VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Je to ještě jogurt? Aneb proč jíme náhražky

Praha - Na pultě byly vyskládány voňavé koláče a Tomáše popadla neodolatelná chuť se aspoň do jednoho z nich zakousnout. Prodavačka dva kousky vložila do sáčku a spokojený zákazník zamířil do práce.

26.4.2012 22
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Babej Ivan

Až tam zjistil, že koláč sice na pultě hezky vypadal, ale byl skoro nepoživatelný. „Prodavačka mi nedala ty z přední řady, ale zezadu, které byly nejspíš den staré. Už tam nepůjdu," postěžoval si.

Zřejmě není jediný, kdo se s podobným chováním obchodníků setkal. V poslední době se poměrně často v médiích objevují informace o akcích kontrolorů, kteří v českých obchodech narazí na nějaký šlendrián. Jen loni inspektoři ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy vykázali na 70 tisíc kontrol a udělili pokuty ve výši přes 38 milionů korun.

Častým místem, kam kontroloři Státní zemědělské a potravinářské inspekce zavítají na návštěvu, jsou obchodní řetězce. Loni v 1168 případech objevili nevyhovující šarže, v 1152 případech pak zakázali výrobek prodávat.

Podpora ministra

Inspektoři přitom ve svých kontrolách nepoleví, naopak. Záda jim totiž kryje ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). „Tlak na hlídání kvality potravin musí narůstat," řekl ministr.

Jsou tedy potraviny, na které v obchodech narazíme, opravdu kvalitní? Pavel Mikoška ze společnosti Ahold, která v Česku provozuje obchody Albert, tvrdí, že příchod řetězců na začátku 90. let minulého století přinesl značný kvalitativní posun v úrovni nabídky a prodeje potravin u nás. „S úrovní sortimentu a kvality za vyspělými evropskými zeměmi nezaostáváme," řekl.

Jenomže někteří odborníci poukazují na to, že konkurenční boj mezi obchodními řetězci přinesl i obrovský tlak na snižování cen.

„Co se stalo? Technolog dostal od obchodníka limit, a tak se snaží do limitu dostat. Začíná něco z výrobku ubírat. To jsou všechny ty jogurty, do kterých se musí přidávat škrob, aby se nerozpadly. Je otázka, jestli to je ještě jogurt. Všechny ty náhražky, kdy se objevují sýry s rostlinným tukem a další. Nejvíce asi byly poznamenány masné výrobky," uvedla technoložka Anna Kolorzová, která se na vývoji mléčných výrobků podílí.

Nekalé praktiky

Přitom jde dokonce někdy o zdraví. „Výsledky kontrol provedených naším úřadem za poslední období nás zneklidňují. Nejen zjištění nekvalitních potravin, zejména s původem mimo Českou republiku, ale obzvláště prokázání různých forem klamání spotřebitelů a nekalých praktik v obchodní síti jsou zcela nepřijatelné," řekl vrchní ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Milan Klanica.

Jeho úřad v minulých dnech odhalil v prodejnách nakládané okurky a kysané zelí z Polska, které obsahovaly nepovolené látky. Nejnověji pak šizené kakao, které bylo dovezeno rovněž z Polska.

Češi také po vstupu do Evropské unie opustili velmi přísné předpisy, které tu platily při prodeji nebo výrobě potravin. Museli si totiž vybrat: buď stále vyžadovat přísné předpisy, ale tím i znevýhodňovat české výrobce před zahraniční konkurencí, nebo se držet evropských benevolentnějších předpisů.

„Když byl někdo včera havíř a dnes vyrábí zákusky, tak jakou máte jistotu, že si koupíte zákusek, který je prostý mikrobiologického nebezpečí? V podstatě žádnou," okomentovala situaci konzultantka v oblasti hygieny Dana Walterová.

Ředitel odboru veterinární hygieny Státní veterinární správy Jan Váňa: Zahraniční výrobky se dováží hlavně kvůli ceně

Praha – To, co jíme, kontrolují v Česku dvě organizace. Jednou z nich je Státní veterinární správa. Ředitel odboru pro veterinární hygienu Jan Váňa uvedl, že většina nekvalitního dovozu pochází 
z Polska.

S jakými nedostatky se nejčastěji setkáváte při kontrolách?
Poslední dobou se poměrně často setkáváme s tím, že je ve výrobcích použito strojně oddělené maso, takzvaný separát, které není uvedeno ve složení výrobku. Není sice zakázáno separát používat, ale o jeho použití musí být spotřebitel informován na obale. Pak také nacházíme nedeklarovaná barviva. Salámy, aby byly atraktivnější, se obarvují. Ve složení pak ale často není uvedeno, že barvivo bylo použito, nebo u některých salámů nejsou podle vyhlášky tato barviva povolena, přesto použita byla. Teď řešíme kauzu, kdy se výrobci snaží předepsané množství čisté svalové bílkoviny nahrazovat něčím jiným, než je maso, například hemoglobinem.

Když výrobci používají ve svých produktech tyto nepovolené látky, je to nebezpečné pro zdraví spotřebitelů?
Je to spíše kosmetická záležitost. Tady už ovšem můžeme mluvit o kvalitě, která je přesně stanovena právním předpisem. Když je stanoveno, že se barvivo nesmí používat, tak jeho použití lze postihovat. Ale pro většinu výrobků takové požadavky na kvalitu stanoveny nejsou.

Češi podle průzkumu považují tuzemské výrobky za kvalitnější než zahraniční. Shoduje se to i s vašimi zkušenostmi jako kontrolorů?
Ze zahraničí se sem vozí výrobky převážně ne proto, že by byly kvalitní, ale proto, že jsou levnější. Takže výrobky zahraniční provenience, převážně polské, na našem trhu musí být méně kvalitní než výrobky českých producentů. Obchodníci je nakupují proto, že jsou levnější než naše výrobky. Samozřejmě existují i kvalitnější zahraniční výrobky, ale ty se nedostanou k tak široké veřejnosti. Takže logicky ano, masová výroba zahraniční provenience na našem trhu je méně kvalitní než naše výrobky.

Lze vůbec posoudit kvalitní potravinu?
My můžeme pouze říct, jestli výrobce klame spotřebitele, nebo neklame. Jak to potom spotřebitel vnímá chuťově, je tak velmi subjektivní, že nejsme schopni se do toho pustit. To, co dneska někdo považuje za kvalitní, by třeba před deseti lety posuzoval zcela jinak. A naopak, co se tenkrát považovalo za špičku, by možná dneska nikdo nejedl. Těžko říct.

Už jste naznačil, že z Polska sem proudí méně kvalitní potraviny. Lze označit i další státy?
Tady je to jednoznačně Polsko. Ony do toho pak vstupují také náklady na dopravu, takže ze vzdálenějších států se sem vozí už jenom dražší 
a kvalitnější výrobky. Aby se to vyplatilo dovézt ještě za nižší cenu. Nicméně výše zmíněné závady jsme nalezli u výrobků i z jiných zemí.

Lze tedy říct, že z Polska už se 
k nám nebudou dovážet horší výrobky?
Zlepší se to v tom, že nebude klamán spotřebitel. Ale určitě se nezlepší to, co spotřebitel vnímá jako kvalitu. Na to nemáme páky. Nemůžeme říct: „V tomto výrobku je málo masa, tak ho sem nevozte". Můžeme říct, že byl použit separát a nebyl deklarován ve složení, tak příště už tam uveden bude.

Autor: Vilém Janouš

26.4.2012 VSTUP DO DISKUSE 22
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies