VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Google začne mazat údaje o lidech. Na požádání

San Francisco, Praha – Je to příběh, který připomíná souboj Davida s Goliášem. V roce 1998 se Španěl Mario Costeja González zadlužil, což vedlo až k dražbě jeho nemovitostí. Přestože své dluhy splatil, i po letech bylo možné na internetu pomocí vyhledávače společnosti Google najít novinový článek, který o tehdejší dražbě informoval. Podle Španěla to poškozovalo jeho soukromý 
i pracovní život. Rozhodl se domáhat toho, aby Google zamezil, že se budou informace o dražbě ve výsledcích vyhledávání objevovat.

30.5.2014 1 AKTUALIZOVÁNO 30.5.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv

Poté, co několik soudních stání Google vyhrál, dospěl spor až k Soudnímu dvoru EU. Ten letos v květnu rozhodl, že nejen Španěl, ale každý, kdo 
o to požádá, má za jistých podmínek právo, aby na něho „internet zapomněl". „Provozovatel vyhledávače musí zajistit základní právo na soukromí 
a ochranu osobních údajů, 
i když zpracovává veřejné informace třetích stran," stojí 
v soudním rozhodnutí.
Google proto včera spustil internetový formulář, pomocí něhož mohou Evropané požádat o odstranění údajů, které ve výsledcích vyhledávání považují za nežádoucí. Formulář je dostupný i v češtině. Agentura Reuters uvedla, že Google obdržel už tisíce žádostí.

Veřejný zájem?

Jenže odstranění odkazů neproběhne jen tak a hned.

Lidé, kteří se rozhodnou žádost podat, mimo jiné musejí předložit digitální kopii průkazu k ověření totožnosti (například řidičského průkazu), vybrat z nabídky 32 evropských zemí tu, jejíž zákony se na žádost vztahují, poskytnout internetovou adresu každého odkazu, jehož odstranění požadují, a vysvětlit, proč je tato adresa „ve výsledcích vyhledávání irelevantní, zastaralá nebo jiným způsobem nevhodná". Společnost bude při vyhodnocování žádosti přihlížet k aktuálnosti informací, které obsahují výsledky vyhledávání o dotyčném člověku.

„Ověříme také, zda je dostupnost těchto informací ve veřejném zájmu – například pokud souvisejí s finančními podvody, pracovním pochybením, odsouzením za trestný čin nebo veřejným působením 
v roli státního úředníka," uvádí se v průvodním textu webového formuláře. Společnost také tvrdí, že současný systém je prvotní reakcí na soudní rozhodnutí a v budoucnu se ho bude snažit zdokonalit a spolupracovat více s úřady v jednotlivých zemích.

Svoboda projevu

V praxi by se mělo začít opatření projevovat od půlky června. Platit bude ale pouze pro vyhledávání učiněná z Evropy. „Mnoho komentářů je k právu na zapomenutí skeptických, především z USA, kde by první dodatek ústavy, zaručující svobodu projevu, podobné nařízení neumožnil," uvedl pro BBC analytik Rory Cellan-Jones. Mnozí odborníci varují, že nařízení poškodí svobodné šíření informací na internetu.

Generální ředitel Googlu Larry Page v rozhovoru s deníkem Financial Times přiznal, že soudní verdikt firmu zaskočil, a slíbil, že angažmá spojené s otázkou soukromí se v Evropě dostane na novou úroveň. „Snažíme se teď být více evropští a přemýšlet o tom možná víc z evropského kontextu," poznamenal Page. Varoval také, že verdikt by mohl posílit moc represivních režimů, které usilují o omezení internetové komunikace, a poškodit příští generaci začínajících internetových firem. „Jsme velká firma a můžeme na tento druh obav reagovat. Celkově vzato ale myslím, že s tím, jak regulujeme internet, nebudeme zažívat ten druh inovací, který jsme viděli," řekl Page.
Soudní rozhodnutí se nevztahuje pouze na Google, ale 
i na ostatní společnosti provozují internetové vyhledávače, které mají pobočky v EU. Google je největší internetový vyhledávač na světě; v Evropě zpracovává 90 procent všech dotazů k vyhledávání. (jhr, čtk)

Obra čekají další změnyInternetový gigant z USA neupraví jen vyhledávání v Evropě, ale čekají ho změny i v zaměstnanecké politice. Společnost zveřejnila, jaké je složení zaměstnanců firmy podle pohlaví 
a rasy. Ukázalo se, že podíl žen 
a menšin je výrazně podprůměrný. Google oznámil, že je „na míle daleko" od toho, kde by chtěl být, a slíbil změny. Černoši činí zhruba dvě procenta zaměstnanců 
a hispánci tři procenta, ženy 
30 procent. Podle údajů americké vlády tvořili v roce 2012 černoši 12 procent pracovní síly 
v zemi, hispánci 16 procent a ženy 47 procent. Společnost tak posílá peníze například organizacím, které podporují vzdělávání žen v počítačové oblasti. 

Autor: ČTK

30.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies