VYBERTE SI REGION

Grégr: Temelín? Nedat práci Čechům by byla ekonomická vlastizrada

Praha /ROZHOVOR/ - Jako ministr průmyslu v Zemanově vládě byl u toho, když se v roce 2002 uvedly do provozu první dva bloky Temelínské elektrárny. Pro svoji jasnou podporu jaderné energetice si dokonce vysloužil přezdívku „atomový dědek", kterou ale nepovažuje za hanlivou. Koneckonců ji jako bonmot používal i jeho někdejší šéf Miloš Zeman.

8.1.2013 2
SDÍLEJ:

Miroslav GrégrFoto: Deník/Divíšek Martin

Dnes třiaosmdesátiletý politik a vysokoškolský pedagog v penzi Miroslav Grégr sleduje soutěž na dostavbu Temelína i nyní. Doufá v co největší podíl českých firem, mimo jiné to chápe jako šanci, jak pozvednout upadající technické školství.

Byl jste před deseti lety u toho, když se Temelín spouštěl. Dá se s odstupem času porovnat, oč byla tehdy situace snazší či naopak těžší, než je tomu dnes?
Je to doba naprosto nesrovnatelná. Tenkrát byla jaderná energetika skoro neslušné slovo, a když jsem ji prosazoval, tak jsem se setkával se silně negativním ohlasem. Nikoliv odborné veřejnosti nebo občanů, ale negativně to popisovala hlavně média, která rezonovala na úplně jinou notu, než která byla v zájmu České republiky. Nakonec se ale Temelín podařilo prosadit a já jsem za svoji podporu jaderné energetice dostal od ekologů i anticenu Ropák roku.

Mám na to i humornou vzpomínku: chtěl jsem si tehdy cenu převzít, s čímž ale pořadatelé bohužel nepočítali. Takže mi pak vzkázali, že mi ji bohužel nemohou předat, protože cena měla podobu dortu a oni ho mezitím snědli. Jsem ale rád, že se nám podařilo první dva bloky Temelína spustit, a to jednak v plánovaných termínech a nakonec také ve finančním limitu, což se tehdy moc nepředpokládalo. Já jsem tenkrát položil za dokončení elektrárny včas hlavu na špalek, jak to žádal Miloš Zeman, no a vidíte, hlava mi zůstala a elektrárna běží.

Současný tendr na Temelín bude patrně největší veřejná soutěž 
v novodobé historii. Sledujete toto klání tří, respektive už jen dvou uchazečů, česko-ruského konsorcia MIR.1200 a amerického Westinghouse?
Sleduji to s velkým napětím. Předpokládám, že cenové nabídky a nabídnuté technické parametry budou u obou více méně srovnatelné. Já sám bych dal hlavně důraz na to, aby do projektu byly začleněny české firmy. Tohle je neopakovatelná příležitost pro restart našeho národního hospodářství, protože mluvíme o částce 200 až 300 miliard korun. To je fantastická suma, která může rozhýbat celé hospodářství. Jestli tohle nevyužijeme, bude to jednou provždy ztracená šance. Pokud stát nerozhodne správně a nedá šanci našim firmám, skoro bych to nazval ekonomickou vlastizradou. Účast českých firem musí být podle mě hlavním aspektem.

Otázka ale je, jestli při stávajícím úpadku technického školství jsme ještě vůbec schopni si elektrárnu sami postavit. Jestli ne, tak stejně nezbude nic jiného, než to přenechat cizím firmám.
Víte, já jsem hrdý strojař, absolvent Strojní fakulty ČVUT a jsem hrdý na své řemeslo. Nicméně mě mrzí, že nesprávnou argumentací a nesprávnou orientací bylo technické školství upozaděno. Poprvé jsem byl ministrem v Pithartově vládě v roce 1990, ale pro nesouhlas s kupónovou privatizací jsme byli já a František Vlasák z této vlády vytlačeni. Nechci už to zpětně rozebírat, ovšem už tehdy jsem plédoval za rozvoj strojírenství jako tradičního a nosného oboru našeho hospodářství, téměř nikdo to tak ale tehdy nevnímal. Stejně tak moje apelace na podporu technického a učňovského školství nevyšla. Tehdy se uvažovalo stylem, že nás málem uživí nějaké finanční transakce či pouhý turistický ruch. Byly to názory lidí, kteří byli odtrženi od životní reality, a jak já říkám, názory lidí, kteří na vlastní oči neviděli ani ševcovskou dílnu.

Dneska nám to všechno chybí. Ale já věřím, že snad opět dojde k renesanci technického vzdělávání. Není to věc, kterou vyřešíme přes noc. Vždycky, když ztratíte nějakou vedoucí pozici, jak se to teď stalo nám, je to běh na další trať. Stavba nových bloků v Temelíně však může být docela dobrý výkop pro další rozkvět českého strojírenství.

Vzato z pozice tehdejšího ministra, v čem se může váš nynější nástupce poučit, aby tendr na Temelín neskončil nějakou blamáží?
V prvé řadě musíme zúročit zkušenosti, které vyplynuly z výstavby prvních dvou bloků. Chce to podchytit tu řekněme prošedivělou generaci lidí, kteří se na tom podíleli, aby byli ještě za svého života schopni předat své zkušenosti. To je totiž deviza, která může založit perspektivní obor do dalších let. Nejenom pro stavbu v Temelíně, ale hlavně pro stavby elektráren v dalších zemích, kam bychom měli směřovat.

Stát teď řeší novou energetickou koncepci na dalších 20 až 30 let. Sází hlavně na jádro a předvídá útlum uhelných elektráren. Odpovídá to podle vás za dané situace realitě?
Musí se uvažovat racionálně, to platí v technice vždy. Prostě jedna a jedna jsou dvě. Nemůžeme brát v energetické koncepci v potaz nějaké teorie, které se ani nedají realizovat. Za dané situace v ČR je pro nás jádro nejefektivnější a nejlevnější zdroj, uhelné zásoby prostě docházejí, plyn a ropu musíme dovážet a jsou to pro nás drahé suroviny. Sami pak vidíme, co způsobily obnovitelné zdroje z hlediska cenového, ale vlastně i z hlediska poškození krajiny. Co vidím jako velký problém, je to, že bychom měli vyřešit budoucí likvidaci solárních panelů. Až jednou skončí jejich životnost, budeme se těch megaploch muset nějak ekologicky zbavit. A kdo to zaplatí? S rozvojem větrných elektráren musíme také co nejrychleji vyřešit přenosovou soustavu, její omezená kapacita by v krajním případě mohla znamenat totální plošný výpadek elektřiny neboli blackout.

Autor: Jan Klička

8.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Rakušané volí v opakovaných volbách nového prezidenta

Vídeň - V Rakousku začalo opakované druhé kolo prezidentských voleb. Voliči si vybírají mezi nezávislým kandidátem podporovaným stranou Zelených Alexanderem Van der Bellenem a členem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbertem Hoferem. Květnové hlasování, v němž zvítězil Van der Bellen, kvůli formálním chybám při sčítání hlasů zrušil ústavní soud.

Duka slouží mši k otevření německy mluvící farnosti v Praze

Praha - V souvislosti s otevřením farnosti německého jazyka v Praze na Novém Městě bude dnes pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka sloužit od 11:00 mši v kostele sv. Jana Nepomuckého Na Skalce. Německou farnost zřídil Duka k 1. říjnu, důvodem byl růst německy hovořící komunity a snaha o obrození staleté přítomnosti německého kulturního živlu v hlavním městě, uvedlo na webu pražské arcibiskupství.

Soud nařídil francouzskému meštu Publier odstranit sochu Panny Marie

Paříž - Město Publier na východě Francie dostalo od soudu nařízeno, aby odstranilo z parku sochu Panny Marie. Důvodem je celostátní zákaz vystavování náboženských symbolů na veřejných prostranstvích. Informoval o tom zpravodajský server BBC News s odvoláním na starostu města.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies