VYBERTE SI REGION

Euro je v oběhu 10 let, slavit však není co

Brusel/Praha – Až na pokraj existenční krize se dostala letos společná evropská měna, která je jedinou platební jednotkou v 17 z 27 zemí Evropské unie a od jejíhož uvedení do oběhu uplyne 1. ledna deset let.

29.12.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK

Už dva roky se přitom EU všemožně snaží obnovit důvěru v euro, zejména záchrannými balíky pro Řecko (též Irsko a Portugalsko), a přesvědčuje i sebe sama, že ostatní země eurozóny pomoc nebudou potřebovat. Přitom by bylo bývalo stačilo jediné – dodržovat dohodnutá pravidla.

Pakt rozpočtové disciplíny

Nejnověji, začátkem prosince, vymyslela EU na svém mimořádném summitu pakt rozpočtové disciplíny, jenž má být hotov k podpisu do konce března a jenž má zpřísnit rozpočtový dohled a definovat nástroje pro snadnější trestání hříšníků. Přitom již Pakt stability a růstu z roku 1997 stanoví sankce za porušování pravidel eurozóny, ovšem jejich udělení byl dosud tak zdlouhavý proces, že pokutu zatím nikdo nedostal, a to přesto, že řada zemí kritéria nedodržovala již od vzniku eurozóny v lednu 1999.

Místo vynucování disciplíny a dodržování deficitů rozpočtů pod hranicí tří procent HDP a veřejného dluhu pod 60 procent HDP si však členské země eurozóny pravidla rozvolňovaly, respektive rozšiřovaly řadu možností jak se sankcím vyhnout. Už v roce 2005 byl Pakt stability reformován tak, že de facto ztratil smysl. V říjnu 2008 pak EK oznámila možnost vyšších rozpočtových schodků, pokud země chce zabránit zpomalení hospodářství v důsledku světové finanční krize.

Klíčová změna

Na klíčové změně Paktu stability se po ročním sporu dohodli ministři financí až letos na podzim, kdy schválili takzvaný Six-Pack. Tento balík opatření, jenž platí od 13. prosince, zjednodušuje sankcionování zemí porušujících pravidla. Obrací totiž předchozí ustanovení, že k zahájení sankcí je potřebný souhlas většiny členských zemí. Od nynějška je majorita vlád potřebná k odvrácení sankcí, které tak mají platit automaticky poté, co je Evropská komise (EK) doporučí.

Automatičnost sankcí přitom EK požadovala již v roce 2004, kdy za tímto účelem žalovala u Evropského soudního dvora rozhodnutí Rady ministrů financí EU nezahájit kárnou proceduru proti Francii a Německu za soustavné překračování limitu rozpočtového deficitu. Soud toto rozhodnutí sice zrušil, ale zároveň potvrdil právo ministrů rozhodovat v poslední instanci.

Krátce nato sama EK, jež dohlíží na dodržování legislativy EU, navrhla Pakt stability změnit, mj. rozšířením možností, kdy pravidla není třeba dodržovat (například v době ekonomického útlumu). Ještě než byly tyto změny na jaře 2005 přijaty, potvrdilo se, že Řecko se do eurozóny dostalo díky statistickým podvodům (skutečné deficity rozpočtu byly mnohem vyšší, než se uvádělo). EK sice poté zahájila s Řeckem disciplinární řízení, jež bylo ale nakonec zastaveno, protože Atény přijaly opatření ke snížení rozpočtového deficitu.

Opatření však nebyla dostatečná, takže v době světové finanční krize se tato jihoevropská země dostalo na pokraj státního bankrotu (podle některých de facto bankrot prodělala). Takže na jaře 2010 bylo Řecko nuceno poprvé požádat o pomoc, která se tak stala první sanací země eurozóny ostatními členy, ač to unijní smlouvy zakazují. EU však využila článku, který dovoluje rozhodovat v případě katastrofy de facto bez ohledu na unijní legislativu.

Za hlavní příčiny rozpočtových problémů Řecka jsou mimo jiné považovány šedá ekonomika, přebujelý státní aparát, korupce a dlouhodobý život nad poměry, který způsobil vysoké zadlužení země (přes 150 procent HDP). Podle některých ekonomů se bývala dala řecká krize v zárodku zmírnit znehodnocením řecké měny, kterou ovšem Řekové v lednu 2001 vyměnili za euro.

Milníky v dějinách jednotné evropské měny (od zavedení do oběhu uplyne v neděli 10 let):

9.-10. prosince 1991 - Maastrichtský summit přijal smlouvu o hospodářské, měnové a politické unii (Smlouva o EU), která mimo jiné stanoví kritéria pro vstup do Evropské měnové unie (EMU = eurozóna); smlouva vstoupila v platnost 1. listopadu 1993.
15.-16. prosince 1995 - Madridský summit EU přijal scénář přechodu na jednotnou měnu; dohoda o názvu euro.
13.-14. prosince 1996 - Summit v Dublinu přijal Pakt stability a růstu, jenž stanoví rozpočtová pravidla pro země EMU a postihy za jejich nedodržování.
3. května 1998 - Na summitu v Bruselu vyhlášen vznik EMU s 11 zeměmi (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko).
1. června 1998 - Vznikla Evropská centrální banka (ECB).
1. ledna 1999 - Euro se začalo užívat v bezhotovostním styku.
1. ledna 2000 - ECB převzala úlohy centrálních bank eurozóny.
28. září 2000 - Dánové v referendu odmítli vstup do EMU.
1. ledna 2001 - Řecko se stalo 12. členem EMU.
1. ledna 2002 - Euro se začalo používat v hotovostním styku; současně s eurem byly načas v oběhu i národní měny.
1. března 2002 - Od půlnoci začala platit ve 12 zemích EMU jediná měna - euro.
14. září 2003 - Švédové v referendu odmítli přijetí eura.
15. listopadu 2004 - Řecká vláda i EU potvrdily, že Řecko se do EMU dostalo díky statistickým podvodům předchozí vlády.
1. ledna 2007 - Do eurozóny vstoupilo Slovinsko.
1. ledna 2008 - Členy EMU se staly Kypr a Malta.
1. ledna 2009 - Do eurozóny vstoupilo Slovensko.
2. května 2010 - Řecku byla schválena tříletá pomoc 110 miliard eur (80 miliard z EMU a zbytek z MMF). Jde o první sanaci země eurozóny ostatními, což unijní smlouvy zakazují, ale EU využila článku 122, jenž umožňuje rozhodovat v případě katastrofy v podstatě bez ohledu na legislativu EU.
9. května 2010 - Ministři financí EU se dohodli na vytvoření Evropského fondu finanční stability (EFSF) - systému garancí za úvěry v objemu 440 miliard eur. Fond začal fungovat jako společnost pod lucemburským právem 4. srpna 2010.
21. listopadu 2010 - Ministři financí eurozóny odsouhlasili pomoc pro Irsko, jehož rozpočtový deficit rekordně vzrostl kvůli nákladné sanaci bank po světové finanční krizi; EU a MMF slíbili 85 miliard eur, Irsko si půjčuje ale jen asi 67,5 miliardy eur, protože zbytek si zajistilo úsporami ve vlastním rozpočtu.
1. ledna 2011 - Estonsko se stalo 17. členem eurozóny.
3. května 2011 - Portugalsko uzavřelo s EU a MMF dohodu o tříleté pomoci 78 miliard eur, z toho EU přispěje 52 miliardami eur. Pomoc představuje asi 45 procent portugalského HDP, tedy zhruba stejně jako předchozí pomoc EU Řecku a Irsku.
21. července 2011 - Mimořádný summit eurozóny navýšil garance EFSF za úvěry na 780 miliard eur a schválil nové nástroje pro tento fond. Podepsána byla dohoda o vzniku stálého záchranného mechanismu (ESM), jenž začne fungovat od poloviny roku 2012 a počítá se zárukami 700 miliard eur.
27. října 2011 - Lídři eurozóny se shodli na zvýšení efektivity EFSF, dohodli se s bankami na odpisech řeckých dluhů (zhruba o 50 procent) a na rekapitalizaci evropských bank na devět procent (do poloviny roku 2012).
9. prosince 2011 - Summit EU dohodl unijní reformu, k níž se ale zatím připojí jen země eurozóny, což někteří označují za definitivní začátek "dvourychlostní Evropy". Lídři eurozóny též dohodli, že poskytnou půjčky MMF v sumě 150 miliard eur.
13. prosince 2011 - Začalo platit zpřísnění rozpočtových pravidel, dohodnuté ministry EU v září; zahrnuje i automatičnost sankcí, tj. k jejich odvrácení bude potřeba souhlasu většiny vlád (dosud byla majorita potřebná k jejich zavedení).

Autor: ČTK

29.12.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Podle Chovance by video s Forejtem měli prověřit státní zástupci

Praha - Státní zastupitelství by mělo prověřit, zda se kompromitující video, na němž je údajně zachycen končící šéf hradního protokolu Jindřich Forejt, nemělo sloužit k vydírání. Novinářům to dnes ve Sněmovně řekl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Nahrávkou by se podle něj měl zabývat i Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) kvůli Forejtově bezpečnostní prověrce.

Nazí brněnští veslaři nafotili kalendář. Třásli jsme se jak ratlíci, smáli se

Brno /FOTOGALERIE/ – Namísto pravidelného tréninku zapózovali před objektivy fotoaparátů. Veslaři z brněnského ČVK se svlékli při tvorbě týmového kalendáře s cílem rozšířit povědomí o tradičním jihomoravském klubu a zvýšit zájem o veslování.

Nejnovější kasino v Las Vegas „hlídá“ obří drak od českých sklářů

Las Vegas /FOTOGALERIE/- Čeští skláři z Kamenického Šenova se výrazně podíleli na podobě prvního kasina v čínském stylu, které vzniklo v americkém Las Vegas. Herně s desítkami stolů a stovkami automatů totiž vévodí tunový skleněný lustr ve tvaru čínského draka od tuzemské firmy Preciosa Lighting. Kasino oficiálně otevřelo své brány minulý víkend.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies