Sládek pivo vaří, ale teprve hospodský ho „dělá", říká známé rčení. A Češi z práce výčepních zrovna nadšení nejsou.
Naznačuje to aspoň aktuální průzkum agentury ppm factum. Spokojenost s tím, jak v dnešní době v restauracích čepují pivo, vyjádřilo 48 procent respondentů. Zbytek je buď nespokojen, nebo poukazuje na výkyvy kvality. Za největší nešvary v hospodách přitom lidé označují zvětralost, špatnou míru a špinavé sklenice.
Nenechte si ujít: Výstavy padly, obrazy se vrátily autorům. Ústí má první oběť druhé vlny EET
Pivovary v posledních letech investovaly stovky milionů do technologií, teď se jejich snaha čím dál více otáčí právě směrem ke školení hospodských.
„Znám spoustu neuvěřitelně skvělých výčepních, co se o pivo starají skvěle i ho umí načepovat a mají v hospodě neustále plno," říká Pavel Zítek, sládek Gambrinusu, který už devět let jezdí školit zaměstnance restaurací po celé ČR. Roli obsluhy přitom považuje za zásadní. „Zda se lidi do hospody budou vracet, je hodně na hospodském a výčepním," zdůrazňuje Zítek. Lidé mají tendenci špatnou kvalitu točeného piva svádět na pivovary, které v tom jsou nevinně. Někteří štamgasti navíc srovnávají dnešní piva s dobou před rokem 1989. Podle odborníků je to ale nesmysl a falešná nostalgie.
TEHDY SE NEŠIDILO?
„Kdo kupoval pivo za komunistů, jistě si vzpomene, jak se otáčely lahve, neboť s velkou pravděpodobností mohl koupit pivo již mikrobiologicky znehodnocené," popisuje Věra Hönigová z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. „Kvalita piva, ať už v lahvích, plechovkách nebo sudech nesmírně pokročila, dnes se zkazí pivo výhradně nedodržením lhůty spotřeby," souhlasí Pavel Dostálek, který je profesorem pivovarství a sladařství na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.
Za mýtus Hönigová považuje hlavně řeči štamgastů, že sládci „za komunistů" vařili z lepších surovin než dnes. Opak je podle ní pravdou. „Běžná představa o tom, že se pivo vařilo pouze z kvalitního sladu a nepoužívaly se náhražky, je zcela mimo realitu. Pokud nebyl dostatek sladovnického ječmene, byla vydána výjimka z takzvané technicko-hospodářské normy a používal se ječmen potravinářský," upozorňuje Hönigová.
POZDRAV Z KUBY
Další oblíbenou sladovou náhražkou byl kubánský cukr z cukrové třtiny, který přicházel do pivovarů v jutových pytlích. „Ten během přepravy přes oceán vždy nasál vodu a před výsypem do mladinové pánve se musel roztloukat tyčí. Což je dnes nemyslitelné," vzpomíná Hönigová. „Při dnešní konkurenci by pivovar, který by nepoužíval kvalitní suroviny, neobstál," komentuje to Zítek.
České pivo je od roku 2008 chráněno evropskou legislativou jako „chráněné zeměpisné označení", kde je mimochodem předepsáno používání českých a moravských ječmenů.
Přečtěte si: Ano, šéfe! v Hodoníně: restauraci Westy vzali lidé útokem
Aktuální spotřeba piva na hlavu činí 146,6 litru (poslední data za rok 2015). Čtyři z deseti piv se vypijí v hospodách.
Podle průzkumu CVVM pro Český svaz pivovarů a sladoven chodí muži do svého oblíbeného podniku v průměru šestkrát za měsíc, ženy zhruba třikrát měsíčně.