VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Eurozóna pomůže Kypru až deseti miliardami eur, ale zdaní vklady

Brusel - Na záchranném balíku pro Kypr v hodnotě maximálně deseti miliard eur (asi 256 miliard korun) se dnes časně ráno dohodli ministři financí zemí eurozóny. Na záchranu kyperských bank ale doplatí střadatelé, protože Kypr bude muset zavést jednorázovou daň na vklady.

16.3.2013 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Kypr potřebuje pomoc k záchraně bank i odvrácení celkové platební neschopnosti. Eurozóna dosáhla politické dohody s kyperskými představiteli o pomoci Kypru, oznámil po dlouhých jednáních šéf Euroskupiny, nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem.

Nyní musejí dohodu schválit členské země eurozóny. V některých státech ji musejí potvrdit parlamenty. Původně se předpokládalo, že pomoc bude přes 17 miliard eur, ale nakonec se ministři 17 států eurozóny dohodli na částce nejvýše deseti miliard. Kypr požádal o pomoc už loni v červnu, ale jednání dosud nikam nevedla.

Podle dohody zvýší Kypr firemní daň z deseti na 12,5 procenta a rozšíří privatizaci. Vybere ale především jednorázovou daň 9,9 procenta z vkladů nad 100.000 eur (přes 2,5 milionu korun) a 6,75 procenta na nižší vklady. Tato daň by podle Dijsselbloema měla přinést 5,7 miliardy eur.

Odhaduje se, že asi z poloviny se daň bude týkat vkladů Rusů, pro něž je Kypr daňovým rájem. Předcházející pomoci zemím eurozóny požadavek na zdanění vkladů nezahrnovaly. Podle analytika společnosti Patria Finance Davida Marka se nové opatření dotkne i Čechů. „Je celá řada středně velkých firem, které využívají výhod registrace na Kypru. Často jsou z řad velkých finančních skupin," řekl serveru iDnes.cz.

Bylo podle nás spravedlivé, aby se na vyřešení problém podíleli i vkladatelé, řekl Dijsselbloem. Zdůvodnil to specifickou situací Kypru, kde je bankovní sektor pětkrát větší než hrubý domácí produkt (HDP) země. Stejně tak prý jde o jednorázové opatření, které se týká jen Kypru.

Kyperské úřady bezprostředně začaly přípravy na zavedení daně z vkladů a na to, aby předešly hromadnému vybírání vkladů. Během víkendu by měl být přijat příslušný zákon, který by měl vstoupit v platnost do úterý, až se po dni volna kyperské banky otevřou. Kyperské úřady také podnikly kroky, aby při internetových transferech na účtech zůstala příslušná daň, se zbytkem vkladu je možné volně nakládat, řekl člen vedení Evropské centrální banky Jörg Asmussen. Podle něj by bez zdanění vkladů museli pomoc zaplatit především kyperští daňoví poplatníci.

Jednorázové zdanění vkladů prosazoval Mezinárodní měnový fond (MMF), ale dosud ho odmítal Kypr i Evropská komise. Kromě rizika hromadného vybírání vkladů takový krok může být vnímán i jako precedens pro další případné pomoci ohroženým zemím eurozóny a mohl by oslabit důvěru investorů v těchto ohrožených zemích.

Pomoc počítá i s příspěvkem Ruska. Podrobnosti budou známé v dubnu, řekl Dijsselbloem. Podle něj ale nebude příliš vysoká. „Musíme být realisté, ale vítáme každou pomoc," dodal.

Kvůli ruské pomoci pojede v pondělí do Moskvy kyperský ministr financí Michalis Sarris. Podle komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Olliho Rehna je Rusko připraveno prodloužit Kypru dobu pro splacení předchozího úvěru 2,5 miliardy eur (63,9 miliardy Kč) za rok 2016 a snížit jeho úrok.

Německo a další země dosud namítaly proti pomoci Kypru především kvůli podle nich nedostatečné transparentnosti kyperských bank, pomalé výměně daňových informací a kvůli podezření z praní špinavých peněz.

Slovenský premiér Robert Fico před jednáním podmiňoval slovenský souhlas s pomocí pro Kypr lepší výměnou informací o kyperských firmách působících na Slovensku. Také český premiér Petr Nečas připustil, že i „z České republiky je poměrně velký zájem o registraci firem na Kypru". Podle něj má ČR, která však není na rozdíl od Slovenska v eurozóně, zájem na transparentnosti na Kypru registrovaných firem, jen když se ucházejí o veřejné zakázky, nebo když jsou podezřelé z podvodů.

Na pomoci se bude podílet i MMF. Konkrétní podíl fondu bude ale ještě určen, uvedla šéfka MMF Christine Lagardeová, která se také účastnila vyjednávání v Bruselu. „Nějakou dobu to bude trvat," dodala.

Kypr se podílí na ekonomice měnové unie jen 0,2 procenta. Kdyby se ale jeho problémy dále prohloubily, mohly by ohrozit celou eurozónu, která se sotva vzpamatovala z potíží způsobených dluhovou krizí. Pomoc by měla pomoci snížit státní dluh Kypru do roku 2020 na 100 procent HDP.

Ministři financí eurozóny také schválili prodloužení splatnosti půjček Irsku a Portugalsku, aby se letos mohly vrátit na finanční trhy. technické podrobnosti vypracují odborníci MMF, EK a Evropské centrální banky. Prodloužení splatnosti musí schválit i ministři financí všech zemí EU, protože pomoc pocházela i ze záchranného fondu EFSM, na kterém se podílí všech 27 států EU, včetně ČR.

Autor: ČTK

16.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
1 7

Češi mají ve vesmíru svou první nanodružici. Vědcům zatím dělá radost

Stařenka v domově důchodců - ilustrační foto
13 7

Rozdíl mezi výplatou a důchodem je v Česku skoro nejvyšší v EU

Britové se pyšní novou válečnou lodí. Jde o největší plavidlo Jejího Veličenstva

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Ze skotských doků v Rosythu vyrazila ke své první cvičné plavbě nejnovější chlouba královského námořnictva HMS Queen Elizabeth. Jde o doposud největší a nejpokročilejší britské válečné plavidlo v historii. Světlo světa spatřilo po osmi letech vývoje. Dokáže nést čtyřicet letadel a může na ní působit až tisíc mariňáků.

Vedení ODS schválilo program i kandidátky, chce hájit svobodu a demokracii

Vrcholné orgány ODS dnes definitivně schválily program i kandidátky pro podzimní volby do Sněmovny. Na tiskové konferenci po jednání výkonné rady a republikového sněmu ODS to řekl předseda strany Petr Fiala. Podle něj jde ODS do voleb s cílem hájit svobodu a demokracii. Fiala se domnívá, že tyto hodnoty jsou v ohrožení.

AKTUALIZUJEME

V čele ANO bude ve středních Čechách Babiš. Pilný na Vysočině kandidovat nebude

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš bude lídrem pro sněmovní volby ve středních Čechách. Žádost tamních oblastních organizací dnes potvrdilo předsednictvo hnutí. Babiš chtěl původně kandidovat až z posledního místa a neúspěšně k tomu vyzval i šéfy ostatních stran. Hnutí to dnes oznámilo v tiskové zprávě.

Rakouský prezident přijel do Prahy vlakem, Sobotka ho vítal na nádraží

Na první návštěvu České republiky ve funkci rakouského prezidenta přijel do Prahy vlakem Alexander Van der Bellen. Na pražském Hlavním nádraží ho uvítal hradní ceremoniář Miroslav Sklenář a jednotka Hradní stráže. V historickém salonku nádražní budovy se pak s Van der Bellenem setkal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). V úterý se sejde i s prezidentem Milošem Zemanem, ten se ale plánovaného podnikatelského fóra nezúčastní kvůli návštěvě Vysočiny.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies