VYBRAT REGION
Zavřít mapu

EU chce bojovat s menšími platy pro ženy

Brusel - V České republice je rozdíl mezi platy mužů a žen 26 procent, druhý nejvyšší v Unii, průměr je 18 procent. Brusel chce zaměstnavatele k narovnání přesvědčit informační kampaní, nevylučuje ani právní opatření.

5.3.2010 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Vít Šimánek

Ženy mají v Evropské unii výrazně nižší platy než muži; průměrný rozdíl v odměňování mezi oběma pohlavími dosahuje 18 procent. V Česku to však je více než 26 procent, což je druhý největší rozdíl z celé 27členné unie hned po Estonsku (přes 30 procent). Informovala o tom v pátek Evropská komise. Brusel také prohlásil, že hodlá s tímto faktem bojovat. Nevylučuje dokonce ani možnost právních opatření.

Komise se nyní hodlá zaměřit na přesvědčování zaměstnavatelů informační kampaní. Bude podporovat i nejrůznější iniciativy prosazující rovnost obou pohlaví a vývoj nástrojů k měření rozdílů v platech žen a mužů. "Kromě toho nejsou vyloučena ani právní opatření," varoval také Brusel. Zvážit chce po konzultacích s partnery třeba posílení sankcí, zajišťování platové transparentnosti a také pravidelné hlášení rozdílů v platech. Opatření by měla přicházet postupně v příštích pěti letech.

Naprostá většina Evropanů (82 procent) je podle průzkumu Eurobarometr, jehož výsledky komise v pátek zveřejnila, přesvědčena, že je třeba bezodkladně přijmout opatření k narovnání platových nerovností. Zhruba každý šestý Evropan považuje nerovnost mužů a žen ve své zemi za hojně rozšířenou. Na stranu druhou si 66 procent dotázaných také myslí, že se situace v posledních deseti letech zlepšila.

Někde se rozdíly dokonce zvětšují

"Hluboce mě znepokojuje, že rozdíly v platech žen a mužů se v uplynulých 15 letech téměř nesnížily a v některých zemích se dokonce zvětšují," prohlásila eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. Podobné rozdíly si Evropa za současné hospodářské krize nemůže dovolit. "Musíme využít všech prostředků, které máme k dispozici, abychom tyto rozdíly odstranili," dodala.

Komise připomněla některé iniciativy, které už někde běží. Třeba Němci vyvinuli program, který umí počítat rozdíly ve mzdách. Ve Francii zase zavedli pro firmy zvláštní "rovnostní nálepku", kterou získají firmy, které se nechají sledovat a přislíbí dodržování pravidel rovnosti.

Komise také zdůraznila, že rozdíly v platech nemají jen bezprostřední dopad na výši výplaty, ale projevují se i v budoucnu. Ženy totiž kvůli tomu mají i nižší důchod. Komise také připomněla, že právě příslušnice něžného pohlaví jsou kvůli tomu více než muži postiženy trvalou a extrémní chudobou. Chudoba ohrožuje kolem 22 procent žen starších 65 let, zatímco u mužů je to 16 procent.

Veřejný sektor jde příkladem

Brusel také zmínil nedávnou unijní studii, podle níž by odstranění nerovností žen a mužů v oblasti zaměstnanosti mohlo vést v EU ke zvýšení hrubého domácího produktu o 15 až 45 procent.

Zpráva společnosti Deloitte Cesta vzhůru - zastoupení žen ve vládních institucích k letošnímu Mezinárodnímu dni žen uvádí, že veřejný sektor jde po celém světě příkladem firmám při širším uplatňováním žen v zaměstnání. Zastoupení žen ve funkcích hlav státu, v parlamentech, vládách a dalších úřadech po celém světě postupně roste, firmy podle autorů dokumentu zatím zaostávají.

V čele téměř deseti procent členských států OSN stojí ženy, zatímco pozice prezidenta nebo generálního ředitele zaujímají ženy ve třech procentech první tisícovky nadnárodních společností. Ženám dále připadá téměř 20 procent parlamentních křesel v celosvětovém měřítku, zatímco 13,5 procenta žen je ve vedení prvních 500 firem ve Spojených státech.

Průzkum přitom ukázal, že společnosti s ženami ve vedoucích pozicích mají vyšší výkonnost a vykazují lepší ekonomické výsledky než společnosti bez zastoupení žen ve vedoucích pozicích. Prvních 500 nadnárodních společností, které měly alespoň tři ženy v představenstvu, vykázaly návratnost vlastního kapitálu ve výši 16,7 procenta, zatímco průměrné společnosti dosáhly pouze 11,5procentní návratnost, zdůraznila mezinárodní společnost Deloitte se sídlem v New Yorku, která poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního poradenství.

Autor: ČTK

5.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
6 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies