VYBERTE SI REGION

Gumotex je i v šedesáti na Břeclavsku tahoun

Břeclav /FOTOGALERIE/ - Největší firma v Břeclavi se vypořádala s levnou čínskou konkurencí sázkou na kvalitu a užší sortiment. A navzdory krizi navýšila zisk.

18.7.2010 6
SDÍLEJ:
Fotogalerie
20 fotografií
Společnost Gumotex.

Společnost Gumotex.Foto: Archiv Gumotex

Gumotex má šedesát. Do, z hlediska lidských měřítek, předdůchodového věku vstoupil největší průmyslový podnik na Břeclavsku v plné síle. V roce 2009 dosáhl i navzdory krizi nejvyššího zisku v novodobé historii – téměř 140 milionů korun. A se zhruba dvanácti sty pracovníky zůstal nejvýznamnějším zaměstnavatelem v regionu.

„Také dosavadní letošní výsledky potvrzují dobře nastoupený trend. Tržby za prvních pět měsíců dosáhly téměř osm set milionů korun a provozní zisk činí sedmdesát milionů korun,“ neskrýval generální ředitel společnosti Jiří Kalužík spokojenost.

Přitom z výrobního programu postupně zmizela řada tradičních produktů. Například výroba odlévaných PVC hraček nebo nafukovacích lehátek. Důvod? Mnohem levnější čínská konkurence. „Posunuli jsme se ke kvalitativně i užitkově náročnějším výrobkům,“ potvrdil Kalužík.

„Napočítali jsme asi čtyřiatřicet výrobkových skupin, kterými se Gumotex postupně zabýval. Dnes se ale výrazně zvýšil tlak na efektivnost jednotlivých výrob a hlavně na koncentraci. Když honíte moc zajíců najednou, nakonec nemusíte chytit žádného,“ vysvětlil, proč se nyní Gumotex koncentruje jen na tři výrobkové směry.

Základ tvoří postelové matrace, autovýrobky – zejména pěnové výplně sedáků, hlavové opěrky či sluneční clony a nafukovací systémy – například speciální stany nebo kvalitní nafukovací čluny.

Význam Gumotexu si dobře uvědomuje i starosta města Dymo Piškula. „Je to významný sociální prvek pro tuto oblast. Břeclav měla to štěstí, že ji minuly skandální privatizace a do čela největší firmy se dostali lidé, kteří mají pochopení pro rozvoj regionu. Gumotex zůstal strategickým podnikem a já jsem rád, že se mu daří dobře,“ řekl Piškula.

Jak přiznal, rozvoj Břeclavi je do určité míry s Gumotexem spojený. „Kdyby se firma dostala do potíží, ovlivnilo by to celou spádovou oblast,“ ví.

Desetiletí věrnosti

V Břeclavi není mnoho rodin, ve kterých alespoň někdo v Gumotexu nepracoval. Někteří zůstali této fabrice věrní i čtyřicet a více let. „Já v Gumotexu s jedním malým přerušením pracuji už třicet let. Je to pro mě jistota práce a seriózního výdělku. A také možnost seberealizace. Našel jsem tady rovněž řadu přátel a dokonce i manželku,“ podělil se o svůj osobní pohled Vladimír Chmela, který do Gumotexu nastoupil hned po škole. Dnes se zabývá zpracováním firemních strategií a analýz.

Mýty o zdravotních rizicích spojených s prací v Gumotexu Kalužík odmítá. „My jsme nikdy nebyli chemická fabrika. Určité riziko bylo v šedesátých, sedmdesátých letech spjaté s výrobou polyuretanů. Dnes už je ale i díky velkým investicím do moderních technologií minimální. Za posledních pět let jsme měli možná jednu nemoc z povolání,“ argumentoval ředitel.

První akcí, která připomněla šedesáté výročí existence fabriky veřejnosti, byl lednový firemní ples s průřezovou výstavou z historie Gumotexu. V květnu následovalo setkání s bývalými zaměstnanci spojené s prohlídkou obnovené firemní expozice a také oceněním těch, kteří stáli v padesátých letech u zrodu firmy.

V červnu se pak uskutečnily hned dvě akce, a to Den otevřených dveří pro rodinné příslušníky zaměstnanců a Den dětí s Gumotexem. Ten do sportovního areálu Lokomotivy přilákal na tisíc účastníků, zejména dětí. Vyvrcholením oslav bude zábavný program Gumotex vás baví, který bude poslední zářijovou sobotu součástí Svatováclavských slavností pod zámkem.

Profil společnosti

Gumotex je nástupnickou společností podniku, který začal v Břeclavi v roce 1950 vyrábět ochranné oděvy z pryžovaného textilu. A později sportovní nafukovací výrobky jako lehátka, čluny a lodě. K velkému rozmachu došlo po zavedení výroby polyuretanových pěn v šedesátých letech. V roce 1991 se Gumotex změnil na akciovou společnost, která byla o tři roky později privatizována. V roce 2006 vstoupili do firmy noví strategičtí vlastníci.

Majoritní podíl vlastní konsorcium finančních investorů – společnosti Genesis Private Equity Fund, Expandia a Milestone Partners. Gumotex je dnes největší tuzemský zpracovatel polyuretanových pěn. Více než polovina jeho produkce míří na export, především do USA a zemí EU.

Vymyslela světoznámý název molitan. Dostala tři sta korun

Molitan, který břeclavský Gumotex tak proslavil, zná takřka každý. Ale jak vlastně tento název pro měkkou polyuretanovou pěnu vznikl, to už ví jen málokdo. Slovo molitan, jemuž patří ochranná známka, vymyslela v roce 1964 Alena Knoppová z Břeclavi, které je dnes už sedmaosmdesát let.

„Tehdy vyhlásili anonymní soutěž o název celé té technologie. Tak jsem nad tím trošku špekulovala. Mám starý dobrý gymnázium, kde nás učili latinsky. Molis je v latině měkký a k tomu jsem přidala konec slova polyuretan,“ vzpomínala před dvěma lety sympatická stařenka, která nyní bydlí u dcery v Brně.

Její molitan zvítězil a tehdy jednačtyřicetiletá žena obdržela za svůj nápad tři sta korun. „V soutěži byly tři stupně a jenom vítěz dostal tyto peníze. Tenkrát ještě byly dohady, jestli se těch tři sta korun má zdanit. Nakonec je nezdanily,“ usmívala se.

Dopad toho, co vymyslela, si prý tenkrát vůbec neuvědomovala. „Nečekala jsem, že se to mezi lidmi tak ujme. Spíš mě to překvapilo. Nedávala jsem tomu nějaký mimořádný význam,“ přiznala žena, která pracovala v Gumotexu od roku 1950 až do důchodu.

„Z vývoje je vidět, že to byl excelentní výrobek, který se spojil se jménem Gumotex na dlouhá léta,“ vyzvedl význam molitanu dlouholetý první muž Gumotexu Jiří Kalužík. Jak ale vysvětlil, v šedesátých letech už byla v západní Evropě polyuretanová pěna známá a standardně používaná. V tehdejším Československu šlo ovšem o naprostou technologickou novinku.

„Dnešní doba je jiná, je to daleko náročnější. Firmy spolu sice v mnoha směrech soutěží, ale prosadit v naší branži na trh něco naprosto nového a světového je spíše unikum nějakého dílčího výrobku,“ nevěří příliš Kalužík ve zrod „nového molitanu“. (šev, šup)

Molitan patří už dva roky Polákům

Molitan už Gumotexu neříká „pane“. Akcionáři břeclavské společnosti prodali v roce 2008 polské firmě Organika sesterskou společnost Matricida společně s technologií na výrobu světoznámého materiálu, včetně ochranné známky. Název firmy se také později změnil na Molitan. Více než sto lidí ale stále pro polskou firmu, , která je jedním z největších výrobců polyuretanové pěny v Evropě, vyrábí molitan v břeclavském areálu Gumotexu.

Rozhodnutí o odštěpení výroby blokové polyuretanové pěny učinili akcionáři Gumotexu už počátkem roku 2007. „Jak šel vývoj ve světě, naši konkurenti se postupně stali pětkrát, desetkrát silnější než my. Kdybychom technologii neprodali, stal by se pro nás molitan spíše přítěží a problémem,“ objasnil důvod prodeje bývalého rodinného stříbra šéf Gumotexu Jiří Kalužík.

Generální ředitel Jiří Kalužík tvrdí, že Gumotex je dnes ve velmi dobré kondici. Říká:

Zaměstnanců spíše přibude

Břeclav /ROZHOVOR/ - Jiří Kalužík nastoupil do Gumotexu před osmadvaceti lety. A posledních dvacet let stojí v jeho čele. Jak říká, firma se musí neustále posouvat dopředu.

V jaké je dnes Gumotex kondici?
Ve velmi dobré. Svědčí o tom nejen čísla v hospodářských zprávách, ale i rozsah investičních akcí. V areálu probíhá rozsáhlá rekonstrukce budov a inženýrských sítí. Největší objem investic ale směřuje do modernizace a automatizace výrobních technologií, díky čemuž se významně zvýšila a ještě zvýší produktivita práce a efektivita. Investiční náklady nyní překračují sto milionů korun ročně.

Co se změnilo se vstupem nových investorů před čtyřmi lety?
Změna struktury akcionářů přinesla výrazně jiný pohled na efektivitu. Proto došlo na základě analýzy k vyřazení řady do té doby tradičních výrobků. Byla zpracována dlouhodobá strategie. Ta určuje, které technologie a výrobkové skupiny budou rozvíjeny a které naopak utlumovány. Díky tomu padlo rozhodnutí o prodeji výroby molitanu polské Organice a o nákupu firmy Tanex Plasty. Významnou změnou bylo vytvoření odštěpných závodů a posílení jejich obchodní a rozvojové samostatnosti.

Které výroby se nyní jeví jako perspektivní a kde naopak postupně dochází k útlumu?
V každém případě chceme rozvíjet nosné programy – postelové matrace, díly pro interiér automobilů, nafukovací matrace pro americký trh, nafukovací výrobky pro sport a volný čas a také pro integrovaný záchranný systém. Naopak předpokládáme, že postupně utlumíme výrobu laminovaných a samolepících materiálů. Musíme však brát ohled na to, co požadují zákazníci a situace na trhu se stále mění. Například před rokem jsme nastavili útlumový program na technologii integrální PUR pěny. Během posledních měsíců jsme však získali několik velmi zajímavých nominací právě pro tuto technologii, a tak rozhodnutí budeme pravděpodobně muset přehodnotit.

Jak moc se na chodu proexportně zaměřeného podniku projevila ekonomická krize? A kde nejvíc?
Vzhledem k tomu, že vyvážíme výrobky do řady zemí, nezasáhla nás krize najednou, ale postupně. Nejdříve se projevila v USA a nás to postihlo výrazným poklesem exportu nafukovacích matrací v roce 2008. Od roku 2009 se ale obchod do USA začal znovu oživovat. Automobilový sektor zaznamenal nejhlubší propad v první polovině roku 2009. Pak došlo k oživení, i když dodávky ještě zdaleka nedosahují objemů před krizí. Propad se podařilo kompenzovat novými projekty hlavně v oblasti slunečních clon, kde jsme se stali významným dodavatelem koncernu VW. Nejproblematičtější se v současné době jeví vývoj na trhu postelových matrací, kde krize propukla prakticky až v závěru minulého roku.

Myslíte si, že se výhledově podaří udržet současný počet zaměstnanců, nebo vás ekonomická realita přinutí ke snižování stavů?
Každá firma si chce dobré a zapracované zaměstnance udržet. I Gumotex. Pokud například došlo k výpadku zakázek u postelových matrací, byli prakticky všichni zaměstnanci převedeni v rámci firmy na jiná pracoviště. Na podzim by měly nabíhat nové projekty pro automobilový průmysl, takže to vypadá, že naopak budeme pracovníky ještě přijímat. Pokud nedojde na našich zájmových trzích k nějaké fatální události, věříme, že počet zaměstnanců minimálně udržíme nebo ještě zvýšíme.

Sportovci v Břeclavi mají komu děkovat

Třetiligoví fotbalisté MSK Břeclav, stolnětenisové mistryně republiky pod stejnou hlavičkou, ale i břeclavští hokejisté. Ti všichni se opírají o sponzorskou podporu Gumotexu. Podle Jiřího Kalužíka se na tom v nejbližší budoucnosti nic nezmění.

„Naším cílem je zůstat nejen největší firmou v Břeclavi, ale také dobrým partnerem. Proto i nadále budeme podporovat regionální sport a také kulturu. Chceme podporovat nejen atraktivní sporty jako fotbal a hokej, ale i sporty, které se zrovna sponzorskému zájmu netěší. Například krasobruslení,“ slíbil.

Autor: Michal Šupálek

18.7.2010 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hlavní třídy se zcela promění, Praha dá na jejich obnovu miliardu

Praha /INFOGRAFIKA/ - Během dvou let se velké třídy v metropoli zcela promění. Začnou rekonstrukce čtyř ulic, které dostanou úplně novou podobu. Vše vyjde na více než miliardu korun.

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies