VYBERTE SI REGION

Dvacet let už cinkáme 
v kapse českou korunou

Jablonec n. N., Praha – Kolky z Kolumbie, mince z Německa. Prostě světová akce. Češi a Slováci se 8. února 1993 probudili do státu s vlastními korunami. Měnová odluka byla skutečná tečka za roztržením kdysi společného Československa. Slovensku zůstala mincovna v Kremnici, Česku zase tiskárna cenin.

7.2.2013 1
SDÍLEJ:

Jablonec se stal mincovním městem České republiky. České koruny tu razí dvacet let. Foto: Deník

Větší bankovky obou států tehdy během jednoho měsíce „ozdobily" kolky, výjimkou byla dvousetkoruna s Komenským. Mince se do oběhu dostaly do čtyř měsíců. Koruna česká začala s tímto datem existovat de facto, ale de jure platila už od 1. ledna 1993.

„… I únorová měnová odluka si zaslouží přívlastek sametová, neboť proběhla organizovaně, bez jakýchkoli excesů a reminiscencí na měnovou reformu z roku 1953," konstatoval tehdejší guvernér České národní banky (ČNB) Josef Tošovský. Rozdělení měny se totiž nedá redukovat na mediálně nejzajímavější výměnu bankovek.

Jablonec – mincovní město republiky

Prázdné místo na trhu se rozhodli zaplnit Jablonečtí. Začali se intenzivně připravovat a vyjednávat. Především v předstihu.

„Oslovil jsem Českou národní banku a začal jezdit na jednání, byla to super tajná věc. Ačkoliv měli informace o rozpadu mnohem dřív než my, tvářili se k naší nabídce neutrálně. Nechali nás, ať jim ukážeme, co bychom dokázali nabídnout. Přitom už v té době pracovali na měnové odluce, jednali se zahraničními výrobci a dokonce vyhlásili tajný tendr," uvedl pro Deník zakladatel a pozdější ředitel České mincovny v Jablonci nad Nisou Jan Vízek.

Zlom nastal, když zástupci ČNB přijeli do Jablonce a navštívili Bižuterii. Viděli dlouhou tradici a zkušenosti ve strojírenské výrobě i kvalitní pracovníky. „V té době jsme zaměstnávali přes padesát rytců," poznamenal Vízek.

„Uviděli, že by se tu mince daly razit s minimálními náklady. Základním předpokladem totiž bylo, že na nutné investice nedostaneme od ČNB žádné garance, ale bylo patrné, že jako stabilní, prosperující firma s tím nebudeme mít problém," zavzpomínal Vízek na začátky výroby.

Na rozdíl od jiných českých podniků, rovněž specializovaných na lisování kovů za studena, se totiž mincovna nezajímala o peníze na výstavbu nových provozů. „Ale o podmínky, za nichž by ČNB byla ochotna mince od nové české mincovny odebírat," konstatuje Leopold Surga v publikaci, kterou ČNB k výročí měnové odluky vydala.

První české peníze přivezli ale z ciziny. Mince v hodnotách 10 Kč, 20 Kč a 50 Kč pocházely z Hamburku a nové české bankovky z Anglie. Novou dvousetkorunu a tisícikorunu už od počátku tiskla Státní tiskárna cenin.

První lisy vydaly padesátníky

1. července 1993 se lisy v jablonecké mincovně rozjely naostro a začaly chrlit padesátihaléře. Razidla se zatím dovážela. Pro hliníkové mince nižší hodnoty se vyráběla v Německu, pro koruny, dvoukoruny a pětikoruny byla první razidla vyrobena v Kanadě. Bimetalová padesátikoruna se v Jablonci v tu dobu ještě nerazila.

Jablonec se stal mincovním městem a nejen to. Výhoda umístění mincovny ve městě s tradicí uměleckých výrobků se projevila později, po zahájení výroby pamětních mincí. Na jablonecké Střední uměleckoprůmyslové škole byla otevřena nástavba mincovní a medailérské tvorby v podobě vyšší odborné školy, jejíž studenti a absolventi se zapojili do soutěží na návrhy českých pamětních mincí. „Tím se výrazně zvýšila konkurence mezi výtvarníky, která se projevuje především novými názory a novým přístupem ke tvorbě návrhů a přispívá k větší pestrosti realizovaných mincí," vyzdvihuje Surga.

Oldřich Kulhánek se výročí nedočkal

Ačkoliv se na první pohled nezdá vazba mezi autorem našich bankovek Oldřichem Kulhánkem a Českou mincovnou v Jablonci úzká, opak je pravdou. Česká mincovna začala emitovat v roce 2010 kilové medaile z ryzího zlata s tématem českých bankovek. První ze série byl motiv z pětitisícovky a výtvarně se na ní podílel vedle Kulhánka i Vladimír Oppl. To oni dva s nápadem do mincovny přišli.

Tato dvojice ztvárnila podklady pro další dvě kilovky ze série, 2000 a 1000 korun. Plánovali vyčerpat všechny možnosti. Grafik, malíř a ilustrátor Oldřich Kulhánek ale náhle v pondělí 28. ledna letošního roku ve dvaasedmdesáti letech zemřel.

Jedním z posledních děl, které stihl dokončit, je zřejmě grafický podklad pro medaili s motivem Boženy Němcové pro Českou mincovnu. „Grafické podklady dokončil pan Kulhánek v minulém týdnu a ještě je stihl předat medailérovi Vladimíru Opplovi," řekl ředitel mincovny Radek Šulta.

Nová medaile s Boženou Němcovou by se podle předběžných odhadů měla prodávat za 1,45 milionu korun. Razit by se měla podle emisního plánu už v březnu.

Autor: Lenka Klimentová

7.2.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies