Kaprům se v Mexiku díky příhodným podmínkám daří, i když nejsou původním druhem. Svědčí jim teplo a velké vodní plochy. „Kapři tam byli dovezeni v 70. letech z Evropy a Asie, ale nejedná se o žádný geneticky čistý materiál,“ uvedl Gela. Proto mají zájem o jejich ověřené genetické linie, které by mohly zvednout produkci kaprů. Na fakultě musí kapry nejprve vytřít a počkat, až se z jiker stane plůdek.

Tisíce několikadenních mariánskolázeňských šupinatých a pohořelických lysých kaprů pak bude čekat asi třicetihodinová cesta do Mexika. Přepravovat se budou v igelitových pytlích, které se dají do polystyrenových a následně kartonových krabic. „Jsou to typizované přepravní boxy, jimiž se ryby běžně převážejí,“ podotkl Gela. V pytlích budou mít rybky díky přetlaku kyslíku dostatek vzduchu, aby cestu přežily.

Aby fakulta mohla rybky vyvézt do zahraničí, musí získat řadu veterinárních certifikátů a povolení. Ty potvrzují, že zvířata splňují veškeré podmínky, jež si stanovuje země, kam budou dovezeny.

Škola má již s přepravou jiker, plůdku i velkých ryb zkušenosti, zatím si však většinou nechala ryby dovážet. Například loni jsme si nechali poslat jesetery z Kanady, poznamenal Gela.