Podíl českých kuřat na trhu ale klesá, protože počet farem neroste, ale spíše klesá. Řekli to generální ředitel David Bednář a vedoucí nákupu firmy Josef Matějka.
Největší a nejmodernější vlastní farmu má podnik v Horšově na Domažlicku. Dále vlastní farmy Ahníkov u Chomutova, Libínky na Litoměřicku, Bítozeves a Bečov, obojí u Žatce. „Vlastní chov bychom ještě chtěli nějak posílit, ale nejsou prostory. Investice do jedné haly je vysoká, poslední v Horšově v roce 2012 přišla na 15 milionů Kč," řekl Matějka.
Celkem 22 certifikovaných dodavatelů podniku má 50 výkrmových hal. Zhruba 60 procent z nich je do 50 kilometrů od Klatov. Největší je Lubská zemědělská u Klatov, která zásobuje podnik ze 13 procent.
Všechny vlastní farmy Drůbežářského závodu fungují podle velmi přísných pravidel. Ve všech halách je maximálně 21 kuřat na jeden metr čtvereční. „Musí mít hlavně prostředí, tedy teplotu, ventilaci, přísun vody a perfektního krmení," uvedl Matějka. Krmné směsi obsahují pšenici, sóju, kukuřici, minerální látky a vitaminy. Každý týden prohlédne farmu externí veterinář. Odchyt kuřat, takzvaný Peer System, dodala podniku nizozemská firma. „Jde o nejmodernější technologii, kterou mají jen dvě firmy v ČR. Je mnohem šetrnější než ruční odchyt, a tím napomáhá eliminovat hladinu stresu u zvířat, která má vliv na kvalitu masa," uvedl Matějka.
Přes dvě miliardy korun
Díky legislativě EU se od 1. dubna zákazníci dozví z etikety masného výrobku, kde zvíře chovali a kde ho porazili. „Tato skutečnost velmi zjednodušuje výběr, jelikož kupující stále častěji vyhledávají české výrobky, u nichž mají garanci kvality a čerstvosti," řekla vedoucí marketingu podniku Dagmar Drábiková.
Drůbežářský závod Klatovy s téměř 800 zaměstnanci loni utržil za prodej kuřat a masných výrobků přes dvě miliardy korun, meziročně to bylo o zhruba 100 milionů korun více.