Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Evropské příspěvky nezohlední množství hektarů

Evropský parlament schválil před krátkou dobou Zprávu o zemědělské politice Evropské unie po roce 2013, která v sobě má – bohužel pro české zemědělství – skryto ono příslovečné „čertovo kopýtko“. Tím je omezení plateb podle velikosti pozemků, které konkrétní zemědělský podnik obhospodařuje.

28.7.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační foto. Foto: DENÍK/Zuzana Škvrnová

Proč je to pro Českou republiku špatná zpráva?

Velké peníze ve hře

Jde totiž o velké peníze, o které by české zemědělství přišlo na dotacích. Průměrná unijní farma dnes hospodaří zhruba na třinácti hektarech pozemků. Do tohoto limitu se pohodlně vejdou tradiční rodinné farmy ve většině států západní Evropy, například ve Francii, zemích Beneluxu nebo třeba v Portugalsku.

Jenže historickým vývojem, hlavně v uplynulých šedesáti letech, v Česku, ale také na Slovensku nebo v části Německa, která tvořila před sloučením Německou demokratickou republiku, vznikly zemědělské podniky o průměrné výměře osmdesát čtyři hektarů.

Větší rozlohu, i když z jiných důvodů než u nás, spravují také farmáři v Anglii. Pokud se do budoucna uvažuje o maximální výši dotace pro jeden podnik ve výši tři sta tisíc eur, nebo dokonce sto tisíc eur, je to jednoduchá matematika. Čeští zemědělci by v tom horším případě přišli o devětapadesát, v tom lepším o dvacet šest procent dotací.

V konečném důsledku to znamená šest až třináct miliard korun ročně.

Přineslo by to jen další znevýhodňování našich zemědělců a další snižování jejich konkurenceschop­nosti proti jiným evropským zemím, které nás už nyní vytlačují z trhu dalším skrytým dotováním zemědělství. Například placením zdravotního pojištění rolníkům v Polsku nebo jinde osvobozením zemědělců od daní.

Zlá zpráva i pro jiné

Jenže rozhodnutí o stanovení stropu pro dotace nemusí být nakonec špatnou zprávou jen pro Česko a další země, kterých se bezprostředně dotkne, ale také pro všechny evropské zemědělce. I když se může zdát, že Česká republika si v Evropském parlamentu bojem proti omezení dotací jen ohřívá vlastní polívčičku, není to tak úplně pravda.

Chystané opatření je totiž krátkozraké i z hlediska zemědělské politiky celé Evropské unie a může do budoucna znamenat definitivní konec pro všechny evropské farmáře. Ti se totiž ocitají pod stále větším tlakem konkurence z celého světa, kterému nejsou schopni čelit.

Neudržitelná praxe

Stávající ochranářská celní politika Evropské unie v dlouhodobějším horizontu zřejmě není udržitelná. Evropské zemědělství bude muset hledat nové způsoby, jak zefektivnit své fungování.

Jedním z nich může být vytváření větších podniků, které jsou schopné produkovat levněji, které mohou investovat do moderní technologie, do nové techniky, kterým se vyplatí postavit technická zařízení pro zpracovávání vlastní produkce a podporovat výzkum v oboru své působnosti. Jenže chystané opatření Evropské unie v konečném důsledku přinese přesně opačný efekt.

Donutí zemědělce drobit větší celky na malé farmy tak, aby se vešli do limitu na maximální výši dotace. Se všemi důsledky, které to přinese – menší schopnost investic do zařízení a techniky, menší podpora výzkumu, nižší efektivita.

Záplava levnější zemědělské produkce ze zbytku celého světa by pak mohla způsobit, že evropští zemědělci zmizí stejně jako zmizeli druhohorní dinosauři.

Využít další jednání

V této perspektivě se tedy jako nezbytné jeví pokračovat v boji proti tomuto omezujícímu rozhodnutí do posledního okamžiku. Zřejmě se teď rozhoduje o budoucím bytí či nebytí nejen českého, ale i evropského zemědělství, což, jak je vidět, bruselským byrokratům vůbec nedochází. Nebo nevadí?

Čtěte také: Mladí chtějí podnikat v zemědělství, pomůže dotace

TOMÁŠ ŠIMČÍK, autor je náměstek ministra zemědělství

28.7.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1

VIDEO: U Belgie našli zachovalou ponorku z 1. světové války. I s posádkou

Ruské vojenské helikoptéry během manévrů Západ 2017 na cvičišti u Petrohradu.
6 5

Při cvičení Západ 2017 došlo k nehodě, střela zamířila mezi novináře

Svět by měl zasáhnout proti terorismu, řekl Zeman v OSN

Prezident Miloš Zeman vystoupil na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku. Upozornil zde na boj s terorismem. Svět podle něj stále nedokázal rozhodně zasáhnout, k čemuž je mimo jiné potřeba i silný úřad OSN, který by byl schopen použít i vojenskou sílu. Vyzval také k zastavení migrace.

Začíná kampaň Číst Havla. Dětem přiblíží Havla jako literáta

Knihovna Václava Havla dnes spustila kampaň Číst Havla, která chce žákům základních a středních škol pomoci poznat Václava Havla nejen jako velkou postavu české historie, ale především jako čtivého a podnětného spisovatele.

Na sdílení kol půjde 20 milionů. Města mohou žádat o dotace

Sdílení jízdních kol ve městech podpoří nová dotace ze Státního fondu životního prostředí. Na takzvaný bikesharing je určeno 20 milionů korun. O peníze mohou žádat města, dopravní podniky i soukromé firmy. Dalších 20 milionů půjde do osvěty pro ekologicky čistou dopravu. 

Česká meziválečná avantgarda boduje. Toyen, Šíma a Kupka stojí miliony

Na zahraničních aukcích se z českých autorů stále nejlépe prodávají jména spojená s meziválečnou avantgardou. Mezi nejdražšími bohemiky první poloviny letošního roku figurují obvyklá jména, tedy Toyen, Josef Šíma a František Kupka. Mezi desítkou nejdražších děl českých autorů mají každý po dvou dílech. Ke koupi deseti nejdražších bohemik by případný zájemce potřeboval 2,2 milionu eur, tedy asi 57 milionů korun, uvádí server Artplus.cz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení