VYBERTE SI REGION

Hledám místo. Zn.: zkrácený úvazek

Praha - Skloubit profesní život s rodinným je pro rodiče předškolních dětí obvykle problém. Východisko představují alternativní úvazky a pružné formy zaměstnání. V tomto ohledu však český pracovní trh zaostává. Zatímco v roce 2013 pracovalo v tuzemsku na zkrácený úvazek asi deset procent žen, v sousedním Rakousku jich bylo 45 procent a v Nizozemsku až 77 procent.

29.4.2015 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

K běžnému poměru existují alternativy: od zkráceného úvazku přes flexibilní pracovní dobu a práci z domova až k rozděleným, nebo naopak sloučeným pracovním místům. Výhodou je, že zaměstnání mohou získat i lidé, jejichž potenciál by jinak zůstal nevyužitý. Obvykle si takového místa i více váží.

„Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost podpořilo vznik řady projektů, jejichž autoři mají cíl naučit této problematice rodiče i zaměstnavatele. Na projekty je vyčleněna částka 650 milionů korun," uvedl mluvčí ministerstva Petr Habáň.

Jeden z nich úspěšně probíhá například pod záštitou Centra pro rodinnou politiku Hestia v Ústí nad Labem, další zase v Mostě. Jeho manažerka Veronika Loucká říká: „Instituce ve městě Most jsou spolupráci při slaďování pracovního a rodinného života nakloněny. Za účasti občanů a zaměstnavatelů se snažíme dosáhnout větší informovanosti o problematice rovných příležitostí."

Ženám s dětmi vstříc

Kromě zkrácených či jinak upravených pracovních úvazků mohou zaměstnavatelé ženám s malými dětmi vyjít vstříc také prostřednictvím speciálních služeb, například zřízením závodní školky. Podobných zařízení v posledních letech přibývá, ale se stavem před rokem 1989 se situace nedá srovnat.

Pro míru zaměstnanosti žen v Česku je charakteristický pokles tohoto ukazatele v období mateřské dovolené. Tato dovolená se v posledních letech posunula k třicátému roku života ženy. Mezinárodní průzkum, který se v roce 2013 věnoval příčinám ekonomické nečinnosti v zemích Evropské unie, ukázal, že kvůli péči o děti nepracuje v Česku 17,2 procenta žen. V Německu uvedlo stejný důvod jen 9,9 procenta odpovídajících, v Dánsku pouze 1,7 procenta.

Přehled flexibilních a alternativních forem práce:

- Pružná pracovní doba Řídí se dohodou zaměstnavatele a zaměstnance. Zaměstnavatel stanoví časový rámec, ve kterém je možné se pohybovat, a pracovníci si pracovní dobu upravují podle potřeb. Podmínkou je, že v určitém časovém úseku se musí zdržovat na pracovišti a že odpracují stanovený počet hodin za den, týden či měsíc.

- Zkrácený či částečný pracovní úvazek Může mít rozsah od 0,1 do 0,9 úvazku, nejčastěji se však objevuje jako poloviční nebo čtvrtinový. Rozvrstvení pracovní doby není pravidelné. Mzda se zkracuje poměrně k délce úvazku, avšak mzda za hodinu odpovídá celému úvazku. Zaměstnanci v tomto režimu nesmí zaměstnavatel nařídit práci přesčas.

- Rozdělený pracovní úvazek Vzniká ve chvíli, kdy se o jedno pracovní místo dělí dvě osoby, případné i více. Ty spolu musí komunikovat a spolupracovat, aby nedocházelo ke komplikacím. Tento typ smlouvy je možné využívat i pro odbornou a manažerskou práci.

- Upravená pracovní doba Zaměstnavatel vyplácí zájemci stálou mzdu, ale práci mu přiděluje v objemu, jenž odpovídá potřebě v konkrétním období. Pracovní doba je rozvržena nerovnoměrně.

- Práce z domova Zákoník práce ji definuje jako závislou činnost, přičemž člověk pracující z domova má stejná práva a povinnosti jako jiní zaměstnanci. Častá je kombinace práce z domova a z kanceláře. Žádný zaměstnanec nemá na tuto formu právní nárok, rozhodnutí je na zaměstnavateli.

PETR KOUTNÝ

Autor: Redakce

29.4.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies