Starosta Kožlí Jan Krupka, který jinak pracuje v kempu Velký Vír, říká: „Lidé jsou dneska opatrní. Zaplatí si jednu noc a čekají, jaké bude počasí. Obvykle jezdí jen na víkendy. Dříve si bez problémů zaplatili celý týden nebo čtrnáct dní.“

Kempy se tak stávají mnohdy jen víkendovým azylem pro mladé, kteří si sem jedou spíš zapařit s kamarády. „Chceme si před školou ještě užít volna. Věděli jsme, že bude špatné počasí, tak jsme si zaplatili chatku. Škoda, že tu ale není víc lidí,“ říká Martina Nedvědová z Kluk.

Tratí i obce

Podle slov Jana Krupky kvůli nedostatku lidí netratí pouze provozovatelé kempů, ale i obce, které pronajímají pozemky pro karavany a stany. „Dneska už nejezdí tolik ani cizinci. Kvůli silné koruně je tu pro ně moc draho,“ tvrdí Jan Krupka.

Podobnou zkušenost mají i na vodáckém tábořišti na Radavě, které provozuje obec Kovářov. Pavel Hroch, kovářovský starosta, říká: „Lidé jsou zvyklí, že tu mají klid, i když tu nemají takovou infrastrukturu. Ale i u nás to je slabší než v posledních letech. Problém vidím i ve velkých výkyvech počasí.“

Jiří Dub, správce kempu na Podolsku, zmiňuje další důvod vylidněnosti kempů: „Už od května se psalo, že máme špatnou vodu. Do konce června to šlo, ale pak už voda zelenala.“ A právě sinice jsou dalším negativním jevem, který návštěvníky odrazuje.

Příliš spokojeni nejsou ani provozovatelé restaurací v kempech. „Lidé dnes jezdí spíš do zahraničí. Ještě jednu dvě takové sezony a můžeme to zabalit,“ říká Luděk Šedivý z restaurace na Podolsku.