VYBERTE SI REGION

Firmy stále více hledají sdílené kanceláře, zájem je i o "huby"

Praha - Firmy v Česku stále více hledají kanceláře se sdílenými společnými prostorami. Zájem je také o takzvané kreativní huby, sdružující podnikající jednotlivce na volné noze, či tzv. co-workingová centra, připomínající spíše technologicky perfektně vybavené kavárny. Po Praze vznikají i v regionech, zjistila realitní poradenská společnost DTZ.

20.6.2015 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Uživatelé takzvaných servisovaných kanceláří s ostatními firmami sdílejí společná zázemí jako jednací místnosti, kuchyňky nebo například recepční služby. Rozdíl v porovnání s co-workingovými centry či huby spočívá nejen v organizaci a nájemních podmínkách, ale také v typech uživatelů.

„Servisované kanceláře využívají nejčastěji technologické nebo ICT start-upy nebo zahraniční firmy, které se teprve etablují na tuzemském trhu. Jako své první kanceláře je volí i řada obchodních, finančních či právnických společností, obvykle do deseti zaměstnanců," poznamenal vedoucí oddělení zastupování nájemců mezinárodní poradenské společnosti DTZ Václav Bouček.

Podle něj jim vyhovují krátkodobé smlouvy třeba jen na několik měsíců s možností flexibilního řešení například při požadavku okamžité expanze o pár zaměstnanců. Firmy také oceňují minimální vstupní investice, nemusí například pořizovat nábytek či investovat do stavebních úprav. Sdílením recepčních a asistenčních služeb ušetří také na personálních nákladech.

„Nejvíce servisovaných kanceláří je v centru Prahy, v Praze 5 na Andělu a v Nových Butovicích, Praze 4 na Pankráci a Budějovické a nově i v Praze 8 – Karlíně," podotkl Bouček.

Na den, týden i na rok

Naopak takzvané huby či co-working centra nabízejí k pronájmu plně vybavené prostředí a jednací místnosti, které si jednotlivec může pronajmout na den, týden, stejně tak jako na rok. „Zjednodušeně řečeno, co-working je forma práce dvou a více nezávislých pracovníků, podnikatelů na volné noze či studentů, kteří pracují ve stejné kanceláři, nikoliv však pro stejnou firmu nebo na stejném projektu. Na rozdíl od internetové kavárny je co-working založený na členství v komunitě podnikajících lidí, kteří mohou vzájemně spolupracovat, podílet se na vzdělávacích aktivitách a zároveň si mohou flexibilně vybrat pracovní prostředí, kde mohou být více produktivní," vysvětluje DTZ.

Takovýchto hubů fungují jen v hlavním městě už dvě desítky, jednotky jsou i v Brně a Ostravě. I klienti těchto prostor je volí kvůli výrazně nižším nákladům, odpadají jim mimo jiné náklady na vybavení kanceláře nábytkem i telekomunikačními přístroji či připojením na internet.

„Celkový náklad na nájem malé samostatné kanceláře by v budově třídy B v centru Prahy přišel na zhruba 8500 korun za měsíc a výpovědní lhůta by byla pravděpodobně tříměsíční. V co-workingovém centru se cena za časově neomezené využívání pracovního místa pohybuje průměrně okolo 3500 měsíčně s tím, že uživatel není vázán výpovědní lhůtou," uvedl Bouček z DTZ.

Autor: ČTK

20.6.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Chladné počasí. Ilustrační foto.
11

Mrazivý leden. Teploty v noci mohou klesat až k minus 17 stupňům

Europoslanec Pavel Telička.
8 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím - Střední Itálii dnes postihla série silných zemětřesení. Podle seismologického střediska EMSC měly sílu od 5,3 do 5,7 stupně. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici, první menší škody ale hlásí město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu.

Obama. Prezident, který Evropě možná nerozuměl

Když 20. ledna 2009 vstupoval Barack Obama do Bílého domu, bylo ve Spojených státech 861 664 prázdných domů. Jejich majitelé je museli opustit kvůli nesplácení hypoték. Po osmi letech je jeho země sice názorově rozdělená, ale po ekonomické stránce úspěšná.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies