VYBERTE SI REGION

ECB bude do ekonomiky pumpovat 60 miliard eur měsíčně

Frankfurt – Evropská centrální banka (ECB) se podle všeobecného očekávání rozhodla zahájit takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, které zahrnuje tisknutí nových peněz a nákupy vládních dluhopisů. Do ekonomiky eurozóny tak bude od března měsíčně pumpovat celkem 60 miliard eur (1,7 bilionu Kč), aby podpořila její oživení, oznámil na dnešní tiskové konferenci prezident ECB Mario Draghi. Nákupy vládních dluhopisů a dalších cenných papírů by měly trvat minimálně do září příštího roku.

22.1.2015 3 AKTUALIZOVÁNO 22.1.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Euro se po rozhodnutí ECB propadlo na nové jedenáctileté minimum vůči dolaru, naopak ceny evropských akcií se vyšplhaly na nové maximum za sedm let. Ohlášená částka zahrnuje nejen vládní dluhopisy, ale i dluhopisy soukromých společností. ECB tak rozšiřuje některé programy nákupu aktiv zahájené již v loňském roce. „V rámci tohoto rozšířeného programu dosáhnou celkové měsíční nákupy cenných papírů veřejného i soukromého sektoru 60 miliard eur," uvedl Draghi.

ECB přistoupila k nákupu vládních dluhopisů navzdory odporu ze strany Německa. Do září příštího roku by měla banka v rámci svého nového programu napumpovat do ekonomiky více než bilion eur (téměř 28 bilionů Kč). Do nákupu vládních dluhopisů budou zahrnuty i země využívající záchranné programy, což je například Řecko. V případě těchto zemí však budou platit určitá dodatečná kritéria.

Nákupem dluhopisů donedávna pomáhala ekonomice také například americká centrální banka (Fed), ta však loni kvantitativní uvolňování ukončila a nyní se připravuje ke zvyšování úroků. Rozdílné nasměrování měnové politiky v USA a v eurozóně, stejně jako odlišná kondice obou hospodářských bloků, již delší dobu tlačí dolů kurz eura vůči americkému dolaru.

Jednotná evropská měna se dnes k dolaru propadla o více než procento a oslabovala i k dalším měnám. Oslabování eura dnes například přimělo dánskou centrální banku, aby ve snaze omezit růst domácí měny již podruhé v tomto týdnu přikročila ke snížení svých úrokových sazeb.

ECB již loni ve snaze podpořit hospodářský růst a odvrátit deflaci snížila úrokové sazby na nová rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů. Dnes banka nechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na rekordním minimu 0,05 procenta a nezměnila ani zbylé dvě okrajové sazby.

Snahou centrální banky je vedle podpory hospodářského růstu také odvrátit deflaci. Eurozóna se předloni vymanila z nejdelší hospodářské recese, která trvala rok a půl. Hospodářské oživení však zůstává křehké a spotřebitelské ceny navíc tlačí dolů levnější ropa.

Reformy

Proti kvantitativnímu uvolňování se dlouhodobě staví vlivná německá centrální banka. Panují totiž obavy, že tento druh podpory by mohl v některých zemích eurozóny vést k odkládání nutných hospodářských reforem. Odborníci upozorňují, že sama ECB všechny ekonomické problémy v eurozóně vyřešit nemůže.

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu zdůraznila, že kroky ECB nezbavují evropské vlády povinnosti reformovat každá svou ekonomiku.

Očekávání, že ECB přikročí ke kvantitativnímu uvolňování měnové politiky tento měsíc posílila zpráva o prosincovém vývoji inflace v zemích platících eurem. Spotřebitelské ceny podle ní meziročně klesly o 0,2 procenta, a eurozóna se tak poprvé od roku 2009 dostala do deflace. Draghi dnes upozorni, že spotřebitelské ceny by mohly pokračovat v poklesu i v několika dalších měsících. Dlouhodobým cílem ECB je přitom držet růst cen těsně pod dvěma procenty.

Mezinárodní měnový fond (MMF) navíc tento týden snížil odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 1,2 procenta z dříve předpokládaných 1,4 procenta. Loni podle MMF dosáhl hospodářský růst v eurozóně 0,8 procenta. Šéfka MMF Christine Lagardeová dnes řekla, že rozhodnutí ECB zahájit kvantitativní uvolňování vítá. Kromě podpory inflace očekává rovněž pokles nákladů na úvěry, upozornila ale zároveň na nutnost zajistit strukturální a další reformy, což je úkol pro vlády jednotlivých zemí.

Autor: ČTK

22.1.2015 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies