VYBERTE SI REGION

Finský odborník Jukka Laaksonen: Bezpečnost elektráren se zlepšuje

Praha /ROZHOVOR/ - Kolegové v Česku mu občas říkají „finská paní Drábová". To proto, že v severské zemi zastával dlouho stejnou funkci jako naše šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Finský expert na jadernou energetiku Jukka Laaksonen má ale bohatou kariéru po celé Evropě. Především dlouho působil a stále působí v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii ve Vídni. Osud ho však nyní zavál do Česka. Jako zástupce česko-ruského konsorcia MIR.1200 bude jedním z těch, kteří se ucházejí o dostavbu Temelína.

31.12.2012 1
SDÍLEJ:

UZNÁVANÝ ODBORNÍK. Jukka Laaksonen (64) je absolventem technické vědy v Helsinkách. V energetice působí od 70. let. Od letošního jara je viceprezidentem Rusatom Overseas. Foto: Deník/Martin Divíšek

Evropa teď napjatě sleduje Německo, které se z jádra stahuje. Vy věříte, že taková průmyslová velmoc jádro opustí?

Vypadá to, že v současné době existuje silná politická vůle k opuštění jádra, a nezdá se, že by se to mělo měnit. Koneckonců v německy mluvících zemích je odpor k jádru dlouhodobou záležitostí. Německo vypadá jako velká laboratoř, kde se nyní činí pokusy vytvořit něco úplně nového.

Lidé, kteří učinili toto politické rozhodnutí, však neměli sebemenší ponětí, jaký bude výsledek. Nyní němečtí inženýři přemýšlejí, jak si počínat v nastalé situaci. Bude to znamenat zcela nový postoj jak k výrobě elektrické energie, tak k distribuci, a to včetně dodávek do domácností. Krátkodobě však německé rozhodnutí znamená, že při výpadku jádra bude nezbytné zvýšit spalování uhlí.

Pokud jde tedy o Německo, lze předem zapomenout na snahy redukovat emise škodlivých látek do ovzduší.

Část zemí v Evropě chce i nadále stavět jaderné elektrárny, ale otázkou je, zda na to ty země budou mít. Nečeká nás tedy útlum jádra vynucený situací ekonomiky?

Jestliže si Německo může dovolit zahájit výstavbu zcela nové energetiky, která bude podstatně dražší, než je ta nukleární, ostatní Evropa bude mít dost zdrojů, aby si pořizovala jaderná zařízení. Přinejmenším u nás ve Finsku víme z vlastních zkušeností, že jaderná zařízení jsou nejlevnějším zdrojem energie. Mají sice velké požadavky na investice na počátku, nicméně jejich provoz je již laciný.

Česko a Finsko jsou teď v podobné situaci. My se připravujeme na stavbu jaderné elektrárny a vy už ji máte rozestavěnou. Jenže už několik let ji nemůžete dostavět. V čem se můžeme poučit, aby to u nás nedopadlo stejně?

Především si musíme uvědomit, že po mnoho let se žádná nová výstavba jaderných elektráren v Evropě nerealizovala. Generace lidí, která kdysi elektrárny stavěla a řídila jejich provoz, už většinou odešla do penze. Stejně tak mnohé podniky, které vyráběly komponenty pro jaderná zařízení, zmizely nebo přešly na výrobu něčeho jiného. Bylo tedy potřeba znovu ty podmínky pro výrobu jádra vytvořit. A stavitel našich finských jaderných elektráren, společnost Areva, udělal velký kus práce, ovšem ne ve všem byl úspěšný. Areva učinila určité chyby z hlediska kvality některých komponentů i řízení. Ve chvíli, kdy podávala projekt do Finska, kompletní konstrukční plán ještě nebyl k dispozici, šlo jen o koncepci. Také proto trvalo další dva roky, než mohli zahájit vlastní konstrukci. Teď je situace jiná a projekty, které se nabízejí pro Temelín, jsou plně dopracovány. Proto žádné zdržení v zahájení výstavby nenastane. Nicméně je samozřejmě správné, že ČEZ i Státní úřad pro jadernou bezpečnost chtějí prověřit, zda je vítěz tendru skutečně připraven okamžitě výstavbu zahájit. Česko je v dobré pozici, protože má značný sektor těžkého průmyslu. Nevím, jak je to v případě konkurence, ale Konsorcium MIR.1200 došlo k závěru, že 70 procent všeho, co je potřebné pro výstavbu, je možné vyrobit v Česku.

Ani náš průmysl už na tom není tak dobře, jak býval. Mnoho podniků zaniklo, studentů na technických oborech je také méně. Má ještě české jaderné inženýrství ve světě dobrý zvuk?

To je situace víceméně stejná jako jinde v Evropě. Mnoho studentů jde studovat raději na obchodní školy než na techniku. Řekl bych ale, že situace ČR je v jednom ohledu lepší, a to že v sousední zemi, na Slovensku, se stavějí dva bloky v Mochovcích, a české firmy podílející se na tomto projektu mohou své zkušenosti přenést do České republiky. Ale jestli se ptáte na obecnou pověst českého průmyslu, ta je stále dobrá.

Máme třeba vynikající zkušenosti s vašimi společnostmi, které měly na starosti údržbu existující jaderné elektrárny Loviisa. A také při probíhající stavbě elektrárny Olkiluoto jsme od vás odebrali některé velmi důležité součásti. Kupříkladu Škoda JS má vynikající jméno v celém světě. Jsou zde i další podniky, o kterých se ví, že dodávají velmi kvalitní výrobky.

Celá EU absolvovala letos sérii zátěžových testů jaderných elektráren, které měly prověřit jejich bezpečnost. Co se tedy v elektrárnách změní na základě zátěžových testů?

Až do Fukušimy panovalo přesvědčení, že dodávku elektrického proudu pro všechny bezpečnostní systémy lze zajistit za všech okolností a s vysokou spolehlivostí. Panovalo domnění, že je vždy zajištěno napájení pro řízení čerpadel, pro uzavírání či otevírání ventilů a pro napájení přístrojů, které sledují kritická místa v elektrárně.

Ve Fukušimě se ukázalo, že může dojít ke kompletnímu výpadku napájení. Takzvané stresové testy prokázaly, že chlazení reaktoru bez přísunu elektrické energie je možné jen v několika elektrárnách. Přitom u některých elektráren by mohl být reaktor bez chlazení zničen již po hodině.

Většina evropských jaderných elektráren proto musí instalovat nové bezpečnostní systémy, které budou fungovat nezávisle na přísun elektřiny. Finské, české a slovenské elektrárny jsou v tomto ohledu v lepší pozici, protože některá čerpadla jsou poháněna naftovým motorem. Systémy užívající dieselová čerpadla u vás byly instalovány již v osmdesátých letech a dokázaly by zabránit situaci, ke které došlo ve Fukušimě.

To platí i pro nové elektrárny?

Když mluvíme o nových elektrárnách, máme už i jiné možnosti. Ruští experti po Černobylu dostali jasný úkol: zkonstruovat bezpečnější zařízení. A vyprojektovali takové elektrárny, které mohou být udrženy v bezpečném stavu i bez elektrického napájení. Disponují totiž takovými bezpečnostními systémy, které mohou využívat pouze přírodní síly pro cirkulaci chladící vody. Jinými slovy přenos tepla z reaktoru do okolního vzduchu je založen na využití zemské gravitace. Tento princip je aplikován na nově budovaných elektrárnách.

V Indii již byla dokončena jedna elektrárna podle ruského návrhu, která tento nový systém využívá. Již došlo k zavážení jaderného paliva a nyní probíhá první zahajovací testování. Taková zařízení zatím nemá v provozu nikdo jiný. Nyní budou mít toto nové vybavení již všechny elektrárny budované v Rusku nebo v zahraničí.

Můžeme tedy říci, že jsme se z Fukušimy poučili?

Musíme využít každé příležitosti poučit se z neočekávaných událostí či nehod. Srovnáme-li energetická zařízení, která byla navrhována v sedmdesátých letech, a ta, která se staví či plánují nyní, pozorujeme obrovské zvýšení bezpečnosti.

K podobnému vývoji došlo i v leteckém průmyslu. V šedesátých či sedmdesátých letech byly letecké havárie relativně časté. Nyní je letecký provoz mnohem hustší, ale havárií je minimum. Nikdy nelze dosáhnout úplné dokonalosti, ale velká zlepšení v bezpečnosti už nastala.

Již několik měsíců pracujete jako viceprezident Rusatom Overseas. Jak hodnotíte z pozice bývalého regulátora probíhající projekty výstavby elektráren ruského typu?

Z bezpečnostního i technologického hlediska se nedávné i probíhající projekty zdají být velice kvalitní. Jako příklad mohu uvést poslední projekt, který byl dokončen před rokem. Jedná se o čtvrtý blok kalininské jaderné elektrárny, který začal produkovat elektřinu dva měsíce před plánovaným termínem. Celkové investiční náklady byly navíc nakonec ještě nižší, než se původně předpokládalo. Také výstavba novovoroněžské jaderné elektrárny probíhá přesně podle harmonogramu z roku 2009. První blok bude spuštěn v roce 2014, druhý v roce 2015.

Autor: Redakce

31.12.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Patnáctiletí žáci se zhoršili ve čtenářství, matematice i přírodovědě

Praha - Patnáctiletí žáci byli v testech čtenářské, matematické i přírodovědné gramotnosti horší než jejich předchůdci v roce 2012. Zjistilo to srovnání PISA, jehož výsledky na dnešní tiskové konferenci prezentoval ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Největší propad nastal v přírodovědě, kde byly výsledky českých žáků průměrné, zatímco v roce 2012 byly nad průměrem zúčastněných zemí. V matematické gramotnosti byli čeští žáci průměrní, ve čtenářské gramotnosti mírně podprůměrní.

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

AKTUALIZOVÁNO

Trump pozval Zemana na návštěvu Bílého domu

Praha - Příští americký prezident Donald Trump pozval českého prezidenta Miloše Zemana k návštěvě Bílého domu. Řekl mu to v dnešním telefonickém rozhovoru, sdělil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Návštěva by se mohla uskutečnit v dubnu příštího roku. Zeman zároveň Trumpa pozval na návštěvu České republiky, americký prezident pozvání přijal.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies