se k naší nabídce neutrálně. Nechali nás, ať jim ukážeme, co bychom dokázali nabídnout. Přitom už v té době pracovali na měnové odluce, jednali se zahraničními výrobci a dokonce vyhlásili tajný tendr," uvedl pro Deník zakladatel a pozdější ředitel České mincovny v Jablonci nad Nisou Jan Vízek.

Zlom nastal, když zástupci ČNB přijeli do Jablonce a navštívili Bižuterii. Viděli dlouhou tradici a zkušenosti ve strojírenské výrobě i kvalitní pracovníky. „V té době jsme zaměstnávali přes padesát rytců," poznamenal Vízek.

„Uviděli, že by se tu mince daly razit s minimálními náklady. Základním předpokladem totiž bylo, že na nutné investice nedostaneme od ČNB žádné garance, ale bylo patrné, že jako stabilní, prosperující firma s tím nebudeme mít problém," zavzpomínal Vízek na začátky výroby.

Na rozdíl od jiných českých podniků, rovněž specializovaných na lisování kovů za studena, se totiž mincovna nezajímala o peníze na výstavbu nových provozů. „Ale o podmínky, za nichž by ČNB byla ochotna mince od nové české mincovny odebírat," konstatuje Leopold Surga v publikaci, kterou ČNB k výročí měnové odluky vydala.

První české peníze přivezli ale z ciziny. Mince v hodnotách 10 Kč, 20 Kč a 50 Kč pocházely z Hamburku a nové české bankovky z Anglie. Novou dvousetkorunu a tisícikorunu už od počátku tiskla Státní tiskárna cenin.

První lisy vydaly padesátníky

1. července 1993 se lisy v jablonecké mincovně rozjely naostro a začaly chrlit padesátihaléře. Razidla se zatím dovážela. Pro hliníkové mince nižší hodnoty se vyráběla v Německu, pro koruny, dvoukoruny a pětikoruny byla první razidla vyrobena v Kanadě. Bimetalová padesátikoruna se v Jablonci v tu dobu ještě nerazila.

Jablonec se stal mincovním městem a nejen to. Výhoda umístění mincovny ve městě s tradicí uměleckých výrobků se projevila později, po zahájení výroby pamětních mincí. Na jablonecké Střední uměleckoprůmyslové škole byla otevřena nástavba mincovní a medailérské tvorby v podobě vyšší odborné školy, jejíž studenti a absolventi se zapojili do soutěží na návrhy českých pamětních mincí. „Tím se výrazně zvýšila konkurence mezi výtvarníky, která se projevuje především novými názory a novým přístupem ke tvorbě návrhů a přispívá k větší pestrosti realizovaných mincí," vyzdvihuje Surga.

Oldřich Kulhánek se výročí nedočkal

Ačkoliv se na první pohled nezdá vazba mezi autorem našich bankovek Oldřichem Kulhánkem a Českou mincovnou v Jablonci úzká, opak je pravdou. Česká mincovna začala emitovat v roce 2010 kilové medaile z ryzího zlata s tématem českých bankovek. První ze série byl motiv z pětitisícovky a výtvarně se na ní podílel vedle Kulhánka i Vladimír Oppl. To oni dva s nápadem do mincovny přišli.

Tato dvojice ztvárnila podklady pro další dvě kilovky ze série, 2000 a 1000 korun. Plánovali vyčerpat všechny možnosti. Grafik, malíř a ilustrátor Oldřich Kulhánek ale náhle v pondělí 28. ledna letošního roku ve dvaasedmdesáti letech zemřel.

Jedním z posledních děl, které stihl dokončit, je zřejmě grafický podklad pro medaili s motivem Boženy Němcové pro Českou mincovnu. „Grafické podklady dokončil pan Kulhánek v minulém týdnu a ještě je stihl předat medailérovi Vladimíru Opplovi," řekl ředitel mincovny Radek Šulta.

Nová medaile s Boženou Němcovou by se podle předběžných odhadů měla prodávat za 1,45 milionu korun. Razit by se měla podle emisního plánu už v březnu.

Autor: Lenka Klimentová

7.2.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ladislav Leksa pečuje o hodiny v kostele sv. Josefa v Obořišti.
3

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

Dětská skupina. Ilustrační foto.
14

Dvouleté děti nejsou do školek zralé. Potřebují individuální péči

Terorista z Londýna prý jednal osamoceně, policie pátrá po důvodu

Londýnská metropolitní policie nadále věří, že útočník Khalid Masood, který ve středu u britského parlamentu zabil čtyři lidi a dalších 50 zranil, jednal naplánoval útok sám. Nic nenaznačuje tomu, že by byly plánovány další akce, dodaly podle zpravodajského serveru BBC News policejní zdroje. 

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Ceny Thálie pro Vránovou či Kňažka. V muzikálu uspěl Vojtek

Herečka Alena Vránová převzala dnes večer v Praze za dlouhotrvajícího potlesku zaplněného hlediště české první scény prestižní Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze stála už před devíti lety, kdy přebírala prestižní pohár za výkon v inscenaci Bouřlivé jaro v Divadle Ungelt, které je už téměř 20 let jejím druhým domovem.

Sobotka po summitu EU: Deklarace obsahuje priority České republiky

Státy, které zůstanou v Evropské unii po odchodu Velké Británie, mají příležitost EU zlepšit, a to ve čtyřech hlavních oblastech. Novinářům to po dnešní schůzce šéfů států a vlád 27 unijních zemí v Římě řekl premiér Bohuslav Sobotka. Premiéři a prezidenti bloku si - bez britské kolegyně Theresy Mayové - připomněli 60 let od podpisu římských smluv, tedy začátku evropské integrace.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies