Bez adekvátního řešení se tak můžeme vrátit do situace před rokem 2001, kdy se vymahatelnost pohledávek pohybovala kolem tří procent," varovala včera prezidentka Exekutorské komory ČR Pavla Fučíková.

Exekuce se v posledních letech soustřeďují do stále užší části společnosti, přičemž v průměru se jedna osoba potýká s 5,8 exekuce. Rekordmanem je dlužník, na něhož bylo vydáno už 250 exekučních příkazů. Přitom ještě před dvěma roky měla jedna osoba 3,3 exekuce. Potíž je v tom, že řada pohledávek je tak nevymahatelných, přičemž samotní exekutoři jsou placeni jen z vymožených pohledávek. Podle údajů Exekutorské komory ČR tak exekutoři nedostávají zaplaceno nejméně v 60 procentech případů. „Na exekutora ještě nebyla uvalena exekuce, ale už je znám případ, kdy se exekutor ocitl v insolvenčním řízení," doplnila Fučíková.

Zneužívání služeb

Příčina tohoto stavu je podle ní jasná. Služby exekutorů jsou nadužívány. Pro věřitele je totiž soudní exekuce vždy zadarmo, a to i v případech, kdy je bezvýsledná. Věřitelé podávají stále nové exekuce na dlužníky, kteří jich již mají na krku několik a je zřejmé, že vymoci z nich dlužnou částku je prakticky nemožné. Věřitelé tak celý exekuční systém neúměrně zatěžují. „Co je zadarmo, je nadužíváno. Navíc dluhy se během exekučního řízení nepromlčují a věřitelé je zpravidla nechtějí sami ukončovat, i když je dlužník dlouhodobě nemajetný. Tím se jen exekuční řízení natahují a kupí na sebe," upřesnila prezidentka.

Čísla mluví sama za sebe. Z celkového počtu dlužníků tvoří podíl 85,6 procenta těch, kteří mají tři a více exekucí. Lidé s jednou exekucí jsou pak 4,2 procenta. Viceprezident komory Vladimír Plašil vidí příčiny v nedostatečné regulaci poskytování půjček nebankovními ústavy. Stejně tak není dostatečně trestně postihována lichva a neplacení výživného.

Povinný poplatek

Kupení exekucí by tak podle Plašila mohlo odbourat třeba zavedení povinného poplatku při podání exekuce, úhrady nákladů za neúspěšné exekuce nebo povinné zálohy. Ve světě není taková praxe výjimkou. Třeba na Slovensku platí věřitel za podání exekuce 33 eur (asi 900 korun), v Anglii nebo ve Walesu dokonce 75 liber (2760 korun). Exekutor by měl mít také možnost za určitých podmínek exekuci zastavit, například v případě dlouhodobé nemajetnosti. Tím by se systém dále nezatěžoval.

Letos v červenci vstoupila v platnost novela exekučního řádu, která si vzala za cíl omezit byznys s dluhy. Od roku 2001, kdy na scénu ze zákona vstoupili soudní exekutoři, se však jedná už o 43. novelu. Podle Fučíkové ale současné potíže neřeší.

Debaty se v posledních letech vedou také o místní příslušnosti, kdy by daný exekutor mohl operovat pouze ve vymezeném obvodu. V budoucnu s tímto principem počítá i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO), ale už dříve řekl, že by se na tuto změnu nemělo spěchat. Podle něho by to znamenalo značné přesuny případů mezi regiony.

Podle agentury NMS Market Research současný systém soudních exekutorů nevyhovuje polovině dotázaných lidí, zejména pak těm, kteří už měli s exekutory co do činění. Naprostá většina by přitom radikálně systém změnila, a to směrem k zestátnění a teritorialitě.

Exekuce.