Připojení se podle sdružení Cesnet, které zastřešuje stejnojmennou páteřní síť, zprovoznilo pomocí pronajatého pevného telefonního okruhu. Ten vedl z dejvického kampusu ČVUT do výpočetního centra Univerzity Jana Keplera v rakouském Linci.

K internetu se připojil několikatunový sálový počítač IBM, a to rychlostí 9,6 kilobitu za sekundu. To je řádově tisíckrát méně, než v současnosti většina z nás využívá doma nebo v práci, a milionkrát méně, než nabízejí nejrychlejší vědecko-výzkumné infrastruktury.

Tenkrát ještě málokdo tušil, jaký ohromný rozmach internet prožije. „Když jsme vše propočítali na české reálie, vyšlo nám, že poslání jednoho e-mailu by nás vyšlo zhruba na tisíc korun. Takže naše první úvahy o využití internetu se nesly spíše v duchu podpory vědecké spolupráce," vzpomíná šéf Cesnetu Jan Gruntorád, který byl hlavním iniciátorem prvního připojení.

Čtěte také: Útok ruských hackerů na Prahu? Fantazie, tvrdí Moskva

Akce v posluchárně ČVUT byla nicméně spíše o formální záležitostí, protože první pokusy s internetem se v Československu odehrávaly již od podzimu 1991. Navíc na přelomu osmdesátých a devadesátých let bylo možné se připojit k jiným počítačovým sítím jako FidoNet, EUnet nebo EARN.

Internet tehdy ještě nebyl otevřeným prostředím. S připojením musela souhlasit americká grantová agentura National Science Foundation (NSF), která provozovala a financovala v té době jedinou páteřní síť internetu. Podmínkou připojení bylo jeho výhradně akademické využití, komerční provoz nebyl přípustný. Zástupce NSF Steven Goldstein se zúčastnil i prvního oficiálního připojení.

„Pozvali jsme rovněž další odborníky ze zahraničí, kteří nám s připojením pomáhali: dva zástupce Univerzity Jana Keplera v Linci, Wilfrieda Machteru a Günthera Schmittenera, anebo Roba Blokzijla, předsedu RIPE – otevřeného fóra podporujícího technický rozvoj Internetu. A v neposlední řadě několik desítek kolegů z našich vysokých škol a ústavů akademie věd, kterým jsme internet představili a vůbec poprvé prakticky předvedli," říká Gruntorád.

Čtěte také: Školáci si nejsou jistí, co mohou sdílet na internetu

Větší rozmach internetu pak umožnila dohoda rektorů, díky níž v roce 1996 vzniklo právě sdružení Cesnet. V polovině devadesátých let se internet zároveň začal otevírat i komerčním poskytovatelům a soukromým zájemcům. Z dřevních začátků vyrostla síť, která má nyní v České republice 6,6 milionu uživatelů.

Podle Českého statistického úřadu mají internetové připojení tři čtvrtiny českých domácností a internetová ekonomika s objemem 188 miliard korun tvoří víc než čtyři procenta HDP České republiky. Připomněla to největší česká internetová firma Seznam.cz.

Tento den, čtvrtek 13. února 1992, se nyní chápe jako zásadní milník pro rozvoj internetu v Česku. Cesnet ve stejné posluchárně dnes pořádá slavnostní setkání, a to ve spolupráci s ČVUT, sdružení veřejných vysokých škol a Akademie věd ČR. Odbornou konferenci a veřejnou debatu pořádá také Seznam.cz. 

Významnou překážkou na cestě k většímu rozšíření internetu byla zpočátku vysoká cena připojení a počítačů, která však časem začala klesat na přijatelnou úroveň. Byla to ale právě cenová politika telekomunikační firmy SPT Telecom, která vedla v roce 1998 ke vzniku zřejmě nejznámější společné akce internetové komunity u nás, iniciativy Internetem proti monopolu. Ta reagovala na ohlášené zvýšení cen za vytáčené připojení k síti, plánované od ledna 1999, a nakonec se jí podařilo na Telecomu vymoci zvláštní tarif. Spory o délku a cenu impulzu vzaly nakonec za své s tím, jak poskytovatelé přešli na nabídku připojení za měsíční paušál.