VYBERTE SI REGION

Šéf projektu dostavby Temelína: Hrozí, že náš jaderný průmysl zanikne

Plzeň /ROZHOVOR/ - Boj o to, aby co nejvíce peněz zůstalo doma v Česku. Tak by se dal shrnout poslední vývoj kolem zakázky století, dostavby Temelína v hodnotě 200 až 300 miliard. Za domácí firmy pléduje hlavně česko-ruské Konsorcium MIR.1200. 

25.2.2013 2
SDÍLEJ:

Josef Perlík, ředitel projektu Dostavba jaderné elektrárny Temelín.Foto: Deník/Martin Divíšek

O tom, proč je zakázka pro českých průmysl stěžejní, hovoří v rozhovoru pro Deník Josef Perlík, šéf projektu dostavby Temelína z plzeňské Škody JS. Mimo jiné vysvětluje, jak chtějí Temelín zabezpečit a proč začali spolupracovat se známou firmou Rolls-Royce.

Tendr na Temelín vrcholí a jedním z hlavních hledisek budou nabízené bezpečnostní prvky. Česko-ruské Konsorcium MIR.1200 chce při dostavbě elektrárny použít jak aktivní, tak pasivní bezpečnostní prvky, čímž se odlišuje od konkurence, která sází hlavně na pasivní systémy. Co to znamená?

Bezpečnostních prvků je na elektrárně celá řada. Když to řeknu opravdu laicky, tak aktivní bezpečnostní prvky se spouštějí po zásahu operátora a jsou závislé na vnějších potřebách (například na napájení), zatímco pasivní prvky bezpečnosti (systémy) fungují zcela autonomně bez jakékoliv vnější potřeby fungují na základě základních fyzikálních principů (například přirozené konvekce tepla, gravitace apod.). Pasivní prvky bezpečnosti tvoří další úroveň bezpečnosti a přicházejí na řadu až poté, co havárii nelze zvládnout pomocí aktivních bezpečnostních prvků. Pasivní bezpečnostní systémy zasahují u těch nejtěžších havárií, zejména tam, kde hrozí ztráta chlazení aktivní zóny reaktoru. V takovém případě je nutné zaplavit aktivní zónu reaktoru vodou, aby nedošlo k obnažení paliva s následkem jeho přehřátí a destrukce.

Když to vysvětlíme na příkladu Fukušimy, tam byl hlavním problémem fakt, že elektrárna přišla o napájení a dala se jen těžko ovládat. Hrozí něco takového v našich podmínkách?

Ne, s námi nabízenou technologií by se to stát nemohlo. Naše pasivní bezpečnostní systémy, pokud by došlo k opravdu stejné havárii, jako byla ve Fukušimě, jsou dostatečně autonomní a v dostatečném rozsahu, elektrárna by se sama dochladila. U Fukušimy byl hlavní problém v tom, že přívalová vlna z moře odplavila dieselové generátory, které měly sloužit jako záložní zdroj napájení. Elektrárna se ocitla bez zdroje elektrické energie a rozsah pasivních bezpečnostních prvků nebyl takový, aby samy zajistily dochlazení aktivní zóny reaktoru. A ztráta energie způsobila nemožnost zapojení aktivních bezpečnostních systémů. Teplota aktivní zóny tak pořád stoupala a bylo životně důležité ji dochladit. Hledaly se tak různé způsoby, včetně vody, která se na reaktor vylévala z vrtulníků. Chlazení aktivní zóny je základ při řešení takovéto havárie.

Zvláštností projektu na dostavbu Temelína je to, že vaše konsorcium přizve firmu Rolls-Royce, která by měla dodat celý systém řízení elektrárny. Je to poprvé, co spolupracujete, nebo už máte jejich technologii vyzkoušenou z minula?

Není to poprvé, máme s nimi poměrně dlouhodobé zkušenosti a využíváme je pro dodávky systému a kontroly řízení JE Dukovany, kde se staré analogové systémy při modernizaci nahrazovaly moderními digitálními systémy. Nebude to tedy poprvé, kdy se technologie Rolls-Royce objeví v kombinaci s ruskou technologií VVER. Mají v ČR vynikající referenci, pro tuto technologii existuje schválení českým Úřadem pro jadernou bezpečnost a zákazník (ČEZ pozn. red.) technologii zná a kvituje, že je na špičkové úrovni. Z toho vlastně i česko-ruské konsorcium vycházelo v nabídce pro dostavbu Temelína, Rolls-Royce s námi spolupracuje od začátku tendru a slibujeme si od toho, že na výbornou dosavadní spolupráci navážeme ještě lepší.

Vítěz tendru na Temelín se vybere i podle ceny. Co bude z vašeho pohledu nejdražší?

To je velmi složitá otázka, záleží na úhlu pohledu. Pokud se na to podíváme jen z hlediska kusových dodávek jednotlivých zařízení, tak jedněmi z nejdražších dodávek jsou tlaková nádoba, parogenerátory a hlavní cirkulační čerpadla. Když to rozšíříme na jednotlivé ucelené části elektrárny, pak je těžké říci, která je nejdražší. Jak strojní část, tak i stavební část jsou velmi drahé.

Je tu ale pořád šance, že ty drahé strojní a stavební části dokážeme vyrobit v Česku, na což ostatně Konsorcium MIR.1200 sází. To platí?

Určitě, to pořád platí, české firmy jsou schopny tyto části vyrobit, zprojektovat a dodat na klíč. A nejen to, mohou zcela zásadním způsobem přispět i k dodávkám systému kontroly a řízení, elektro systémů, celkových projekčních prací a project managementu. A to je to, o co se tu hraje. Jak moc budou české firmy připuštěny do celkové realizace projektu napříč všemi jeho oblastmi. Konsorcium provádí u celé řady českých firem audity, jejichž cílem je ověření schopností dodat poptávaná zařízení a inženýring, protože určitá pauza od poslední výstavby prvních bloků Temelína tu existuje a nesmí být ignorována. Ukázalo se, že české firmy to umějí, včetně těch zásadních komponent, jako jsou tlakové nádoby a parogenerátory. Je tu jedno zařízení, které vyrobit neumíme hlavní cirkulační čerpadla. Ta se tu ale vlastně ani nikdy nevyráběla, vozila se z Ruska a i my počítáme s tím, že bychom je museli dovézt. Ale jinak jsou pro náš projekt české firmy absolutní základnou, na kterou spoléháme. Platí to i pro lidský potenciál: pro výstavbu nejsou potřeba stovky, ale tisíce lidí. V denní špičce, kdy by kolem roku 20182019 začal souběh obou bloků, se na stavbě může pohybovat pět až šest tisíc lidí. Stavba pak připomíná obří mraveniště. V takovém případě je každý člověk s kvalifikací nesmírně cenný a naštěstí české firmy lidský potenciál pořád mají.

Na Žofínském fóru minulý týden jste řekl, že rok 2014 bude pro české firmy bodem zlomu. A dodal jste, že existují jen „dobrá" a „špatná" varianta vývoje. Lze to vysvětlil konkrétněji?

Ta úplně nejhorší varianta by byla, kdyby se v Temelíně už nic nepostavilo. To by předznamenalo konec našeho jaderného průmyslu a myslím, že v dlouhodobém výhledu i českého jaderného výzkumu a vývoje. Tento fakt je potřeba začít říkat skutečně nahlas a všemi hlasy, protože je extrémně vážný. Špatnou variantou by bylo, kdyby byla zvolena nabídka, kde by hlavní technologické součásti elektrárny dovezl výherce tendru z výrobních závodů někde v Číně nebo Americe, respektive kdekoliv jinde než v Česku, a tady nechal českým firmám maximálně svařit pár trubek, odlít tuny oceli a dovézt na stavbu písek a beton. Bez inženýringu, bez přidané intelektuální hodnoty. A dobrá a správná varianta? Přeci taková, kdy si Temelín postavíme sami. Jak už jsem řekl na Žofínském fóru, naše firmy mohou, umějí a chtějí.

Teď se v jaderném průmyslu točí velké peníze a ve hře jsou hlavně pracovní místa pro Čechy. Existují odhady, o kolik by nás „špatná" varianta připravila?

I ta „špatná" varianta by znamenala vznik pár set nových pracovních míst v České republice. Je to především otázka skladby těchto pracovníků. Je zřejmé, že by poměr zastoupení vysokoškolsky vzdělaných byl signifikantně nižší. Tito zaměstnanci totiž pracují hlavně ve specializovaných závodech, projekčních kancelářích a v managementech projektů a v případě, že by se hlavní komponenty vozily ze zahraničí, jak jsem říkal, by jejich kapacity zůstaly nevyužity. Myslím, že by to demotivovalo i mladé lidi, kteří by se chtěli věnovat studiu technických oborů, když uvidí, že šance na uplatnění budou stále menší, protože doba, kdy jsme byli schopni jadernou elektrárnu postavit prakticky sami, pominula a odteď se bude všechno dovážet. Navíc nezapojením inženýrů se prakticky do budoucna vzdáváte zásadní role v oblasti jaderného průmyslu a energetiky a stáváte se pouhým „výrobcem", a to pouze na omezenou dobu, protože právě inženýři jsou nositeli rozvoje, vývoje, nových myšlenek, a bez nich? Nebude nic. A finančně ? Přijdeme o stovky miliard korun a to české firmy a český stát.

Hlasitě zaznělo, že se pořád objevují tvrzení, která zpochybňují naše kompetence. Že prostě Temelín nedokážeme postavit, přestože vy sám tvrdíte opak. Z jaké strany tyhle hlasy zaznívají nejčastěji?

Chápal bych, kdyby tato tvrzení roznášela pouze naše konkurence, musí nějak zdůvodnit vznik nových pracovních míst v USA a nižší podíl českého průmyslu na zakázce. Bohužel ale tyto hlasy slýchám i od některých českých politiků a to mě velmi mrzí, někdy snad i uráží. Nevím, zda to souvisí s tím, že my Češi máme občas malé sebevědomí a tendenci se podceňovat, nebo s čím vlastně. Jsem v každodenním kontaktu se všemi klíčovými dodavateli i našimi vlastními pracovníky a vidím, jakých ohromných výkonů jsou schopni a jakou chuť a zcela profesionálně zpracované plány mají do budoucna v případě, že dostanou prostor. To mě utvrzuje v tom, že obdobné názory jsou zcela, ale zcela mylné. Ale jak jsem již říkal, pokud se přestaneme o náš jaderný průmysl starat, tak opravdu v historicky krátké době můžeme dospět do situace, kdy naše konkurenceschopnost bude mizivá, protože naše firmy buď zaniknou, nebo budou masivně utlumeny, dnešní experti budou buď v zahraničí či v penzi a nikdo mladý je nenahradí. Pak už budeme skutečně jen vzpomínat a lidé tvrdící, že na to nemáme, budou mít konečně pravdu.

Slyšel jsem od vás i jinou větu, že i samy české jaderné firmy postupují nekoordinovaně, což jim škodí. Co se musí změnit, abychom mluvili „jednotným hlasem"?

Ano, je to tak. Nejsme koordinovaní, jsme málo slyšet, málo hlasy, naše úsilí je individuální, nikoliv koncentrované, a to je bezesporu naše obrovská chyba. Jak je možné, že o této celkem dramatické situaci hovoří nahlas v podstatě pouze Škoda JS? Máme snad více firem, od kterých bych očekával intenzivní zprávu politické reprezentaci a veřejnosti. Očekával bych otevření velmi intenzivního dialogu s vládou, politiky a představiteli energetického průmyslu, protože je i jejich zájem, aby se situace narovnala a stabilizovala, alespoň doufám. Jsme přílišní individualisté a to nám škodí i v zahraničí, zejména tím, že není vytvořen globální dodavatelský model českých společností, který by byl prodejný i za hranicemi. A co se musí změnit? Přístup. My se o to chceme pokusit, protože situaci vnímáme jako zlomovou, ale potřebujeme pozitivní reakci a přístup od našich českých partnerů. My jsme je zařadili do dodavatelského modelu konsorcia, protože umí, velmi často na úkor jiných, byť zahraničních firem, se kterými máme velmi přátelské vztahy a spolupráci a které tím pádem ztrácejí business, teď je na nich, aby nám pomohli vysvětlit, jak je to pro český jaderný průmysl důležité. Takovým postupem můžeme dosáhnout toho vytouženého impulzu, v který všichni doufáme, klíčové investice, kterou všichni potřebujeme. Takovým impulzem by mohlo být rozhodnutí o dostavbě Temelína ve prospěch uchazeče, který zajistí 70 až 80 procent českých dodávek. A protože takový rozsah i z technických důvodů ani nemůže zajistit nikdo jiný než konsorcium vedené Škodou JS, tak pak je to skutečně o nabídce Konsorcia MIR.1200. 

Autor: Jan Klička

25.2.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Mikuláše, anděla a čerta na Slovensku zadržela policie

Bratislava - Tři sourozence převlečené za Mikuláše, anděla a čerta zadržela v západoslovenské Skalici policie. Bratr a jeho dvě sestry v kostýmech měli neobvykle rozdělené role: zatímco Mikuláš koledoval, anděl kradl, informovala slovenská média.

Šedesátiletá řidička smetla před semafory dítě, je těžce zraněné

Česká Třebová - Vážná nehoda se stala ještě za bílého dne uprostřed České Třebové. Auto zde srazilo dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies