VYBERTE SI REGION

Jan Mládek: Myslel jsem si, že nejvíc nezávislá je ČNB. Je to ale ERÚ

Praha /ROZHOVOR/ – Ministerstvo průmyslu a obchodu poslalo do sněmovny novelu energetického zákona, která bude mít dopad i na ceny elektřiny pro domácnosti. Pokud norma projde, lidé na obnovitelné zdroje už nebudou přispívat podle spotřebované elektřiny, ale podle toho, jak silný budou mít doma jistič. Šéf úřadu Jan Mládek tvrdí, že by lidé neměli platit více než dosud, v některých případech spíše méně.

1.12.2014 1
SDÍLEJ:

Jan MládekFoto: Deník/Divíšek Martin

Podle novely má vzniknout Rada Energetického regulačního úřadu. Proč? Úřad nepracuje úplně správně?

Takový úřad, který je tak trochu samoděržaví a vše visí na jednom člověku, není 
v Evropě zrovna obvyklý, vlastně není obvyklý nikde. Buď je tam rada, nebo aspoň rozhoduje předseda s místopředsedy. Proč to není dobře, je vidět za stávající situace, kdy paní předsedkyně (Alena Vitásková) je obviněna z nějakých nepravostí. A to nevím, jestli něco provedla, nebo je to spiknutí fotovoltaiků, to musí rozhodnout nezávislý soud. Tím, že se to vleče už delší dobu, je člověk, na kterém to visí, z toho značně nervózní. Nepřispívá to 
k hladkému fungování úřadu. Vždycky jsem si myslel, že nejvíce nezávislou institucí
u nás je centrální banka, ale vidím, že jsem se mýlil. Pan guvernér má sice obrovské pravomoci, ale má tam šestičlennou radu a o klíčových otázkách rozhodují ve sboru. To u ERÚ není.

Novela počítá s tím, že velcí odběratelé energií budou mít úlevy. Jaké ty úlevy budou? Nebude to křivit trh?
Vychází to z toho, že máme společný trh s elektřinou se Spolkovou republikou Německo. V Německu tisíc největších firem neplatí na obnovitelné zdroje. Toto břemeno je přeneseno na domácnosti a malé firmy. To je také stále přetřásáno před Evropskou komisí, ale stále to nevede k žádnému závěru. To, co navrhujeme my, není tomu adekvátní, ale vychází to 
z jednoho doporučení Evropské unie, abychom poplatek vybírali na základě rezervovaného příkonu, nikoliv na základě spotřeby. Bylo by to tedy podle jističe, nikoliv podle kilowatt. Neskrýváme, že to přinese určité úlevy velkým firmám. Aspoň trochu by se měla srovnat konkurenceschopnost k Německu. Zároveň by se elektřina neměla zdražit pro domácnosti, což by se teoreticky mohlo stát 
u domácností, které mají v tuto chvíli nízkou spotřebu, ale velké jističe, velký příkon.

Vy máte doma velký jistič?
Musím přiznat, že mám. Ve svém domě v jižních Čechách. Dědeček býval kdysi dávno truhlář a měl zavedený velký příkon elektřiny pro spoustu strojů. Takže i mě osobně zajímalo, jak to bude. Vymysleli jsme to tak, že v novele je zabudována pojistka. Poplatek se tedy bude přepočítávat podle příkonu a podle kilowatt jako dosud. Pokud by to někomu vyšlo víc, bude platit nižší částku podle kilowatt jako dosud. Takže určitě se nikomu nezvedne poplatek za obnovitelné zdroje.

Měli by si tedy lidé pořídit slabší jističe, aby ušetřili?
Je možné, že když o tom lidé začnou přemýšlet a pořídí si slabší jističe, budou platit méně. Ale musejí to dělat 
s rozmyslem.

Kolik se tedy bude platit za obnovitelné zdroje?
Pro část spotřebitelů by mělo dojít ke zlevnění a pro některé to zůstane stejné.

Podle novely už lidé nebudou potřebovat licenci k tomu, aby si mohli dát na střechu solární panel.
Přesně v tomto ohledu přináší novela energetického zákona značná administrativní zjednodušení, která občanům usnadní instalace těchto malých zdrojů, které nejsou předmětem podnikatelské činnosti, ale slouží ke krytí vlastní spotřeby elektrické energie. V těchto případech, kdy je malý zdroj připojen 
k energetické síti, totiž už nebude nutné získat licenci od Energetického regulačního úřadu. O licenci se bude muset totiž žádat pouze pro zdroje s výkonem přesahujícím deset kilowatt, i když budou sloužit pouze pro vlastní spotřebu elektřiny.

Stále se čeká na energetickou koncepci státu. Je už jasné, kdy bude hotová?
Dnes ji bude probírat tripartita, a pokud se tam dopracujeme k nějaké shodě, předpokládám, že ji do konce roku schválí i vláda. Jedním ze sporných bodů je, jestli tam explicitně napsat prolamování limitů. To tam není, ale je tam určité rozmezí podílu jaderné energetiky, podílu obnovitelných zdrojů a uhlí. Vejdou se tam varianty s prolomením limitů i bez jejich prolomení.

Energetická koncepce počítá 
s tím, že bude přibývat podíl jádra na úkor uhlí?
V zásadě ano, ale zároveň platí, že chceme maximálně využít zásoby uhlí.

Těžit se tedy bude pořád.
Nebude. Zásoby nejsou nekonečné. Například Sokolovská uhelná skončí za sedm až deset let. Důl Vršany může těžit asi do roku 2065, Důl Bílina bez prolomení limitů skončí asi v roce 2035 a s prolomením někdy v roce 2050 až 2055. Politicky citlivý je Důl ČSA, kterému v cestě stojí Horní Jiřetín.

Musíme tedy vymyslet, co bude poté, až dojde uhlí?
Jasně, ale podotýkám, že to je za 50 let. Předpokládáme, že se bude rozvíjet jaderná energetika, že se dostaví třetí blok Temelína, pátý blok Dukovan. Stávající bloky Dukovan teď potřebují licenci na provozování na dalších deset let, takže se to prodlouží do let 2025 až 2027 podle jednotlivých bloků. Předpokládá se, že 
i potom se to na dalších deset let prodlouží. Je ovšem nutné počítat s tím, že v letech 2035 až 2037 budou stávající bloky zavřeny.

Takže budou potřeba nové bloky?
Teď se mluví o jednom bloku v Temelíně a o jednom bloku v Dukovanech. Je to přesně z toho důvodu, aby 
v roce 2037 nepřestaly být Dukovany jadernou elektrárnou.

Kdy se začne stavět další blok 
v Temelíně?
Byl bych rád, kdyby to začalo, než skončí tato vláda, do roku 2017.

Kolik počítáte, že by se mohlo přihlásit zájemců?
Polooficiálně je deklarovaný zájem pěti. To znamená původní tři a přihlásila se jihokorejská Kepco, tam je dokonce usnesení jihokorejské vlády, a Čína formou prohlášení místopředsedy čínské vlády.

Je čínská jaderná energetika i po kvalitativní stránce konkurenceschopná?
Z mnoha různých dobrých důvodů předpokládáme, že hlavním kritériem bude kvalita technologie a bezpečnost. Nemůžeme si dovolit žádné selhání tohoto druhu. Nevýhoda jak čínské, tak korejské firmy je, že nemají licence na stavbu elektráren v Evropské unii a ještě v EU žádnou elektrárnu nepostavili, na rozdíl od tří konkurentů, kterými jsou Areva, Rosatom a Toshi-ba/Westinghouse. Na druhé straně jsou Číňané přítomni na stavbě britské jaderné elektrárny Hinkley Point, byť jako menšinový partner.

Teď trochu odhlédnu od věcí, které souvisejí s energetickým zákonem. Kromě energetického regulátora by měl vzniknout 
i regulátor na vodu. Jak vážná je taková úvaha?
Je tu diskuse, jak interpretovat některá doporučení Evropské komise. Má buď vzniknout nový úřad pro regulaci vody, nebo se to přidá 
k nějakému již stávajícímu regulátorovi, třeba k Energetickému regulačnímu úřadu. V tuto chvíli převažuje výklad, že by stačil jakýsi výbor, kde budou zástupci příslušných úřadů a tento výbor bude řešit stížnosti na ceny a na nesprávné postupy. Výbor by neměl nic společného s žádným úřadem. Myslím, že to by Evropské komisi stačilo.

Autor: Vilém Janouš

1.12.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

AKTUALIZOVÁNO

Polský nejvyšší soud odmítl vydání Polanského do USA

Varšava - Polský nejvyšší soud dnes odmítl žádost o vydání světově uznávaného režiséra Romana Polanského do USA, kde mu hrozí trest kvůli sexu s nezletilou dívkou. Soudci zamítli stížnost podanou generálním prokurátorem a potvrdili verdikt soudu nižší instance. Dnešní rozhodnutí je konečné a není proti němu odvolání, informovala agentura PAP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies