VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Drůbežářském závodu zpracují více než devět tisíc kuřat za hodinu

Klatovy – Redaktor Deníku využil nabídku Drůbežářského závodu Klatovy a vydal se tam na exkurzi.

2.11.2013 13
SDÍLEJ:
Fotogalerie
24 fotografií

Exurze do Drůbežářského závodu v KlatovechFoto: archiv DZ Klatovy

Drůbežářský závod v Klatovech je druhý největší producent kuřecího masa a výrobků z něj v České republice. Spolu s několika dalšími novináři se setkáváme před vrátnicí, kde se nás ujali zaměstnanci. Ředitel závodu David Bednář krátce představil podnik a pak přišel čas na to hlavní. Na samotnou prohlídku provozu.

Jelikož v potravinářském provozu panují poměrně přísná hygienická opatření, musím v jídelně nechat telefon, fotoaparát a hodinky. Obdržel jsem jednorázový plášť, čepici a návleky na obuv. Před vstupem do závodu jsem ještě musel skrýt vousy pod roušku.

Provozem nás provází technolog Karel Vařeka. I on musí nosit roušku. „Je to naprosto nekompromisní, velmi přísně dbáme na hygienu a nikdo nemá výjimku. Nehledě na to, že když něco vyžadujeme od zaměstnanců, musíme to sami dodržovat," říká Vařeka.

Chladný první dojem

Začínáme na expedici, první dojem je chladný. Uvnitř závodu je totiž velmi nízká teplota. Ta se musí dodržovat, aby se zamezilo šíření bakterií a dalších látek, které by mohly ohrozit kvalitu masa.

Z expedice vyjíždíme výtahem do prostor, kde se balí výrobky. Několik pracovníků obsluhuje stroje, ale proces je do značné míry automatizovaný. Hotové výrobky jsou baleny do vakua nebo ochranné atmosféry. Technolog upozorňuje na řadu výrobků, které jsou dělány bez konzervantů. „Mají kratší záruční dobu, obtížněji se bez takzvaných éček vyrábějí, ale jsou chutnější a zákazník má jistotu čerstvého výrobku. Pokud víme, výrobky bez éček jsou velmi oblíbené," konstatuje Vařeka.

Prohlídka pokračuje do udíren a do takzvané odvěšovny. Ve vzduchu je cítit kouř a na stojanech visí uzené výrobky. „Udíme dřevem, používáme dřevěné štěpky a pomocí technologie zvané pyrolýza dosahujeme rychlého a kvalitního vyuzení, aniž by byl výrobek nějak ohrožen jakoukoli škodlivou látkou," informuje Vařeka.

Před vyuzením se musí výrobky namíchat. To se dělá ve velkých strojích, do kterých obsluha přidává jednotlivé suroviny. Například maso, koření a další.

Mrazení teplotním šokem

Ne všechna kuřata ale skončí v uzeninách. Závod dodává také mražená a chlazená kuřata. Mrazí se pomocí teplotního šoku, kdy je kuře vystaveno teplotě minus 196 stupňů Celsia. „Je to velmi rychlý proces, který uchová maso v nejvyšší možné kvalitě. Správně zmrazený výrobek je snadno k poznání, po poklepu musí vydávat typický, jasný zvuk," sděluje Vařeka. Zmrazenou a hluboko zmrazenou drůbež lze však na rozdíl od čerstvé drůbeže skladovat v přijatelných podmínkách až několik měsíců.

Do obchodů se dodávají také chlazená kuřata. Ta vydrží při správném zpracování přibližně sedm dní.

9600 kuřat za hodinu

Další zastávkou exkurze je linka, na které se zpracovávají kuřata po porážce. Automatický systém tady třídí kuřata, automaty je také porcují. Lidské práce je tady málo. „Bez lidí se neobejdeme, automat, který by dokonale vytřídil kuřata nebo vykostil stehenní řízek, neexistuje," směje se Vařeka. „Zpracujeme 9600 kuřat za hodinu," dodává číslo, které je pro mě těžko představitelné.

Čeká nás porážka. Nechce se mi tam, ale říkám si, že jsem viděl i horší věci. K mému překvapení není porážková linka nic nepříjemného. Kuřata zabíjí automat. Poté co jsou omráčena, jim stroj prořízne krk a kuře se za krátkou dobu vykrví.

Zajímavostí je, že podnik používá strojní metodu odchytu kuřat. „Dříve se kuřata chytala ručně, trvalo to dlouho a nedalo se vyhnout poraněním kuřat. Dnes disponujeme strojem, který kamion kuřat naplní za hodinu. Podstatně lepší je i odvětrávání kamionu, ventilace je řízená a komfort přepravy je jinde než v minulosti. Stres zvířat se minimalizuje, což má příznivý vliv na kvalitu masa," dodává Vařeka.

Po prohlídce porážky se loučím a spěchám do tepla.

Autor: Rostislav Kutěj

2.11.2013 VSTUP DO DISKUSE 13
SDÍLEJ:
David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies