VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Expert na jadernou energetiku Hezoučký: Neměli bychom zbytečně vyvážet elektřinu

Praha /ROZHOVOR/ – Energetika se u nás bohužel stala politickým tématem. Přitom výroba elektřiny není ani pravicová, ani levicová, říká v rozhovoru pro Deník František Hezoučký, vysokoškolský pedagog a odborník, který v pozici ředitele na přelomu tisíciletí šéfoval rozjezdu Temelína. Jeho dokončení, které je označováno za zakázku století, sleduje i dnes. Mimo jiné by si přál, aby Česko přestalo zbytečně vyvážet elektřinu.

29.8.2012
SDÍLEJ:

Expert na jadernou energetiku a vysokoškolský pedagog František Hezoučký.Foto: DENÍK

Výběr adepta na dostavbu dalších dvou bloků Temelína vstoupil do závěrečné fáze. Proč se vlastně v devadesátých letech nepostavila elektrárna celá naráz? Se čtyřmi bloky se přece počítalo už od začátku…
Těch důvodů, pro které se nepokračovalo v dostavbě všech čtyř, bylo několik. Jednak se už za dob vlády pana Adamce začalo hovořit o „rozvolnění výstavby", protože v té době se finanční prostředky na výstavbu tenčily, a tak se tehdejší ředitel výstavby dohodl s tehdejším generálním ředitelem ČEZ na logické koncentraci peněz pro dokončení prvních dvou bloků. Přesto je na Temelíně řada objektů a zařízení, které nebylo možné dělit a mohou sloužit pro všechny čtyři bloky. To je například čerpací stanice na Hněvkovické přehradní nádrži, vodojem v areálu elektrárny, dílny a sklady – a koneckonců i řada technologických zařízení. Nu, a po listopadu 89 se začala zpochybňovat jaderná energetika vůbec. Ani dostavba prvních dvou bloků neměla politickou podporu a na neposledním místě došlo k velkému poklesu spotřeby elektrické práce, protože řada továren omezila výrobu nebo byla zastavena. Pokračování výstavby tak bylo ve značné míře možné díky několika lidem, kteří byli přesvědčeni o tom, že doba potřeby temelínských bloků pro národní hospodářství přijde. Jedním z nich byl tehdejší ředitel výstavby František Poukar, ale i lidé z řad dodavatelských firem – například dnešní prezident svazu stavebnictví Václav Matyáš.

Minimálně při pohledu od novin vypadá výběr kandidátů na dostavbu Temelína akčně. ČEZ postavil dvě trezorové místnosti, kam mohou jen přesně vybraní lidé. Nesmí s sebou brát žádné vlastní věci, ani tužku… Bylo to takto vypjaté už při první dostavbě?
Víte, já se ČEZu nedivím. Náš svět se velmi změnil a je velmi pravděpodobné, že kandidáti, kteří nebudou vybráni, se budou bránit soudními cestami a není třeba jim něčím „nahrát na smeč". Přece jen jde o velký byznys. V případě předcházejících bloků nic takového nebylo potřebné. Projekt byl vybrán a dopracován Energoprojektem Praha a stavba zahájena na základě rozhodnutí vlády. Samozřejmě že mu předcházely geologické a hydrogeologické průzkumy, byly prováděny studie vlivu na životní prostředí (tehdy se tomu ještě neříkalo EIA) a stavební řízení bylo velmi přísné. Jenže dodavatelský řetězec sestavený z českých firem byl dán předcházejícími stavbami. Byla v tom určitá výhoda, ale i nevýhoda, protože některé z firem o získání práce nemusely příliš usilovat. To občas bylo znát.

Rozhodovat o vítězi tendru by se mělo podle nejlepší nabídky, ale i ceny. Hovoří se o stu, dvou či třech stech miliard korun. Proč takový rozptyl? To jsou rozdíly tak obrovské? I šéf poradní komise vlády pro energetiku profesor Václav Pačes se v médiích podivoval, že první část Temelína jsme postavili za 100 miliard a teď se částky šplhají vysoko nad tuto hranici…
Nejlepší nabídka vůbec nemusí být ta, která bude mít nejnižší cenu. U jaderné elektrárny je na prvním místě bezpečnost. A to nejen bezpečnost z hlediska vlastní technologie, ale i z hlediska zranitelnosti z vnějšího okolí. Náš svět se zbláznil, a tak musíme víc myslet i na možnost teroristických útoků. Vždyť víte, co někteří fundamentalisté dokážou. Rozptyl předpokládaných cen za dva další bloky je jednak dán rozptylem průměrných cen za jednotku instalovaného výkonu ve světě, jednak „předsmluvními tanečky", kdy dodavatelé vypouští průzkumné balónky, aby podle reakcí zjistili, co je pro zákazníka ještě přijatelné. A hodně je v tom i spekulace novinářů. Ano, pan profesor Pačes má pravdu: První dva bloky se postavily za 100 miliard, jenže to byly jiné peníze. Vzpomeňte si na obrovskou inflaci v devadesátých letech. I kvůli ní bylo nutné rozpočet navyšovat v průběhu výstavby. Sto miliard to bylo jen proto, že velká část výstavby byla zrealizována za peníze z období před inflací a koruna od té doby ztratila téměř devět desetin původní hodnoty.

Vláda teď finalizuje novou energetickou koncepci. Podíl jádra by měl stoupnout přes 30 procent, ale nadále se nevylučuje ani prolomení limitů na těžbu uhlí. Není zbytečné až akcentovat uhlí, když k dispozici jsou i čistější zdroje?
Všechny vlády za posledních dvacet let vytvářely nové energetické koncepce a ke konci volebního období v podstatě došly ke stejné koncepci, jaká byla již před nimi. Koneckonců to ukázala i „Pačesova komise". Když začnete seriózně počítat, nikam jinam za daných okrajových podmínek nedojdete. Energetika se, bohužel, stala politikem. Kdysi jsem na semináři v Senátu před tím varoval. Energetika podléhá fyzikálním zákonům a může být sociálně demokratická, nebo občansky demokratická jen do té míry, jak bude akcentovat určité sociální dopady na obyvatelstvo a hospodářství. Moc bych si proto přál, aby se energetika odpolitizovala a aby státní energetická koncepce byla přijata formou zákona, protože je potřebná určitá stabilita pro investory i průmysl. Co se týče prolamování limitů těžby uhlí, byl bych osobně velmi opatrný. Samozřejmě chápu zájmy těžařů „bohatnout teď a rychle", ale stát musí myslet na budoucno a nespalovat suroviny, které lze použít lepším způsobem. V tom by rovněž pomohlo omezení vývozu elektřiny pouze na vývoz přebytků. Z hlediska národohopodářského nepovažuji za vhodné udělat z vývozu elektřiny základní podnikání. Tím sice získává pár firem a lidí, ale národní hospodářství výhledově ztrácí.

O Temelínu budou rozhodovat politici. Co říkáte poslednímu návrhu místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové, aby se výstavba Temelína zpomalila? Podle ní se do té doby podaří vyvinout reaktory čtvrté generace, které dokážou fungovat na vyhořelé palivo. Z jejího pohledu se nám může stát, že postavíme „parní lokomotivu", zatímco ostatní se už budou připravovat na „luxusní rychlovlak".
Četl jsem vyjádření paní senátorky. Ona ve svých odpovědích uvádí řadu názorů, se kterými lze jen souhlasit – je to například obava o dostatek odborníků pro budoucí jadernou energetiku apod. Reaktory čtvrté generace jsou ale ještě ani ne v plenkách a mají řadu dosud nezvládnutých a možná i těžko zvládnutelných inženýrských otázek. K nim například patří materiálové otázky. Zatím nikdo na světě nepokročil dál než k ideovým návrhům a případně dílčím laboratorním testům. Československo má svou hořkou zkušenost z těžkovodního programu (A-1 v Jaslovských Bohunicích), kde se udělalo maximum pro reaktorovou fyziku na úkor jiných inženýrských otázek. Bude trvat ještě desítky let, než budeme moci potvrdit nebo vyloučit, který ze šesti programů reaktorů čtvrté generace má šanci promluvit do „velké energetiky". A co se týče projektů ucházejících se o výstavbu 3. a 4. bloku temelínské elektrárny – ani jeden z nich bych se neodvážil nazvat „parní lokomotivou". Jsou to všechno III+ projekty (nejnovější reaktory třiapůlté generace – pozn.red.).

Kdo je doc. Ing. František Hezoučký

- Přední český odborník na jadernou energetiku.
- Narozen 1942 v Praze
- Absolvoval Fakultu strojní 
ČVUT a Slovenskou vysokou školu technickou.
- Pracoval jako inženýr a operátor v jaderných elektrárnách Jaslovské Bohunice, Dukovany 
a Temelín.
- V letech 1999 až 2003 šéfoval výstavbě a spuštění Temelína. Poté odešel na pět let do Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
- Nyní přednáší na ČVUT a ZČU a je konzultantem pro firmu WorleyParsons.

Autor: Jan Klička

29.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Nejčastějšími riziky pro zaměstnance na evropských pracovištích jsou stres a problémy pohybového aparátu, zejména zad a rukou.
10

Odškodné za bolavá záda? Zničí nás to, tvrdí o návrhu firmy

Maria Šarapovová na exhibici v Las Vegas.
14

Pohledem Vojtěcha Žižky: O Máše a pokrytectví

Kde je farmářský trh s kvalitním jídlem? To si lidé musí povědět mezi sebou

Kus nebo třeba jen kousek vlastního pozemku? V Praze to má málokdo. Ani s dostatkem času nebo i chuti hrabat se v hlíně to občas není růžové. Právě v metropoli se tak staly fenoménem farmářské trhy.

Vakcíny proti tetanu docházejí. Lékaři při přeočkování upřednostňují starší děti

V dětské ambulanci v Kunštátě na Blanensku předminulý týden vypotřebovali poslední Boostrix Polio. Vakcínu, kterou povinně přeočkovávají deseti až jedenáctileté děti proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně. A několik měsíců ji ani nedoobjednají. Dodavatel oznámil přerušení výroby. „Potřebujeme obnovu dodávek hned, začínáme mít nenaočkované děti," přiblížila tamní lékařka Marie Neníčková.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies