VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hranice se uvolňují, ale práce venku už netáhne

Východní Čechy - Práce v EU se stoupajícím kurzem koruny přestává Čechy lákat. Není divu. Hodinová mzda v Británii se nyní pohybuje v přepočtu okolo sto šedesáti korun.

27.6.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Isifa

Může za to stále silnější koruna. Její kurz se na sklonku loňského a během prvních měsíců tohoto roku dostal na historické maximum ke všem důležitým měnám. Výdělky Čechů v zahraničí úměrně tomu klesají. Mnohým z nich se totiž už nevyplácí do zahraničí za prací jezdit.
Naproti tomu v letošním roce se o výhodnosti nabídek dá pochybovat i ve srovnání s loňským rokem. Například brigádníci z Velké Británie přivezou domů přibližně o třetinu méně peněz než loni.

„Pozorujeme v tomto roce především u dlouhodobějších kvalifikovaných prací pokles zájmu o práci až o dvacet procent,“ říká Evžen Tomášek, ředitel společnosti ASJ Int., která zajišťuje dlouhodobé pracovní pobyty v zahraničí.
Důvod je jednoduchý: většina Čechů v Británii dosáhne na nekvalifikovaných místech pouze nejnižšího možného výdělku. Ten v současné době činí pět a půl libry, tedy asi sto šedesát korun na hodinu.

Pro srovnání – v první polovině devadesátých let se i lidem s kvalifikovaným zaměstnáním vyplatilo vzít si neplacené volno, odjet na dva nebo tři měsíce třeba do Itálie na sklizeň jablek či hroznového vína.
„V té době už jsem pracoval jako novinář v celostátním deníku,“ vzpomíná na léta devadesát čtyři až devadesát šest Miroslav Melichar. Brigáda na farmě v severní Itálii však pro něj tehdy byla výhodná. „Za osm týdnů sklizně jablek jsem si domů přivezl přes šedesát tisíc korun. Vzhledem k tomu, že můj příjem tehdy činil asi patnáct tisíc korun hrubého, se mi taková brigáda rozhodně vyplatila,“ dodává.
Doplňme ještě, že ubytování i jídlo měl zajištěno zdarma na farmě, takže jediný výdaj pro něj představovala pouze doprava.

Evropa uvolňuje pracovní trh

Se sto šedesáti korunami za hodinu taková rovnice už neplatí. „Když odečtete dopravu, ubytování a další nezbytné náklady, dostanete se na částku, za kterou se lidem už příliš nevyplatí opouštět Česko,“ popisuje ředitel Tomášek.

Podle jeho slov klesá i zájem studentů o zahraniční letní brigády, i když ne tak dramaticky.

Paradoxem přitom je, že ochranná opatření Evropské unie, která už od roku 2004 budila v naší zemi bouře nevole, se právě nyní uvolňují. V loňském roce uvolnilo svůj pracovní trh například Nizozemsko nebo Lucembursko, mnohé země otevřely své hranice pracovním firmám ještě o rok dříve.
Svoje pracovní místa si tak výrazněji hlídá dnes už jen Německo, Rakousko, Dánsko, Belgie a Francie. V Belgii však podle informací českého velvyslanectví v Bruselu všechna omezení skončí od května příštího roku.

Také Francie počítá podle slov prezidenta Nicolase Sarkozyho s úplným uvolněním pracovního trhu, a to především v souvislosti s blížícím se předsednictvím této země v EU. Evropské Unii má Francie předsedat už od prvního července tohoto roku.

Polský instalatér přestal strašit

Starými zeměmi Evropské unie přestává tak zjevně obcházet strašidlo „polského instalatéra“. Tak se s nadsázkou říkalo pracovníkům ze států, které přistupovaly do EU po prvním lednu 2004.

Právě s odvoláním na statisíce laciných pracovních sil, které do západní Evropy okamžitě vtrhnou, a připraví tak o práci tamní zaměstnance, zaváděly státy (v rozdílné míře) přechodná ochranná opatření.

Okamžitě po rozšíření umožnily našim občanům vstup na pracovní trh pouze vlády Velké Británie, Irska a Švédska. Později postupně následovaly další státy: Španělsko, Finsko, Řecko a Portugalsko zrušily omezení v květnu roku 2006, Nizozemsko a Lucembursko v květnu, respektive v listopadu 2007. Češi sice za výdělkem za hranice vyjížděli, masivní exodus za prací se však nekonal.

Nejvíce Čechů jezdí do Británie

Podle ministerstva práce a sociálních věcí ještě v loňském roce počet českých pracovníků v zemích Evropské unie stoupal.
Zatímco v roce 2005 pracovalo v EU jen o něco více než jednatřicet tisíc Čechů, o rok později už toto číslo dosáhlo téměř pětapadesáti tisíc a v loňském roce překročilo šestasedmdesát tisíc lidí.

V roce 2007 přitom na pracovní trh ve Velké Británii připadlo plných třicet tisíc, na Irsko pak dvanáct tisíc pracovníků.

Ale i ve státech, které si svoje pracovní příležitosti hlídají, našlo umístění velké množství českých občanů. Konkrétně v Německu třináct a půl tisíce a v Rakousku téměř pět a půl tisíce.

Každé omezení totiž má své výjimky, ať už ohledně některých profesí či délky pracovního poměru.

Autor: Martina Šrámková

27.6.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útok před britským parlamentem
AKTUALIZUJEME
18 10

Teror před britským parlamentem: Útočník čtyři lidi zabil a 40 zranil

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Britská policie provedla razii v Birminghamu

Britská policie dnes provedla razii v Birminghamu. Stalo se tak den po teroristickém útoku v Londýně. Zátah s tímto činem podle informací televize SkyNews souvisí, ačkoli to úřady oficiálně nepotvrdily. BBC v noci na dnešek uvedla, že je možné, že útočník si v Birminghamu vypůjčil auto. Tato informace ale ověřena nebyla.

Katastrofa: Zelenina zdražila!

„Brutální zdražení potravin." „Salátová krize!" „Zákazníci zuří: Zelenina je moc drahá!" „Oběti letošní zimy: okurky, cukety, ledový salát." Češi jsou od počátku roku zásobováni katastrofickými zprávami o tom, jak letos zdražuje zelenina. Jeden by snad začal okopávat zanedbaný záhumenek či navezl na balkon pytle plné hlíny, aby si mohl vypěstovat pár rajčátek a nějakou tu okurku.

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies