VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Google začne mazat údaje o lidech. Na požádání

San Francisco, Praha – Je to příběh, který připomíná souboj Davida s Goliášem. V roce 1998 se Španěl Mario Costeja González zadlužil, což vedlo až k dražbě jeho nemovitostí. Přestože své dluhy splatil, i po letech bylo možné na internetu pomocí vyhledávače společnosti Google najít novinový článek, který o tehdejší dražbě informoval. Podle Španěla to poškozovalo jeho soukromý 
i pracovní život. Rozhodl se domáhat toho, aby Google zamezil, že se budou informace o dražbě ve výsledcích vyhledávání objevovat.

30.5.2014 1 AKTUALIZOVÁNO 30.5.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv

Poté, co několik soudních stání Google vyhrál, dospěl spor až k Soudnímu dvoru EU. Ten letos v květnu rozhodl, že nejen Španěl, ale každý, kdo 
o to požádá, má za jistých podmínek právo, aby na něho „internet zapomněl". „Provozovatel vyhledávače musí zajistit základní právo na soukromí 
a ochranu osobních údajů, 
i když zpracovává veřejné informace třetích stran," stojí 
v soudním rozhodnutí.
Google proto včera spustil internetový formulář, pomocí něhož mohou Evropané požádat o odstranění údajů, které ve výsledcích vyhledávání považují za nežádoucí. Formulář je dostupný i v češtině. Agentura Reuters uvedla, že Google obdržel už tisíce žádostí.

Veřejný zájem?

Jenže odstranění odkazů neproběhne jen tak a hned.

Lidé, kteří se rozhodnou žádost podat, mimo jiné musejí předložit digitální kopii průkazu k ověření totožnosti (například řidičského průkazu), vybrat z nabídky 32 evropských zemí tu, jejíž zákony se na žádost vztahují, poskytnout internetovou adresu každého odkazu, jehož odstranění požadují, a vysvětlit, proč je tato adresa „ve výsledcích vyhledávání irelevantní, zastaralá nebo jiným způsobem nevhodná". Společnost bude při vyhodnocování žádosti přihlížet k aktuálnosti informací, které obsahují výsledky vyhledávání o dotyčném člověku.

„Ověříme také, zda je dostupnost těchto informací ve veřejném zájmu – například pokud souvisejí s finančními podvody, pracovním pochybením, odsouzením za trestný čin nebo veřejným působením 
v roli státního úředníka," uvádí se v průvodním textu webového formuláře. Společnost také tvrdí, že současný systém je prvotní reakcí na soudní rozhodnutí a v budoucnu se ho bude snažit zdokonalit a spolupracovat více s úřady v jednotlivých zemích.

Svoboda projevu

V praxi by se mělo začít opatření projevovat od půlky června. Platit bude ale pouze pro vyhledávání učiněná z Evropy. „Mnoho komentářů je k právu na zapomenutí skeptických, především z USA, kde by první dodatek ústavy, zaručující svobodu projevu, podobné nařízení neumožnil," uvedl pro BBC analytik Rory Cellan-Jones. Mnozí odborníci varují, že nařízení poškodí svobodné šíření informací na internetu.

Generální ředitel Googlu Larry Page v rozhovoru s deníkem Financial Times přiznal, že soudní verdikt firmu zaskočil, a slíbil, že angažmá spojené s otázkou soukromí se v Evropě dostane na novou úroveň. „Snažíme se teď být více evropští a přemýšlet o tom možná víc z evropského kontextu," poznamenal Page. Varoval také, že verdikt by mohl posílit moc represivních režimů, které usilují o omezení internetové komunikace, a poškodit příští generaci začínajících internetových firem. „Jsme velká firma a můžeme na tento druh obav reagovat. Celkově vzato ale myslím, že s tím, jak regulujeme internet, nebudeme zažívat ten druh inovací, který jsme viděli," řekl Page.
Soudní rozhodnutí se nevztahuje pouze na Google, ale 
i na ostatní společnosti provozují internetové vyhledávače, které mají pobočky v EU. Google je největší internetový vyhledávač na světě; v Evropě zpracovává 90 procent všech dotazů k vyhledávání. (jhr, čtk)

Obra čekají další změnyInternetový gigant z USA neupraví jen vyhledávání v Evropě, ale čekají ho změny i v zaměstnanecké politice. Společnost zveřejnila, jaké je složení zaměstnanců firmy podle pohlaví 
a rasy. Ukázalo se, že podíl žen 
a menšin je výrazně podprůměrný. Google oznámil, že je „na míle daleko" od toho, kde by chtěl být, a slíbil změny. Černoši činí zhruba dvě procenta zaměstnanců 
a hispánci tři procenta, ženy 
30 procent. Podle údajů americké vlády tvořili v roce 2012 černoši 12 procent pracovní síly 
v zemi, hispánci 16 procent a ženy 47 procent. Společnost tak posílá peníze například organizacím, které podporují vzdělávání žen v počítačové oblasti. 

Autor: ČTK

30.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Nejčastějšími riziky pro zaměstnance na evropských pracovištích jsou stres a problémy pohybového aparátu, zejména zad a rukou.
10

Odškodné za bolavá záda? Zničí nás to, tvrdí o návrhu firmy

Maria Šarapovová na exhibici v Las Vegas.
14

Pohledem Vojtěcha Žižky: O Máše a pokrytectví

Kde je farmářský trh s kvalitním jídlem? To si lidé musí povědět mezi sebou

Kus nebo třeba jen kousek vlastního pozemku? V Praze to má málokdo. Ani s dostatkem času nebo i chuti hrabat se v hlíně to občas není růžové. Právě v metropoli se tak staly fenoménem farmářské trhy.

Vakcíny proti tetanu docházejí. Lékaři při přeočkování upřednostňují starší děti

V dětské ambulanci v Kunštátě na Blanensku předminulý týden vypotřebovali poslední Boostrix Polio. Vakcínu, kterou povinně přeočkovávají deseti až jedenáctileté děti proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně. A několik měsíců ji ani nedoobjednají. Dodavatel oznámil přerušení výroby. „Potřebujeme obnovu dodávek hned, začínáme mít nenaočkované děti," přiblížila tamní lékařka Marie Neníčková.

Američané jsou v Koreji zatím bezzubí. Nesestřelí balistické střely KLDR

Flotila USA v čele s letadlovou lodí Carl Vinson se vytrvale přibližuje Korejskému poloostrovu. V prostoru by měla být do několika desítek hodin. Svaz disponuje takřka kompletním arsenálem zbraní - střelami země-země Tomahawk, stíhačkami Super Hornet, protilodními střelami. Zatím však chybí výzbroj, která by dovedla zasáhnout severokorejské balistické střely.

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies