Základní sazbu ECB snížila na nulu z dosavadního rekordního minima 0,05 procenta; tento krok se nečekal, podle analytiků je ale víceméně symbolický. Program nákupů dluhopisů se zvyšuje na 80 miliard eur měsíčně (2,2 bilionu Kč) z dosavadních 60 miliard eur. Do programu ECB také zahrne vedle státních dluhopisů nově i dluhopisy vydané nebankovními společnostmi z eurozóny, které mají vysoký rating. Banky v eurozóně budou také moci využít nového čtyřletého programu levných úvěrů. Ty budou v některých případech zahrnovat i zvláštní výhody pro banky, které si nabídku levných úvěrů nenechají pro sebe.

"Banka, která je v poskytování úvěrů do reálné ekonomiky velmi aktivní, si může půjčit víc než ta banka, která se zaměřuje na jiné aktivity," řekl na tiskové konferenci prezident ECB Draghi.

Depozitní sazbu ECB podle očekávání snížila na minus 0,40 procenta z dosavadních 0,30 procenta. Při záporné depozitní sazbě musejí banky za peníze uložené u ECB platit, což by je mělo nutit k většímu poskytování půjček. ECB také snížila na 0,25 procenta krajní zápůjční sazbu, za kterou banky od ECB dostávají jednodenní úvěry.

Draghi řekl, že ekonomické oživování v eurozóně dál tlumí vyhlídky pomalejšího růstu na rozvíjejících se trzích, kolísavost či pozvolné zavádění strukturálních reforem. Kvůli cenám ropy je podle něj "nevyhnutelné", že míra inflace zůstane v příštích měsících nízká nebo dokonce záporná. Klíčové sazby zůstanou velmi nízké po velmi dlouhou dobu, a výrazně déle, než jaký horizont si ECB stanovila k nákupu aktiv. "Z dnešní perspektivy a s ohledem na podporu, kterou hospodářskému růstu a inflaci zajistí naše opatření, nepředpokládáme, že bude nutné další snižování sazeb," uvedl také Draghi.

Kurz eura se po oznámení opatření přechodně výrazně propadl, ještě během Draghiho tiskové konference ale euro ztráty smazalo a k americkému dolaru vystoupilo na třítýdenní maximum nad 1,11 USD.

Růst cen

ECB podporuje ekonomiku eurozóny přílivem nových peněz už celý rok, výsledky programu jsou ale stále sporné. Banka od loňského března pumpuje do finančního systému pomocí nákupů státních dluhopisů a dalších aktiv zhruba 60 miliard eur měsíčně. Loni v prosinci tento program prodloužila o půl roku, minimálně do března 2017.

Inflaci v eurozóně, kterou chce ECB dodáváním peněz dostat k cílové úrovni těsně pod dvěma procenty, ale dosavadní kroky stále nedokázaly podpořit. V únoru spotřebitelské ceny v eurozóně dokonce meziročně klesly.

ECB dnes snížila odhad letošní inflace v eurozóně na 0,1 procenta z původně očekávaných 1,0 procenta. V příštím roce ECB očekává zrychlení na 1,3 procenta namísto původně očekávaných 1,6 procenta.

Ekonomika eurozóny

Přes přísun více než 700 miliard eur do finančního systému eurozóny za poslední rok zůstává nepřesvědčivý i její hospodářský výkon. Ekonomika eurozóny rostla ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 1,6 procenta a stejným tempem se zvýšila i za celý rok.

ECB nově čeká, že ekonomika zemí eura letos vykáže růst o 1,4 procenta, ačkoliv ještě v prosinci odhadovala růst na 1,7 procenta. Prognózu na příští rok ECB nechala beze změny na 1,7 procenta, na rok 2018 počítá se zrychlením tempa růstu na 1,8 procenta.

Část kritiků tvrdí, že takto uvolněná měnová politika ECB by mohla vést k nadhodnocení některých aktiv, takže vlády jednotlivých zemí už by nemusely vidět důvod reformovat svou ekonomiku. Například místopředseda poslaneckého klubu křesťanských demokratů německé kancléřky Angely Merkelové Ralph Brinkhaus řekl, že opatření ECB by mohla způsobit přehřátí realitního trhu.

Draghi ale dnes prohlásil, že kdyby se ECB rozhodla pro strategii, ve které by odmítala všechno, mohla by nastat katastrofální deflace. Připustil ale, že záporné sazby mají svoje omezení. Další kroky se zřejmě zaměří na jiná, nekonvenční opatření.