VYBERTE SI REGION

Firmy okrádají postižené. Sráží jim tisíce "na charitu"

Praha - /ANKETA/ Paní Monika je nevidomá. Když se začala hlásit o práci v 1. Integračním centru v České Lípě, brzy zjistila, že by velkou část své mzdy musela odvést zpět svému zaměstnavateli.

19.7.2008 5
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Oleg Kapinus

Podmínkou pro získání práce totiž bylo stát členem občanského sdružení a na jeho provoz platit 2330 korun měsíčně. Když se paní Monika proti podivným podmínkám ohradila, firma s ní přestala komunikovat.

Diskriminují firmy postižené? Diskutujte! A hlasujte v anketě.

Podle Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) je to jen jeden z podvodných způsobů, kterým někteří provozovatelé chráněných dílen nutí pracovníky, aby jim odevzdali část své mzdy. „V jiných případech mají pracovníci ve smlouvách ustanovení, že budou ze své mzdy přispívat například dva tisíce korun měsíčně na charitu, přičemž se samozřejmě nikdy nedozví na jakou charitu přispívají,“ říká prezident NRZP Václav Krása.

Čtyři tisíce do vlastní kapsy

Kolik takových podvodných zaměstnavatelů v Česku je? „Půjde to do desítek,“ říká místopředseda Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených v ČR Karel Rychtář. Ve hře je podle něj zneužívání státních příspěvků, který mohou dostávat právě ti, jež zaměstnávají handicapované lidi. Od letošního ledna mohou zaměstnavatelé dostávat 9 tisíc korun měsíčně pracovníka, který je v plném invalidním důchodu a 6500 korun na zaměstnance v částečném invalidním důchodu.

Podmínkou pro vyplacení příspěvku ale je, že bude použit na mzdu a odvody pracovníka. Řada provozovatelů ale vymýšlí způsoby, jak z příspěvku ukrojit co největší díl do vlastní kapsy. „Zaměstnavatel si z 9 tisíc státního příspěvku nechá třeba čtyři tisíce pro sebe,“ vysvětluje Rychtář. Někteří zaměstnavatelé přitom vykazovali práci postižených pouze fiktivně. „Je to hyenismus na lidech, kteří se snaží pracovat i za situace, kdy mají těžké zdravotní postižení,“ říká Krása.

Nečas chce zesílit kontroly

Dá se očekávat nějaká změna? „Určitě. O těchto problémech víme a v těchto společnostech budou častější a zesílené kontroly. Inspektoři by měli i více pravomocí,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský. „Chování těchto zaměstnavatelů považuji za hanebné. Návrh opatření bychom měli mít hotový do konce letošního léta,“ dodává ministr práce Petr Nečas. Ten už přitom od letošního ledna prosadil snížení příspěvků na zaměstnávání postižených o několik tisíc korun. Podle jejich zástupců ale tento krok zneužívání nezastavil a spíše poškodil tradiční zaměstnavatele postižených. Ti kvůli nižším příspěvkům už museli propustit stovky handicapovaných zaměstnanců.

Autor: Štěpán Plaček

ANKETA

Je stát schopen zabránit zneužívání práce postižených lidí?

Ano

57 %

Ne

14 %

Nevím

29 %

Hlasovalo: 7     Anketa byla ukončena

19.7.2008 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies