VYBERTE SI REGION

Europoslanci jsou pro krácení dotací, farmáři z Čech mohou přijít o 900 milionů

Štrasburk – Europoslanci dnes podpořili krácení letošních přímých plateb zemědělcům ze zemí Evropské unie, což by nejvíce postihlo ty české. Podle návrhu má totiž Česká republika přijít o 4,5 procenta z celkových dotací, tedy až o miliardu korun. Kvůli způsobu škrtů by Češi tratili procentuálně nejvíce v Evropské unii, a jejich ztráty by tak byly mnohem citelnější, než třeba v Rakousku či v Polsku. Na formě krácení dotací se ještě neshodly členské státy, mechanismus škrtů se tedy ještě může změnit.

12.6.2013 1 AKTUALIZOVÁNO 12.6.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Michaela Červená

Výpočty ztrát pro české farmáře se různí: někteří hovoří zhruba o 900 milionech korun, Agrární komora částku odhadla na více než jednu miliardu. Suma se ale může měnit také podle kurzu eura ke koruně.

Návrh Evropské komise, která chce díky plošnému snížení dotací ušetřit potřebnou sumu v letošním zemědělském rozpočtu, schválil parlament ve Štrasburku valnou většinou 506 hlasů. Byli mezi nimi i hlasy některých českých europoslanců za ČSSD, například Richard Falbr, Pavel Poc či Libor Rouček. Valná většina českých zástupců, včetně europoslanců za ODS či KSČM, ale byla proti.

Kritici návrhu vyčítají, že je k jednotlivým státům nespravedlivý. Počítá totiž s tím, že krácením dotací budou citelněji postiženy země s větším podílem zemědělských podniků, které pobírají roční dotace vyšší než 5000 eur (asi 130.000 korun).

„Problém je v tom, že škrty v jednotlivých národních obálkách se mají počítat podle počtu podniků, jejichž celkové příjmy přesahují 5000 eur ročně. Šetření by tedy potrestalo především státy s většími zemědělskými podniky, což je kromě Německa nebo Velké Británie také Česká republika," uvedl europoslanec za ODS Hynek Fajmon.

„Pro nás je to nepřijatelné. Je to prohlubování rozdílného přístupu společné zemědělské politiky k jednotlivým podnikům," uvedl k výsledku dnešního jednání viceprezident Agrární komory Bohumil Belada. Přestože ztráta peněz není rozhodně pro tuzemské farmáře likvidační, je nepříjemná a jedná se podle Belady o negativní signál do budoucna. Čeští agrárníci se obávají, aby podobný dvojí metr nebyl uplatňován Bruselem i do budoucna.

Podobná situace by nastala i na Slovensku

Česko by podle schváleného návrhu přišlo celkem o 4,5 procenta z celkového objemu plateb. Podobná situace by nastala i na Slovensku, které by dostalo o 4,3 procenta méně. Naproti tomu Polsko by tratilo jen 1,6 procenta, Rakousko 2,5 procenta a Maďarsko 3,5 procenta.

„Návrh je naprosto nespravedlivý, nepřiměřený a nepřijatelný," řekl v úterní debatě britský člen konzervativní frakce v EP James Nicholson, který naléhal, aby všechny státy sedmadvacítky nesly stejně velké břímě škrtů. „Není to spravedlivé. Úprava se musí dotknout všech členských států stejně," prohlásil německý konzervativní poslanec Peter Jahr.

Spor se vede především o zmiňovanou hranici 5000 eur ročních plateb. Ve chvíli, kdy se tato hranice uplatní, přijde ČR až o miliardu korun. Kdyby neexistovala a všechny členské státy se na krácení podílely rovnoměrně, ztratili by čeští zemědělci 3,4 procenta dotací, tedy 700 až 750 milionů korun. Částka 300 milionů eur, s níž v úterý operovali europoslanci za ODS, je tedy rozdílem mezi těmito dvěma sumami. Právě o tolik peněz navíc čeští zemědělci přijdou kvůli schválené hranici 5000 eur.

Další jednání

Přes souhlasné stanovisko Evropského parlamentu bude způsob škrtů předmětem dalšího vyjednávání a jejich výše se ještě může změnit. Na věci se totiž zatím neshodly členské země sedmadvacítky. Na dubnovém jednání unijních ministrů zemědělství se nenašla dostatečná většina států, která by návrh podpořila, nebo naopak zamítla. Proto budou ministři plán znovu probírat na další schůzce koncem června.

Podle Belady by se Česko mělo při hlasování spojit s dalšími státy, vůči nimž je návrh nespravedlivý, mezi které patří agrární velmoci Německo a Francie nebo Dánsko. Belada vidí za návrhem snahu rumunského eurokomisaře pro zemědělství Daciana Ciolose a polského eurokomisaře pro rozpočet Janusze Lewandowského. V Rumunsku i Polsku totiž převládají malé farmy, které návrh zvýhodňuje.

Pokud se orgány EU neshodnou do 30. června, začne podle procedurálních pravidel návrh platit v současné podobě, upozornil český zástupce v socialistické frakci a člen zemědělského výboru EP Robert Dušek. „Když se na podzim zjistí, že krácení je nedostatečné, může být snižování přímých plateb ještě větší, až o šest či sedm procent," dodal.

Autor: ČTK

12.6.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies