VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Karta se obrací. Chmelnic je zase více

Praha /INFOGRAFIKA/ – Pěstitelé chmele po dlouhé době zažívají příznivější rok. Po čtrnácti letech se konečně zastavil úbytek chmelnic, naopak se jejich plocha mírně zvětšila. „Trošičku jsme se odrazili ode dna a plochy by se v budoucnu mohly zvětšovat," uvedl včera předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda.

4.9.2014
SDÍLEJ:

Chmel - ilustrační fotoFoto: Deník/Šárka Hoblíková

Při pohledu do minulých let musela české chmelaře trápit deprese. Zatímco v roce 2000 byl v Česku chmel pěstován na 6095 hektarech, loni už jen na 4319 hektarech. Kvůli nadbytku této komodity na světových trzích nešel chmel na odbyt a v minulých dvou letech pěstitele zasáhla sucha, mrazy a loni povodně. Jen v letech 2008 až 2013 se tak plocha chmelnic snížila o více než tisíc hektarů.

Karta se však zřejmě začala obracet a Česko si stále drží ve světové produkci zásadní postavení. „Patříme mezi největší producenty jemného aromatického chmele na světě, v rámci Evropské unie jsme jeho druhým největším producentem za Německem," upřesnil prezident Agrární komory a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman.
Letošní nárůst plochy chmelnic vysvětluje Hejda 
i podporou ministerstva zemědělství a zařazením chmele mezi citlivé komodity. Díky dotacím tak bylo možné letos osázet nebo obnovit 406 hektarů chmelnic, tedy 9,1 procenta. „Podobnou úroveň výsadby a obnovy je však nutné udržet minimálně další dva až tři roky, aby bylo možné adekvátně reagovat na současný vývoj na trhu, který je ve znamení poptávky po aromatických odrůdách, kvalitě a českém chmelu, a současně stabilizovat výrobu," doplnil šéf chmelařského svazu.

Letošní úroda se přitom zatím jeví příznivě. Kvůli teplému jaru začala sklizeň už 16. srpna, tedy podstatně dříve než loni. Pod střechou měli včera pěstitelé 66 procent úrody, přičemž očekávají sklizeň 5600 až 5800 tun. Na očesání už čekají pouze pozdní odrůdy.

Také s kvalitou to nevypadá špatně. „Zdravotní stav chmele je letos velmi dobrý, což bylo dáno dobrou péčí pěstitelů," uvedl Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství, družstvo Žatec, které je největším zpracovatelem chmele v Česku. Družstvo tuto komoditu vyváží do více než 70 zemí světa, nejvíce do Japonska.

Chmel

Autor: Vilém Janouš

4.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies