VYBERTE SI REGION

Firmy v USA platí nejnižší daně za posledních 40 let

New York - Americké firmy platí navzdory dobrým výsledkům nejnižší daně v poměru k jejich ziskům za posledních nejméně 40 let.

6.2.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vít Šimánek

V uplynulém finančním roce, který skončil loni v září, v průměru odvedly na dani 12,1 procenta ze svého profitu z aktivit ve Spojených státech. Průměr v letech 1987 až 2008 přitom činil 25,6 procenta, upozornil deník The Wall Street Journal (WSJ).

Zároveň připomenul, že míra zdanění firem během recesí obvykle klesá. Stalo se tak i po finanční krizi v roce 2008. V uplynulých čtvrtletích nicméně zisky amerických společností prudce rostly, částky odváděné na daních ale zůstaly nízké.

Hlavní příčinou poklesu je podle odborníků z Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) úleva na daních známá jako "zvláštní amortizace", kterou podpořili jak demokraté, tak republikáni. Podnikům v USA umožňuje odepisovat investice do vybavení továren, výrobních strojů či výpočetní techniky v roce, kdy si je pořídily, a ne postupně.

Podniky díky tomu podle odhadů CBO v uplynulých dvou letech získaly kolem 55 miliard dolarů ročně. Daňová úleva v plném rozsahu skončila loni v prosinci. Z výsledkových zpráv firem za poslední čtvrtletí je přitom patrné, že ji agresivně využívaly.

Například železniční firma Union Pacific díky ní v loňském roce zaplatila na daních o 450 milionů dolarů méně. Energetická společnost Dominion Resources zase v letech 2011 až 2013 sníží svou daňovou povinnost o 1,2 miliardy dolarů, přestože nyní již úleva není tak výhodná a umožňuje odepsat jen polovinu investic.
Bílý dům nicméně navrhuje, aby je znovu pokrývala na 100 procent. Státní pokladnu by urychlení odpisů, které by tak jako tak nastaly, přišlo asi na pět miliard dolarů. Firmy nyní v Kongresu za prodloužení úlevy do konce letošního roku lobbují v Kongresu.

Podle WSJ sice opatření pomáhá zvrátit ekonomický pokles z uplynulých let, má ale i svou odvrácenou stránku. Podniky v minulém finančním roce zaplatily federální pokladně 181 miliard dolarů, což představovalo asi osm procent jejích celkových příjmů. Ještě v roce 2007 přitom šlo o 15 procent. Jednotlivce přitom ve fiskálním roce 2011 v USA odvedli daně ve výši 1,1 bilionu dolarů.

CBO tento týden odůvodnila zvýšení odhadu deficitu federálního rozpočtu na aktuální rok právě malým výnosem firemních daní. Šéf úřadu Douglas Elmendorf je označil za "neuspokojivě nízké". CBO tak očekává, že schodek rozpočtu ve finančním roce 2012 dosáhne 1,2 bilionu dolarů oproti původně předpokládaným 973 miliardám dolarů.

Na americké firmy se přitom vztahuje jedna z nejvyšších úrovní zdanění na světě. Při sečtení státní a federální daně činí 39,2 procenta. Mnoho firem ale platí mnohem méně díky velkému počtu daňových úlev a dalších způsobů, jak si mohou snížit odvody. Roste také počet firem, které neplatí žádné federální daně, protože své zisky rozdělují přímo investorům. Ti pak tyto příjmy daní jako jednotlivci.

Bílý dům by chtěl daňové zákony pro firmy zjednodušit, aby v nich bylo co nejméně výjimek. Podle WSJ je ale otázkou, zda pro to mezi podniky najde podporu, když je pro ně současný systém tak výhodný.

Autor: ČTK

6.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies