VYBERTE SI REGION

Generální ředitel Fio banky: Bankou bez poplatků jsme chtěli být od začátku

Praha /ROZHOVOR/ - Psal se rok 1993 a čtyři studenti z Matematicko-fyzikální fakulty UK přišli s nápadem založit burzovní společnost. Chtěli dělat finanční a investiční operace a začáteční písmena těchto slov vytvořila i název nové firmy FIO. Za pět let se z malé investiční firmy stala družstevní záložna a nakonec i největší ryze česká banka, která před nedávnem pokořila půlmilionovou hranici klientů. Jak říká v rozhovoru pro regionální Deník generální ředitel Fio banky Jan Sochor, v budoucnu by banka chtěla pokořit i milionovou metu.

8.10.2015 1
SDÍLEJ:

MATADOR. Jan Sochor byl jedním ze čtyř studentů, kteří v roce 1993 zakládali FIO. Foto: Deník/Martin Divíšek

Zkoušeli jste někdy odhadnout, co by dnes dělala vaše parta spolužáků z „Matfyzu", kdybyste na začátku 90. let nezačali s burzovními obchody?

Nemůžu mluvit za ostatní, ale já osobně jsem byl před sametovou revolucí nasměrovaný k tomu, že zůstanu na škole a budu učit, dělal jsem na fakultě doktorské studium. Oba rodiče, kteří pracovali v Akademii věd, mě navíc vedli k vědecké dráze, ale po revoluci v okamžiku zrodu kapitálových trhů se najednou objevila nová příležitost a já pochopil, co jsem vnitřně cítil předtím, že prostě tíhnu k financím a že by mě to bavilo.

Jako spolužáků vás začínalo několik. Kdo měl jako první nápad začít s obchodováním? Napadlo by vás, že se vaše podnikání jednou přemění až v banku?

Nebyl to nápad jednotlivce, řekl bych, že to vznikalo postupně. Začínali jsme jako skupina lidí, kteří dělali i jiné věci a postupně z toho vykrystalizovala finanční skupina. Ale pokud jde o tu banku, možná mohu zavzpomínat na svého dědu, který ve mně ten zájem o finanční svět viděl a jednou mi daroval prasátko s nápisem banka. Tehdy mi to přišlo jako dobrý nápad a nějaká touha dělat v bankovnictví u mě určitě byla, ovšem šlo o dobu, kdy něco takového bylo naprosto nedosažitelného. Hned na začátku 90. let jsme se proto soustředili na obchodování s cennými papíry. Naším cílem bylo vytvořit dobrého a se-riózního obchodníka, přičemž jsme začínali v podstatě od nuly. Na začátek se nám podařilo získat dohromady milion korun a za ty peníze jsme začali obchodovat. Na rozvoj jsme měli jen to, co jsme si vydělali. Nic navíc.

Které etapy v rozvoji firmy zpětně vidíte jako zlomové?

V našem případě to nejsou takové ty zlomy v pravém slova smyslu, snažíme se o neustálý, byť třeba pomalý růst. To znamená v krizích prodělat málo a v konjunkturách se rozvíjet rychle. Měli jsme ale dva velké impulsy. Tím prvním byl nákup RM Systému v roce 2006, ten byl opravdu zásadní. Přece jen jsme původně byli jen partou obchodníků, která postupně rostla a RM Systém byl nástrojem, jehož prostřednictvím se dělala privatizace. Byl to systém, který byl málem chápán jako státní instituce a my jsme postupem času dorostli do velikosti, že začalo oboustranně dávat smysl tento systém rovnou koupit. Navíc RM systém měl pobočky a to v daleko větším počtu než my, následně jsme je proto začlenili a vytvořili větší síť. Druhá velká změna pak přišla v roce 2010, kdy jsme získali bankovní licenci, protože v ten okamžik nás lidé začali chápat úplně jinak. Prostě slovo banka zní docela hrdě.

Jste obchodníky i bankéři, byť bankovní služby už dnes tvoří většinu vaší činnosti. Kdy došlo k rozhodnutí požádat o bankovní licenci?

Mnoho let před tím, než jsme bankovní licenci získali, nám bylo jasné, že je to vhodný krok. My jsme byli záložnou a obchodníkem s cennými papíry zároveň, což dohromady je de facto banka, i když se to tak nejmenuje. I tehdy jsme ale dělali věci tak, jak je musí dělat banka. Navíc všechno papírování jsme dělali dvojmo. Zvlášť pro záložnu a zvlášť pro obchodní část, takže z hlediska vnitřního fungování je postavení banky vlastně lepší a i přehlednější. V každém případě je ale získání bankovní licence složitý proces a je s tím velká práce, i proto jsme licenci připravovali dva roky. Když žádáte o licenci, výsledek je nejistý, v zákonech a vyhláškách je sice napsáno, co musíme splňovat, ale každá věc se dá pochopit různě. Až regulátor na konci vám řekne, zda postupujete správně.

Chtěli jste už od začátku budovat poplatkově levnou banku?

Naše strategie je v tomto ohledu stejná už od začátku. Využíváme toho, že jsme technologicky na výši a že dokonce i nejvyšší vedení banky rozumí technologiím a programování. V praxi pak dokážeme dělat bankovní služby správně a přitom levněji. To nám pak umožňuje nabízet běžné bankovní služby bez poplatků.

Hodně lidí řeší, jak vlastně tyto poplatkově levné banky fungují. U jiných bank tvoří výnos z poplatků až třetinu zisku. Vy to musíte dohnat jinde, jaký je váš byznysový plán?

Plán spočívá v tom, že držíme náklady na uzdě, a to jinými metodami než ve velkých nadnárodních bankách. Ty měly nejdříve obrovské výdaje a nyní je postupně seškrtávají, zatímco my už dvacet let zbytečně neutrácíme a snažíme se být maximálně efektivní. Jinak ale samozřejmě i v našem případě platí, že banku živí poskytování úvěrů.

Pomáhá vám nějak u klientů vaše „českost"? Že jste bankovní ústav s ryze domácím kapitálem bez zásahů zahraničních bank?

Myslím, že to není úplně první věc, na kterou klient myslí, když se rozhoduje. On chce především dobré služby za cenu, kterou chce slyšet, tedy nejlépe zdarma. Máte ale pravdu, že to české vlastnictví nám teď v mnoha případech pomáhá při rozhodování klientů, protože v dnešní době velká zahraniční matka může přinést spíše problémy než užitek. Obecně, a to chci zdůraznit, je ale české bankovnictví v nejlepším stavu v rámci celé Evropy.

Jak z vašeho pohledu vypadá typický český klient? Trvá na kamenných pobočkách, kterých koneckonců i vy máte přes 70, nebo už žije ve světě internetových a mobilních plateb?

Klienti si podle našich zkušeností na internet zvykli a nejraději si všechno vyřizují z domova bez nutnosti někam chodit, ale zároveň potřebují mít v rozumném dosahu kamennou pobočku. Ta je důležitá pro první kontakt s klientem a vedle toho dodává i jakousi jistotu. Klient potřebuje vědět, že když bude nějaký problém, má se kam fyzicky obrátit. Myslím, že takový systém je správný. Existovaly tu banky, které byly dominantně internetové, ale ustupují od toho a mají alespoň různé stánky či kontaktní místa. Navíc pokud jste podnikatel, potřebujete místo pro hotovostní operace a bez pobočky se neobejdete.

Banky v celé unii si teď stěžují na některé zásahy vlád a regulátorů, třeba v oblasti hypoték. Je nějaká regulace, která by aktuálně trápila vaši banku?

Pokud jde o regulaci hypoték, konkrétně nás příliš nezasáhla, obecně se ale stále a stále utahují regulační šrouby v celém podnikatelském odvětví. Ten, kdo se snaží dělat byznys správně a dodržovat předpisy, to má bohužel čím dál složitější. Ti, kteří to tak poctivě nedělají, to mají jednodušší. Poctiví mají náklady a ti nepoctiví mají z přebujelé regulace výhodu, což je samozřejmě špatně.

Fio banka teď slaví pět let na trhu a půl milionu klientů. Kde byste rád banku viděl za další tři roky?

Když jsme získali bankovní licenci, tak jsem si říkal, že dřív nebo později dosáhneme půl milionu klientů, ale žádný limit, že bychom toho chtěli dosáhnout takto rychle, jsme neměli. Teď je „přítok" nových klientů asi sto tisíc ročně a určitě by se nám líbilo dosáhnout i milionu zákazníků. Ovšem žádný limit si na to nedáváme.

Letos u nás skončí společnost Brokerjet, jeden z největších obchodníků s akciemi, což pro vás otevírá další možnosti získat nové klienty. Využijete toho?

Určitě. Brokerjet byl jedním z mála obchodníků, který nabízel stejné služby jako my, to znamená možnost elektronického obchodování s akciemi pro běžného investora, a to nejenom na pražské burze, ale rovněž na nejdůležitějších zahraničních burzách. Mohu potvrdit, že většina jeho klientů v tuto chvíli přechází k nám. Je to pro nás příležitost posílit kmen našich klientů, zároveň ale dodávám, že bychom byli rádi, kdyby se lépe dařilo českému kapitálovému trhu a objevily se další obchodovatelné tituly.

Když banka roste, objevují se zájemci o její koupi, případně sama banka se začne rozhlížet po nákupech v okolí. Máte nějaké signály o tom, že by se někdo zajímal o kapitálový vstup do Fio? Uvažovali jste někdy o prodeji?

Takové možnosti i nabídky se čas od času objeví, ale teď jsme ve stavu, že Fio banka má daleko větší hodnotu pro nás než pro někoho jiného. Důvod je jednoduchý: pořád totiž cítíme, že dokážeme Fio banku rozvíjet.

Fakta o Fio bance
- Fio banka dosáhla v červenci objemu aktiv 50 miliard korun
a dostala se dle kategorizace ČNB mezi střední banky.
- Celkový počet klientů 530 tisíc (v roce 2014 117 tisíc nových klientů)
- Počet klientů na investiční služby 84 tisíc (30 tisíc klientů využívá i bankovní služby)
- Počet nových investičních 
klientů od oznámení konce Brokerjetu (13.7.2015): dva tisíce
- 75 poboček v ČR, 11 na Slovensku

Autor: Jan Klička

8.10.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Vojenský historický ústav má nově opravenou stíhačku MiG-15

Praha - Vojenský historický ústav (VHÚ) bude moct vystavit nově opravený stíhací bombardér MiG-15. V uplynulých pěti měsících ho zrekonstruovali pracovníci Vojenského technického ústavu (VTÚ). Představitelé VTÚ, VHÚ a ministerstva obrany ve čtvrtek opravený stroj na vojenské základně ve Kbelích představili novinářům.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Hasiči přejeli hocha, chvátali k požáru. Policie: Nešťastná náhoda

Krucemburk – Havlíčkobrodští kriminalisté uzavřeli vyšetřování nehody z letošního června, při níž hasiči na závodech dračích lodí v Krucemburku na Havlíčkobrodsku přejeli desetiletého chlapce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies