VYBRAT REGION
Zavřít mapu

K bankrotu vloni zamířilo 1615 firem

Praha - V průměru každý měsíc v roce 2010 vyhlásilo bankrot 135 firem. Vyplývá to z analýzy společnosti CCB – Czech Credit Bureau.

4.1.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Profimedia

V roce 2010 bylo v Česku vyhlášeno 1615 firemních bankrotů, ve srovnání s rokem 2009 se jejich počet zvýšil o 159. Rovněž rostl i počet insolvenčních návrhů týkajících se firem nebo podnikatelů, který se meziročně zvýšil ze 4425 na 4910. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CCB – Czech Credit Bureau.

Bankroty obchodních společností činily 78 procent celkového počtu, podíl 22 procent měly bankroty fyzických osob podnikatelů. „Zatímco v případě obchodních společností bylo v roce 2010 vyhlášeno pouze o osm bankrotů více než v roce 2009, u fyzických osob podnikatelů to bylo o 151 bankrotů více,“ uvedla vedoucí analytického oddělení CCB Věra Kameníčková.

Přibylo bankrotů fyzických osob

Růst firemních bankrotů o 11 procent v roce 2010 tak byl téměř výlučně spojen s růstem bankrotů fyzických osob podnikatelů. Zatímco dynamika bankrotů obchodních společností dosáhla pouhého jednoho procenta, u fyzických osob podnikatelů to bylo 73 procent.

V průměru bylo za každý měsíc 2010 vyhlášeno 135 bankrotů, zatímco v roce 2009 to bylo o 14 bankrotů méně. U obchodních společností byl v obou letech vyhlášen jejich téměř shodný počet, v roce 2009 to bylo 104 bankrotů a v roce 2010 stoupl na 105. U fyzických osob podnikatelů stoupl průměrný počet bankrotů o téměř dvojnásobek, ze 17 v roce 2009 na 30 v roce 2010.

V samotném prosinci 2010 bylo vyhlášeno 160 firemních bankrotů, což je o 15 více než v listopadu. Ve srovnání s listopadem se počet bankrotů zvýšil o pět případů u obchodních společností a o deset bankrotů u fyzických osob podnikatelů. Šlo zatím o rekordní počet návrhů na firemní bankrot za jeden měsíc od roku 2008. Celkem bylo podáno 577 návrhů, což je o 60 návrhů více než v listopadu a o 162 více než v prosinci roku 2009.

Praha vede

Nejvíce firemních bankrotů bylo loni tradičně vyhlášeno v Praze, kde je však i nejvíce registrovaných firem. Meziročně se zde zvýšil počet bankrotů o dvě procenta. Naopak nejvíce se meziročně počet bankrotů zvýšil v Pardubickém kraji (o 73 procent), v Olomouckém kraji (o 63 procent) a v Jihomoravském (o 29 procent). Naopak počet bankrotů se meziročně snížil v kraji Ústeckém (pokles o 21 procent), Jihočeském (o 12 procent), Zlínském (o čtyři procenta) a Středočeském (o tři procenta).

Není to jen odlišná dynamika bankrotů obchodních společností a fyzických osob podnikatelů v jednotlivých krajích, která by ovlivňovala rozdílnou meziroční dynamiku firemních bankrotů. „Je pravda, že u Pardubického a Olomouckého kraje, které vykázaly nejvyšší meziroční růst firemních bankrotů, byl i nadprůměrný podíl fyzických osob podnikatelů na firemních bankrotech. Avšak ten měl i Ústecký kraj, ve kterém se naopak meziročně snížil počet firemních bankrotů,“ vysvětlila Kameníčková.

Zdaleka nejnižší podíl fyzických osob podnikatelů na firemních bankrotech vykázala Praha, a to pouhých pět procent. Naopak nejvyšší podíl měl kraj Olomoucký se 42 procenty.

Obchodu se nedařilo

Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo v roce 2010 vyhlášeno v odvětví obchodu (362 bankrotů). Meziročně se však zde výskyt bankrotů snížil o sedm procent. Druhý nejvyšší počet bankrotů byl vyhlášen u obchodních společností patřících do odvětví stavebnictví (172), zde však se jejich počet meziročně zvýšil téměř o třetinu. Dalším odvětvím s významnějším počtem bankrotů jsou služby převážně pro podniky, kde bylo 105 bankrotů, což je o 15 procent méně než v roce 2009. V odvětví pronájmu strojů a zařízení bylo loni vyhlášeno 91 bankrotů obchodních společností, o 26 procent více než v předchozím roce.

Nejvyšší míru bankrotů, tedy poměr zbankrotovaných firem na registrovaných, v roce 2010 vykázaly firmy zařazené v odvětví dopravní prostředky (1,61 procenta), silniční doprava (1,55 procenta) a kovovýroba (0,82 procenta).

CCB – Czech Credit Bureau je organizátorem největších českých úvěrových registrů, bankovního a nebankovního. Jejich prostřednictvím si zejména banky, spořitelny a leasingové a splátkové společnosti ověřují schopnost svých klientů splácet budoucí závazky. CCB byla založena v roce 2000.

Čtěte také: Insolvenčních návrhů loni přibylo o 149 procent

Autor: ČTK

4.1.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dálnice D8, ministr dopravy Ťok, premiér Sobotka
20

Buďte trpěliví, prosí řidiče Ťok

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies