Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Energie slunce a větru pokryje méně, než se plánuje, tvrdí norští vědci

Možnosti větrných a fotovoltaických elektráren při nahrazování klasických zdrojů energie jsou zřejmě mnohem menší, než se dosud soudí. Jejich celková kapacita dosáhne vrcholu už kolem roku 2030 a nepřesáhne 1,8 TW, což bude v té době představovat sotva desetinu globální spotřeby energie. Vyplývá to ze studie vědeckého týmu z oddělení fyziky a technologie Bergenské univerzity.  

15.9.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Archiv

Tyto závěry ostře kontrastují s dnešním předpokladem, že nové energetické technologie budou zažívat exponenciální růst dlouhá desetiletí a postupně nahradí velkou část dosavadních klasických zdrojů.

Respektovaná Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) např. předpovídá, že slunce a vítr pokryjí už v roce 2030 třicet procent energetické potřeby lidstva. Na základě podobných prognóz jsou postaveny i ambiciózní plány některých zemí. V Evropě je to zejména Německo, které chce do roku 2020 vyrábět v obnovitelných zdrojích 30 procent hrubé spotřeby elektřiny, v 2040 už 65 procent a v roce 2050 dokonce 80 procent. 

Norští vědci se domnívají, že tyto plány jsou příliš optimistické. Tvrdí, že růst větrné a fotovoltaické energetiky do roku 2015 má stejné znaky, které provázely i rozvoj jiných, nejen energetických, technologií a nakonec vedly ke zpomalení a v některých případech i zastavení jejich růstu.

Větrníky a fotovoltaiky mají své limity

V případě větrníků a fotovoltaiek jde podle Norů o čtyři hlavní omezující faktory.

Prvním je faktický rozpor mezi skutečnými náklady na výrobu elektřiny v různých zdrojích a náklady, které jsou kalkulovány v prognózách. Podle autorů studie nejsou v optimistických studiích např. zohledňovány všechny náklady vyvolané negativními vlastnostmi těchto zdrojů, tedy zejména jejich závislostí na denní době a počasí. K nim patří např. náklady na udržování záložních zdrojů, které budou vyrábět elektřinu v noci a v době, kdy nefouká vítr.

Druhý limit souvisí s plochou a vzdáleností. Oba jmenované zdroje zabírají poměrně velkou plochu (v případě ČR je to v případě fotovoltaiky podle ministerstva zemědělství dokonce až 4 tisíce hektarů zemědělské půdy) a oba poskytují největší výkon v relativně velkých vzdálenostech od míst spotřeby elektřiny (pouštní nebo horské oblasti, otevřené moře), což vyžaduje budování přenosových tras.

Větrníky mají krátkou životnost

Třetím významným faktorem je v současnosti relativně nízká životnost materiálů a zařízení, která tvoří základ větrných a fotovoltaických elektráren. Podle jedné britské studie je reálná životnost tří tisícovek tamních pobřežních větrníků jen 12 až 15 let, zatímco vláda, která by chtěla v roce 2030 pokrývat z obnovitelných zdrojů 30 procent spotřeby, kalkuluje s 20-25 lety.

Bez dotací by byli v minusu

Poslední hlavní limitující faktor je podle norských vědců ekonomický. Intermitentní zdroje energií (ty, jenž nevyrábí stále konstantní množství) mají tendenci kanibalizovat své vlastní příjmové toky, jelikož způsobují výkyvy v síti.

Jakmile jsou postaveny, produkují elektřinu s minimálními náklady a za předpokladu dobře fungujícího trhu, který není zkreslen dotacemi, nutí majitele nabízet jejich produkci za určitých okolností dokonce za zápornou cenu. V takové situaci se sotva najdou zájemci o instalaci dalších kapacit, od nichž by se sotva dočkali kladného výnosu své investice.

Autoři studie zdůrazňují, že skutečný vývoj samozřejmě může být ovlivněn novými objevy např. v oceánské větrné energetice, ale třeba taky průlomem v jaderné fúzi. V současné době ale považují za důležité varovat před rostoucí propastí mezi proklamovanými ambicemi větrné a solární energetiky a jejich skutečnými možnostmi.

Autor: Pavel Kopecký

15.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tomáš Procházka
9

Komentář Tomáše Procházky: Klíčové volby. Německo hot, Česko čehý

Ilustrační foto
1 8

Číně dochází trpělivost. Omezí vývoz ropných produktů do KLDR

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů pořízené během uplynulého týdne.

DOTYK.CZ

Před 79 lety vláda vyhlásila mobilizaci. Lid absolutně pevný, chválil Beneš

Přesně ve 22.20 byla rozhlasem vyhlášena všeobecná mobilizace Československé republiky. Onoho 23. září 1938 bylo řádně horko nejen za hranicemi, kde chřestil zbraněmi Hitler, ale i uvnitř vlasti, v Sudetech. Dobrá polovina sudeťáků mobilizace neuposlechla. A do osudného Mnichovského diktátu zbýval pouhý týden.

Když nemáte máslo, tak tam dejte sádlo. Deník srovnal ceny alternativ k máslu

/INFOGRAFIKA/ Při pohledu na titulní strany deníků či strkanice v obchodech by se mohlo zdát, že Česko zasáhla máslová apokalypsa. Čtvrtkilová kostka se prodává v průměru za 52 korun, za poslední dva roky cena narostla skoro o 15 korun. Výrazně prý proto zdraží i vánoční cukroví.

Soud se zastal „zakleknuté firmy“. Bude Česko platit milionové odškodné?

Daňoví poplatníci by se v blízké budoucnosti mohli „prohnout“ a nechtěně zaplatit stovky milionů korun jako odškodné soukromé firmě za přílišnou horlivost úředníků a celníků.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení