Největší riziko představuje bodavý hmyz v autě řidiče, který je alergický na hmyzí jed anebo alergika veze. V takových případech hrozí, že řidiče po zahlédnutí polétavé havěti zachvátí panika. Co tedy dělat proti mouchám, včelám či vosám, které se rozhodly, že se s námi projedou?
 
Odborníci ÚAMK jednoznačně radí – navzdory obavám a nepříjemným pocitům se v žádném případě nenechte hmyzem za jízdy rozptýlit a věnujte plnou pozornost řízení.

Jedním ze způsobů, jak se hmyzu zbavit, je stažení všech oken najednou. Vzdušný proud vypudí hmyz z auta. Pokud obtěžující tvor nevylétne ven, je třeba vyhledat možnost, jak rychle zastavit. I na dálnici jsou na mnoha místech odstavné plochy, odstavný pruh a jiná bezpečná místa pro zastavení.

Mladý řidič nepřežil střet s nákladním vozem na silnici u   Kamenného pahorku.
Mladí řidiči. Jsou ve světě chráněni lépe než v Česku?

Řidič by měl v klidu a včas dát signál o změně směru jízdy, po zastavení zapnout výstražná světla, při vystoupení z vozu na odstavném pruhu dálnice si obléci výstražné vesty. Zkrátka se chovat stále tak, aby největším nebezpečím nepřestalo být bodnutí hmyzem, ale možné následky zbrklého a nebezpečného jízdního manévru a zastavení na nevhodném místě.
 
Pokud řidič ví, že má ve voze někoho, kdo trpí alergií na hmyzí jed, musí na to být předem připraven a mít s sebou takzvaný balíček první pomoci pro alergiky. Ten obvykle obsahuje adrenalin v injekčním peru, který působí proti poklesu krevního tlaku, posiluje srdce a rozšiřuje průdušky.

Důležité je také mít po ruce antihistaminikum, které blokuje účinek histaminu. V akutním případě lze spolknout jednorázově dvě tablety a pro rychlejší účinek je rozkousat. Dále v balíčku bývá kortikosteroid v tabletách, který potlačuje alergický zánět. Neměly by chybět ani inhalační léky, které uvolňují průdušky zúžené při astmatických záchvatech.

Zatím poslední letošní tragická nehoda se stala v pondělí 17. července u Velkého Boru na Klatovsku. Zemřela 76letá žena.
Řídíš? Piješ? Zabíjíš! Řidiče v srpnu osloví nová kampaň

Pokud řidič nebyl na situaci připraven, nebo se alergická reakce dostavila po bodnutí hmyzem vůbec poprvé, měl by odlišit, zda jde o lokální alergickou reakci – tedy bolestivý rudý otok kolem místa bodnutí anebo o anafylaktický šok.
 
Ve druhém případě totiž zasahuje alergická reakce celý organismu. Svědění kůže a „kopřivku“ doprovází otok pod kůží i v krku, sípavý dech, neschopnost se nadechnout, kýchání, návaly horka, bušení srdce. Reakce tohoto typu mohou následovat už několik desítek minut po bodnutí. Pak je nezbytné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, případně na cestě okamžitě zastavit na parkovišti a zavolat záchranku. V některých případech totiž může dojít dokonce k ohrožení života.

Nejvíce jsou v takových případech ohroženi starší lidé se srdečními a dýchacími problémy, naopak děti do deseti let obvykle snášejí anafylaktický šok lépe a s menším rizikem. Což ale neznamená, že je možné ho podcenit.

Bodavý hmyz může způsobit alergickou reakci.
Pozor na hmyz, hrozí alergie

Odborníci z ÚAMK radí, aby řidiči při jízdě se silným alergikem dodržovali několik jednoduchých zásad. Neotevírali okna, nevětrali, zavírali ihned dveře při zastavování na parkovištích. Větrání a chlazení je třeba nechat na klimatizaci, která díky filtrům hmyz dovnitř nepustí. Minimalizuje se tak na maximum nebezpečí, že se bodavý hmyz stane nechtěným černým pasažérem v autě.

Díky modernizaci silnice I/34 mezi Pelhřimovem a Jindřichovým Hradce by se zde mělo jezdit rychleji než kilometr za minutu. Celorepublikový průměr na jedničkách je jen 57 kilometrů v hodině
Nová silnice by se řidičům měla otevřít v srpnu