Hlavní ekonom IEA Fatih Birol uvedl, že zpráva ukazuje, jak energetické společnosti dělají "fatální chybu", pokud se domnívají, že akce na ochranu klimatu neovlivní jejich podnikání. "To je jako by předpokládaly, že úrokové sazby zůstanou stejné příštích 25 let," řekl Birol listu Financial Times. "Je to stejný typ krátkozrakosti."

Poprvé v rámci jednání Organizace spojených národů o klimatu téměř všechny země v rámci dohody o boji proti změnám klimatu, která má být podepsána v prosinci v Paříži, plánují omezit emise skleníkových plynů. Mezi opatření, která již odhalily desítky zemí, patří výrazné snížení používání fosilních paliv, zvláště uhlí.

Emise oxidu uhličité, spojované s výrobou elektřiny, loni stagnovaly, přestože globální ekonomika rostla. Tato vzácná skutečnost zvýšila spekulace, že historické spojení mezi ekonomickým růstem a růstem emisí se podařilo rozbít. Birol však dodal, že nejsou žádné záruky, že by úroveň znečištění oxidem uhličitým stagnovala i v budoucnosti, mimo jiné i proto, že Indie a další země stále staví nevýkonné, znečišťující uhelné elektrárny. Ty by podle IEA měly být zakázané.

Dvě třetiny skleníkových plynů v současnosti pocházejí z těžby a spalování uhlí, ropy a plynu používaných pro výrobu elektřiny, a z továren a automobilů. Pro splnění klimatických cílů je proto důležité zvýšit investice do obnovitelných zdrojů energie.

Loni globální investice do těchto obnovitelných zdrojů činily 270 miliard USD (6,6 bilionu Kč). Obnovitelné zdroje loni tvořily zhruba polovinu nové kapacity výroby elektřiny a v příštích letech by měl podle IEA tento podíl dále růst. V současnosti se elektřina z obnovitelných zdrojů podílí na globální výrobě elektřiny 22 procenty, zatímco uhlí 41 procenty. Pokud však země splní své sliby, stoupne do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů na 32 procent, a těsně překoná uhlí.