VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hranice se uvolňují, ale práce venku už netáhne

Východní Čechy - Práce v EU se stoupajícím kurzem koruny přestává Čechy lákat. Není divu. Hodinová mzda v Británii se nyní pohybuje v přepočtu okolo sto šedesáti korun.

27.6.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Isifa

Může za to stále silnější koruna. Její kurz se na sklonku loňského a během prvních měsíců tohoto roku dostal na historické maximum ke všem důležitým měnám. Výdělky Čechů v zahraničí úměrně tomu klesají. Mnohým z nich se totiž už nevyplácí do zahraničí za prací jezdit.
Naproti tomu v letošním roce se o výhodnosti nabídek dá pochybovat i ve srovnání s loňským rokem. Například brigádníci z Velké Británie přivezou domů přibližně o třetinu méně peněz než loni.

„Pozorujeme v tomto roce především u dlouhodobějších kvalifikovaných prací pokles zájmu o práci až o dvacet procent,“ říká Evžen Tomášek, ředitel společnosti ASJ Int., která zajišťuje dlouhodobé pracovní pobyty v zahraničí.
Důvod je jednoduchý: většina Čechů v Británii dosáhne na nekvalifikovaných místech pouze nejnižšího možného výdělku. Ten v současné době činí pět a půl libry, tedy asi sto šedesát korun na hodinu.

Pro srovnání – v první polovině devadesátých let se i lidem s kvalifikovaným zaměstnáním vyplatilo vzít si neplacené volno, odjet na dva nebo tři měsíce třeba do Itálie na sklizeň jablek či hroznového vína.
„V té době už jsem pracoval jako novinář v celostátním deníku,“ vzpomíná na léta devadesát čtyři až devadesát šest Miroslav Melichar. Brigáda na farmě v severní Itálii však pro něj tehdy byla výhodná. „Za osm týdnů sklizně jablek jsem si domů přivezl přes šedesát tisíc korun. Vzhledem k tomu, že můj příjem tehdy činil asi patnáct tisíc korun hrubého, se mi taková brigáda rozhodně vyplatila,“ dodává.
Doplňme ještě, že ubytování i jídlo měl zajištěno zdarma na farmě, takže jediný výdaj pro něj představovala pouze doprava.

Evropa uvolňuje pracovní trh

Se sto šedesáti korunami za hodinu taková rovnice už neplatí. „Když odečtete dopravu, ubytování a další nezbytné náklady, dostanete se na částku, za kterou se lidem už příliš nevyplatí opouštět Česko,“ popisuje ředitel Tomášek.

Podle jeho slov klesá i zájem studentů o zahraniční letní brigády, i když ne tak dramaticky.

Paradoxem přitom je, že ochranná opatření Evropské unie, která už od roku 2004 budila v naší zemi bouře nevole, se právě nyní uvolňují. V loňském roce uvolnilo svůj pracovní trh například Nizozemsko nebo Lucembursko, mnohé země otevřely své hranice pracovním firmám ještě o rok dříve.
Svoje pracovní místa si tak výrazněji hlídá dnes už jen Německo, Rakousko, Dánsko, Belgie a Francie. V Belgii však podle informací českého velvyslanectví v Bruselu všechna omezení skončí od května příštího roku.

Také Francie počítá podle slov prezidenta Nicolase Sarkozyho s úplným uvolněním pracovního trhu, a to především v souvislosti s blížícím se předsednictvím této země v EU. Evropské Unii má Francie předsedat už od prvního července tohoto roku.

Polský instalatér přestal strašit

Starými zeměmi Evropské unie přestává tak zjevně obcházet strašidlo „polského instalatéra“. Tak se s nadsázkou říkalo pracovníkům ze států, které přistupovaly do EU po prvním lednu 2004.

Právě s odvoláním na statisíce laciných pracovních sil, které do západní Evropy okamžitě vtrhnou, a připraví tak o práci tamní zaměstnance, zaváděly státy (v rozdílné míře) přechodná ochranná opatření.

Okamžitě po rozšíření umožnily našim občanům vstup na pracovní trh pouze vlády Velké Británie, Irska a Švédska. Později postupně následovaly další státy: Španělsko, Finsko, Řecko a Portugalsko zrušily omezení v květnu roku 2006, Nizozemsko a Lucembursko v květnu, respektive v listopadu 2007. Češi sice za výdělkem za hranice vyjížděli, masivní exodus za prací se však nekonal.

Nejvíce Čechů jezdí do Británie

Podle ministerstva práce a sociálních věcí ještě v loňském roce počet českých pracovníků v zemích Evropské unie stoupal.
Zatímco v roce 2005 pracovalo v EU jen o něco více než jednatřicet tisíc Čechů, o rok později už toto číslo dosáhlo téměř pětapadesáti tisíc a v loňském roce překročilo šestasedmdesát tisíc lidí.

V roce 2007 přitom na pracovní trh ve Velké Británii připadlo plných třicet tisíc, na Irsko pak dvanáct tisíc pracovníků.

Ale i ve státech, které si svoje pracovní příležitosti hlídají, našlo umístění velké množství českých občanů. Konkrétně v Německu třináct a půl tisíce a v Rakousku téměř pět a půl tisíce.

Každé omezení totiž má své výjimky, ať už ohledně některých profesí či délky pracovního poměru.

Autor: Martina Šrámková

27.6.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Andrej Babiš
DOTYK.CZ

Jste zloděj formátu, jaký tu nikdy nebyl, uslyšel Babiš na svém mítinku

Kybernetický útok, ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
12 8

Ukrajina hlásí kyberútok. Nebezpečný email se šíří světem, zasáhl i Česko

Stříbrný tým z Eura pohledem vedoucího: Pohodář, srdcař i dva mimozemšťané

Je to takový renesanční muž českého reprezentačního áčka v malém fotbale. Stará se o chod týmu jako jeho vedoucí, trénuje gólmany, do toho na mistrovství Evropy v Brně zajištoval komunikaci se zahraničními účastníky.

Pohledem Stanislava Šulce: Kouzelný bankomat

Bankomat slaví abrahámoviny. Podle různých anket jde o jeden z nejdůležitějších vynálezů minulého století a dodejme, že také jeden z nejkouzelnějších. Krom toho, že definitivně odtrhnul člověka od nutnosti mít peníze doma ve štrozoku, kouzelný je také proto, že se za těch pět desítek let takřka nezměnil.

Záhadná smrt bezdomovce Indiána: viděl jsem, jak ho surově mlátí, tvrdí svědek

Smrt ústeckého bezdomovce Jaroslava Dvořáka začala šetřit krajská kriminálka. Přihlásil se jí mladík, který viděl, jakým způsobem bývalý hokejista zemřel. Redaktor Deníku mluvil se svědkem, ještě než se přihlásil na policii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies