VYBRAT REGION
Zavřít mapu

EU chce navýšit rozpočet o devět miliard eur

Brusel – Evropská komise dnes navrhla pro příští rok rozpočet Evropské unie, který počítá s výdaji ve výši 138 miliard eur (3,4 bilionu korun). To představuje meziroční zvýšení o devět miliard eur (224 miliard korun), tedy bezmála o sedm procent. Dá se čekat, že toto zvýšení se některým státům unie nebude líbit. Řada zemí je totiž kvůli dopadům dluhové krize nucena k tvrdým a nepopulárním rozpočtovým škrtům.

25.4.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Michaela Červená

Šéf EK José Barroso ale zdůraznil, že výsledná podoba návrhu odráží závazky, které unie má. „EU musí tyto účty platit," řekl. Ze zemí nyní chodí faktury za programy, které už byly odsouhlaseny a z nichž mnohé pokrývají víceleté období. „Je to právní závazek," podotkl Barroso.

Právě Brusel v minulých letech volal po potřebě konsolidovat veřejné finance v EU tak, aby se podařilo dostat pod kontrolu dluhovou krizi. Ta sužuje už delší dobu zejména státy eurozóny. Její dopady ale pociťují i země sedmadvacítky, které jsou hospodářsky s eurozónou úzce propojeny. Přijímané reformy a škrty v řadě států provázejí ostré protesty obyvatel.

O tom, jakou podobu bude nakonec rozpočet na rok 2013 mít, budou nyní rozhodovat europoslanci a členské země „sedmadvacítky".

„Zvážíme-li prostou bilanci ČR ‚má dáti, dal', pak navýšení rozpočtu a pokrytí kohezních závazků je v zájmu ČR. V tomto případě pokládám za zcela legitimní stanovisko ‚bližší košile než kabát' a podporovat návrh Evropské komise. Koneckonců na základě stejně legitimních národních zájmů bude řada čistých plátců proti," řekl k návrhu český ministr financí Miroslav Kalousek. „Nic jiného než kompromis celé EU nakonec nezbyde," dodal.

Loni ČR obdržela z unijního rozpočtu 72,5 miliardy korun a odvedla do něj 41,7 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.

Naopak čeští europoslanci za ODS návrh komise kritizovali a označili ho v prohlášení dokonce za absurdní.

„Občanští demokraté v Evropském parlamentu vždy hlasují pro rozumný a úsporný rozpočet, proto návrh komise ani tentokrát nepodpoříme," podotkl člen rozpočtového výboru Hynek Fajmon. „V době, kdy jsou členské státy nuceny – mnohdy i z Bruselu – k drastickým úsporám, musí i Evropská unie udělat něco, co ještě nikdy nezkusila – tedy začít šetřit a pečlivě zvažovat efektivitu a smysluplnost svých výdajů," dodal.

Rozpočet na příští rok bude posledním ze současné finanční perspektivy, tedy sedmiletého rozpočtového rámce. Jednání o dalším dlouhodobějším rozpočtu na roky 2014 až 2020 stále pokračují a i nadále je provázejí hodně odlišné názory. Jde mimo jiné o to, zda a případně jak by měly klesnout výdaje na takzvanou kohezní politiku, jejímž prostřednictvím míří peníze z EU k chudším regionům, nebo jak nově nastavit zemědělské dotace.

„Zatímco členské státy čelí bolestivým, avšak nezbytným škrtům, tak rozpočet EU se zaměřuje na investice a tím představuje protikrizový balíček. Růst neobnovíme jen škrty," podotkl eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski.

Na podporu růstu, který by měl podpořit tvorbu pracovních míst, tak zamíří v příštím roce v platbách 62,5 miliardy eur. Na strukturální a kohezní fondy, které pomáhají vyrovnávat situaci v chudších regionech, půjde 49 miliardy eur. Na administrativu EU by mělo jít zhruba 5,7 procenta navrhovaného rozpočtu, tedy zhruba 8,5 miliardy eur.

Lewandowski zdůraznil, že je legitimní se ptát, proč by v době krize měly platby z rozpočtu růst o 6,8 procenta. Důvody jsou podle něj dva. Jde o to, že jde o poslední rok končící finanční perspektivy pro roky 2007 až 2013, kdy je normální, že se platby zvyšují proplácením faktur za dokončované projekty (dálnice, železnice, mosty a podobně).

Druhý důvod souvisí s tím, že v minulých letech se přijímaly rozpočty, které byly nízké. „To vedlo k ‚efektu sněhové koule' u nezaplacených účtů, protože v každém roce jsme nemohli dostát některým z našich právních závazků kvůli nedostatku prostředků. Když vám dorazí účet za elektřinu nebo za vodu, musíte platit, a to i tehdy, kdy se snažíte šetřit," dodal Lewandowski.

Návrh komise už v úterý podpořil slovenský premiér Robert Fico, který patří k evropským sociálním demokratům. Právě ti nyní volají po tom, že tíživou situaci je třeba řešit nejen škrty, ale hlavně podporou růstu.

Autor: ČTK

25.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
4 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

NEJŠŤASTNĚJŠÍ. Nemusíte být zrovna papež, stačí být duchovním. Vykonáváte tak nejspokojenější profesi na světě.
23 39

Migranti živoří v koncentrácích, varuje papež František

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies