VYBERTE SI REGION

Karty v útoku. Bankovky však ještě žijí

Praha - Jedna čerstvá statistika vypovídá o tom, kolik platebních terminálů a platebních karet připadá v České republice na tisíc obyvatel a jak si Češi vedou v této oblasti ve srovnání s jinými zeměmi. Lehké uspokojení je na místě, statisticky se Česká republika ocitá mezi sousedy: Polsko a Slovensko jsou na tom hůře, Rakousko a Německo naopak vedou v obou ukazatelích.

21.4.2015 8
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

„V České republice jsme ke konci minulého roku evidovali 110 308 platebních terminálů, což meziročně představuje růst o šestnáct procent. Pokud bychom se však chtěli dostat na průměr států Evropské unie, museli bychom počet terminálů zvýšit bezmála o 90 procent a počet karet o 60 procent. To by při současných trendech zabralo patnáct, možná dvacet let," odhaduje vývoj Marcel Gajdoš, regionální manažer společnosti Visa Europe pro Česko a Slovensko.

Přibližně stejně dlouho nejspíše potrvá, než se Česká republika dostane na unijní úroveň v poměru plateb u obchodníků a výběrů z bankomatů.

Zatímco v Evropské unii představují 84 procent operací platby kartou v obchodech a jen šestnáct procent případů využití připadá na výběr hotovosti z bankomatů, v České republice je tento poměr silně odlišný, výběry z bankomatů představují ještě stále více než polovinu transakcí.

Liší se také průměrná výše útraty u obchodníků: zatímco průměrný občan Evropské unie nakoupí za 1320 korun, zdejší spotřebitel zaplatí kartou kolem 780 korun.

„Tuzemský trh má v této oblasti ještě velký prostor pro rozvoj. Navzdory celosvětovým trendům má platba v hotovosti stále ještě přednost, ať už kvůli nedostatečnému pokrytí platebními terminály, či proto, že spotřebitelé v určitých oblastech jednoduše nejsou zvyklí využívat karty. S ohledem na některé evropské statistiky by se klidně dalo říct, že v tomto ohledu jsme asi o jednu generaci pozadu," shrnuje fakta Marcel Gajdoš.

Česká republika má značný potenciál zejména v oblasti dalšího rozvoje akceptace platebních karet. V tomto pohledu spatřuje společnost Visa Europe velký prostor především v oblasti cestování, nákupů v obchodech a plateb v restauracích. V těchto oblastech se míra vybavenosti platebními terminály pohybuje mezi 20 a 25 procenty. Možnosti růstu jsou tedy značné, pochopitelně i vzhledem k možnos- tem, které přináší bezkontaktní karty.

Asociace Visa Europe mezi tuzemskými společnostmi identifikovala 93 tisíc vhodných adeptů, kteří splňují veškeré předpoklady pro to, aby zavedli platby kartami. Někde však chybí terminály, jinde ochota platit kartou.

Příkladem může být například oblast cestování, kde platební terminály nabízí asi čtvrtina firem. Kartami se však platí pouze sedm procent výdajů. Konkrétně v těchto oblastech je třeba soustředit se na změnu chování zákazníků, nikoli pouze na technické vybavení.

Sbohem hotovosti?

V zásadě však lze říct, že zákazníci bezhotovostní platby vysloveně chtějí, avšak ne vždy tuto možnost mají. Právě počet míst, kde se dá, respektive nedá platit, je klíčový pro vytlačení hotovosti. Nemusí jít o klasické terminály, jak je známe dnes.

„Velkou mezeru v akceptačních místech karet tvoří služby, kdy například technik přijede opravit pračku nebo televizi domů. Další oblastí jsou pak tržnice, kde probíhají tisíce malých plateb denně," naznačuje směr dalšího rozvoje Daniel Šturm, ředitel marketingu ve společnosti Home Credit. Proto vznikají nové platební terminály, které lze spojit s mobilními telefony. Platit bezhotovostně tak bude možné kdekoli.

„Jediné, co drží bankovky při životě, je nostalgie a síla zvyku. Pocit, že je potřebné mít u sebe alespoň nějakou hotovost, je v lidech hluboko zakořeněný. Jsem však optimista. Před dvaceti lety si lidé taky nedokázali představit život bez pevných linek," uzavírá rozbor nynějšího stavu Daniel Šturm.

Autor: Jozef Gáfrik

21.4.2015 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies