VYBERTE SI REGION

EU se shodla na rozpočtových sankcích

Lucemburk - Členské státy EU se shodly na zpřísnění sankcí pro země eurozóny, které poruší rozpočtová pravidla. Pokuty ale nebudou automatické a státy si nadále zachovají značnou část současných pravomocí. Novinářům to v Lucemburku po jednání unijní expertní skupiny, která je složená především z ministrů financí EU, řekl náměstek ministra financí Tomáš Zídek. Česko součástí eurozóny není.

18.10.2010
SDÍLEJ:

Evropská unie. Ilustrační snímek.Foto: DENÍK/ Vít Šimánek

Státy eurozóny, které překročí hranici ročního rozpočtového deficitu ve výši tří procent HDP, měly zaplatit pokutu odpovídající zhruba 0,2 procenta hrubého domácího produktu. Stejná sankce by hrozila i zemím, jejichž celkové zadlužení přesahuje 60 procent HDP a jejich vlády jej vůbec nesnižují a nebo jen velmi pomalu.

Sankce měly podle původního návrhu Evropské komise platit automaticky. Komise by tedy posoudila, zda stát pravidla splnil či nikoliv a sama pokutu uvalila. Členské země EU by podobnému postupu mohly zabránit jen v případě, že by krok komise odmítly kvalifikovanou většinou. EU ovšem nakonec vyhověla francouzskému návrhu a od plně automatických sankcí ustoupila. O uvalení pokut by tak měli rozhodovat ministři financí, na přijetí stanoviska by měli celkem šest měsíců. Pokud by tak neučinili a některý z rozpočtových hříšníků své hospodaření nadále nevylepšoval, mohla by sankce uvalit sama Evropská komise. Její rozhodnutí by EU mohla opět zvrátit kvalifikovanou většinou.

Expertní skupina, v jejímž čele stál prezident EU Herman Van Rompuy, překvapivě vyslyšela i dnešní volání německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho po změně lisabonské smlouvy v roce 2013. Šéfové státních pokladen rozhodli, že sice nemají právo se zabývat změnou unijních smluv, ale doporučili premiérům a prezidentům EU, aby se celou věcí zabývali na summitu, který se uskuteční na konci října. Případná změna unijní smlouvy, kterou krátce po Merkelové oznámil i Sarkozy, by měla mimo jiné zajistit, aby mohl takzvaný záchranný fond eurozóny fungovat i po roce 2013. Země platící eurem jeho vznik odsouhlasily v reakci na řeckou dluhovou krizi a slíbily do něj přispět celkem 440 miliardami eur, tedy téměř 11 biliony korun. Platnost fondu je ovšem omezená.

Autor: ČTK

18.10.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Záchranné práce u hotelu Rigopiano, který zavalila lavina.
25

Klienti mají strach. Šéf hotelu žádal hodiny před lavinou o pomoc

Vladimír Putin
3

Moskva čeká brzký telefonát Trump-Putin

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

Fašistický převrat měl začít v Brně. Cíl? Totalitní stát podobný Itálii

Brno - Čtyřiaosmdesát let uplynulo v neděli od neúspěšného pokusu o fašistický převrat v brněnských Židenicích. Událost si na místě připomenou lidé v prvorepublikových uniformách.

Motorový surf z Moravy dobyl svět, výroba se blíží továrnám formule 1

Holdujete surfování? Pak máte na českých rybnících problém. Ale jde to i bez mořského příboje. Brněnský inženýr Martin Šula vsadil na vývoj motorizovaného surfu, který si poradí bez vln. Dnes dominuje světovému trhu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies