VYBERTE SI REGION

Soud osvobodil bývalé vedení IPB

Praha - Banka vydávala své peníze za cizí a díky tomu vypadala silná a klienti jí věřili. Trestné to nebylo.

22.4.2008 15
SDÍLEJ:

Dva z vrcholných manažerů IPB Jan Klacek (vlevo) a Libor ProcházkaFoto: DENÍK/Martin Divíšek

Nevinní. Takový verdikt si vyslechlo sedm manažerů IPB a Nomury, kteří stáli před Městským soudem v Praze za to, že zkreslovali účetnictví IPB a přispěli tak k jejímu krachu. Za něj daňoví poplatníci zaplatili 150 miliard korun. „Nebylo prokázáno, že by žalované skutky byly trestnými činy," odůvodnila soudkyně Jaroslava Lišková osvobozující rozsudek.

Šéfové IPB v čele s někdejším generálním ředitelem banky Janem Klackem a náměstkem Liborem Procházkou spolu s českým zástupcem Nomury Eduardem Onderkou čelili obžalobě kvůli vydání dluhopisů banky za šest miliard korun v roce 1998. Tehdejší nový vlastník IPB, jímž byla japonská Nomura, slíbil posílit základní jmění banky o uvedenou sumu. Ale místo toho, aby do ní Nomura investovala vlastní peníze, tak dluhopisy zakoupila za peníze IPB. A to prostřednictvím později nedobytných úvěrů pro spřízněné firmy.

To, že k navýšení základního jmění IPB použila vlastní peníze, její manažeři navíc tajili před Českou národní bankou, které posílali informace o svém hospodaření. Podle obžaloby se tak dopustili porušování povinnosti při správě cizího majetku, porušování závazných pravidel hospodářského styku a zkreslování údajů stavu hospodaření a jmění a hrozilo jim až osmileté vězení.

Jaká vznikla škoda?

Banka následně zkrachovala a stát její sanace stála zhruba 150 miliard korun. Podle státní zástupkyně Darji Dunajové uvedená transakce přispěla před osmi lety k pádu banky a způsobila škodu 18 miliard korun. Podle soudkyně se však neprokázalo, že by porušením tehdy platných předpisů spáchali trestný čin. Uvedené předpisy a vyhlášky totiž prý neměly váhu zákonných norem. Navíc se přiklonila k znaleckým posudkům obhajoby, které zpochybňovaly, že vůbec nějaká škoda vznikla. A posudky, které škodu uváděly a předložila je obžaloba, naopak zpochybnila.

Podle tehdejšího člena bankovní rady a šéfa jejího dohledu nad bankami Pavla Racochy ovšem nelze v žádném případě říct, že žádná škoda nevznikla. „Banka se tvářila, že je silnější než ve skutečnosti byla. Tím uváděla v omyl i vkladatele, kteří u ní pod tím dojmem ukládali víc peněz. A ten pád byl pak z mnohem větší výšky,“ řekl.

Podle Racochy je také pravděpodobné, že kdyby IPB údaje o svém kapitálu nezkreslovala, tak by centrální banka zasáhla dříve a dříve také uvalila nucenou správu. O tom, o kolik méně by v tom případě stát musel do sanace banky investovat, ale odmítá spekulovat.

Navíc upozorňuje na jedno: Od výše vlastního jmění se odvíjejí i objemy obchodů – i rizikových – do kterých banka může jít. „A jejich objem tak mohl být podstatně vyšší,“ podotkl.

Čekání na pivo

I když nyní soud uvedené manažery osvobodil, definitivně vyhráno ještě nemají. Státní zástupkyně si nechala lhůtu na rozmyšlenou, zda se proti osvobozujícímu verdiktu odvolá. Někteří z nyní osvobozených bankéřů jsou navíc stále stíháni v kauze České pivo. Obvinění čelí za transakci, při níž IPB přes prostředníka prodala Nomuře akcie Plzeňského Prazdroje a Radegastu. Nomura akcie předprodala dál za 22 miliard korun, IPB za ně nakonec nedostala zaplaceno.

Policie to, že případ dosud neuzavřela, vysvětluje tím, že stále čeká na výslechy důležitých svědků v zahraničí.

Tajná dohoda

Zatím stále také není jasné, kolik stát zaplatí Nomuře za urovnání sporu, které předloni na podzim vyjednal tehdejší ministr financí Vlastimil Tlustý. A to přesto, že sliboval, že dohoda, která znamenala stažení všech vzájemných žalob, bude zveřejněna do dubna 2007.

Stát vedl s Nomurou několik arbitrážních sporů. Nomura loni v březnu vyhrála v prvním stupni arbitráž se státem – že ji při privatizaci IPB nepomohl oddlužením tak jako ostatním bankám. O výši odškodnění měli arbitři teprve rozhodnout – mohla se teoreticky pohybovat od symbolické koruny až po desítky miliard. To se však již nestalo, protože mezitím Tlustý uzavřel s Nomurou smír. Nevyčkal přitom na výsledky další arbitráže – v ní naopak stát a ČSOB žalovaly Nomuru o více než 100 miliard korun za to, že přispěla ke krachu IPB a vytáhla z ní bez zaplacení akcie pivovarů za více než 20 miliard korun.

Součástí dohody, která si vysloužila kritiku, bylo to, že vláda požádá prezidenta o udělení milosti pro tři bankéře Nomury, kterým za jejich činnost v IPB hrozí vězení – někteří z nich jsou stále stíháni v případu České pivo. Klaus však udělení milosti odmítl. Vzápětí Tlustý vyvolal rozruch i tím, že poté soudu i protikorupční policii napsal dopis, že se Česko necítí být poškozeno.

Podle ředitele Mezinárodně právního odboru ministerstva financí Radka Šnábla, který má arbitráže na starosti, by měla být dohoda odtajněna do konce června. Tehdy by se totiž mělo definitivně určit kolik stát vyplatí Nomuře. Tlustý totiž dohodl, že se vyrovnají prokazatelné náklady a to do maximální výše sedmi miliard korun. „Vše zdrželo to, že hlavní arbitr zemřel,“ vysvětlil Šnábl. Stát již spor s Nomurou stál jen na nákladech – především platbách najatým právníkům v zahraničí - třičtvrtě miliardy korun.

Autor: Marek Pokorný

22.4.2008 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies