VYBERTE SI REGION

Klidné stáří. Klíč v rukou občanů?

Praha - Důchodový systém, to je palčivý problém všech rozvinutých států světa. Vládní instituce řeší správné stanovení důchodového věku, způsob přerozdělování vybíraných dávek, výši penzí i udržitelnost celého systému pro další generace.

27.5.2013 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK

Výraznou roli v důchodové politice však hraje i soukromé spoření, které od 1. ledna 2013 funguje také v České republice. A jak je to jinde ve světě? Odkud lze čerpat inspiraci a kterým modelům se raději vyhnout?

Věk odchodu do důchodu je v České republice ovlivněn několika faktory, mezi které patří rok narození, pohlaví a pro ženy narozené do roku 1966 i počet dětí.

Závislost na státu

V současnosti odcházejí do důchodu lidé ve věku kolem 62 let, což znamená, že čeští penzisté jsou o rok mladší, než je průměr v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Vláda ovšem plánuje výrazné zvyšování této hranice a postupné sjednocení podmínek pro muže a ženy. K tomu by mělo dojít v roce 2041. Tehdy bude pro získání důchodu nutné dovršit 66 let a osm měsíců.

V roce 2040 půjdou do penze občané starší 67 let i ve Velké Británii, Austrálii, Dánsku a USA.

Jsou ovšem země, kterým se daří držet konstantní výši důchodového věku, jako je například Holandsko. Mezi země s nejnižší věkovou hranicí (61 let) pak patří Francie.

Jiným problémem nynějšího českého důchodového systému je velká závislost starších osob na státních dávkách. „V České republice tvoří státní důchod 99,3 procenta celkových příjmů penzistů. Oproti tomu v Holandsku, které se někdy dává za příklad dobře fungujícího penzijního systému, pochází téměř polovina příjmů z vlastní kapsy občanů," říká k tomu Josef Beneš, generální ředitel penzijní společnosti Raiffeisen.

Soukromé zdroje tvoří v zemích OECD zhruba pětinu celkových příjmů penzistů. Otázka tedy je, zda společnost bude v dalších desetiletích poskytovat takovou penzi, aby z ní příjemci vyžili. Při pohledu na vývoj českých důchodů v minulých 20 letech se na první pohled zdá, že jejich výše roste. Je však nutné brát v úvahu také inflaci.

V tomto srovnání se důchody reálně snižují. Výše vypláceného důchodu závisí na platové skupině zaměstnance. Pokud je plat oproti průměrné mzdě poloviční, dostane důchodce v současnosti důchod ve výši okolo 94 procent minulých příjmů.

Pokud důchodce pobíral průměrnou mzdu, od státu ho čekají dávky ve výši asi 64 procent čisté mzdy. Nejhorší situace nastává u nadprůměrných příjmů.

V případě 1,5 násobku průměrného platu stát vyplácí poloviční penzi oproti bývalé čisté mzdě. Tyto rozdíly vznikají z důvodu solidárního nastavení prvního pilíře a z jeho historické- ho vývoje.

Sto let jako normál?

Důkazem toho, že přerozdělovat důchody je možné také jinak, je Nizozemí. Ať už je plat Nizozemců podprůměrný nebo nadprůměrný, důchodce obdrží kolem 96 až 105 procent minulých příjmů. Státní příspěvky přitom tvoří méně než polovinu uvedené částky, většina pochází ze soukromého pilíře, kam si lidé spoří sami, případně i se zaměstnavatelem.

Přes všechny přednosti zatím u nás do druhého pilíře vstoupilo jen asi 32 tisíc zájemců. „Jedním z problémů je malá informovanost. Výjimkou nejsou lidé, kteří o reformě zatím neslyšeli a mají minimální povědomí o povinných odvodech ze mzdy do důchodového systému. Druhým faktorem je obava o budoucí fungování pilíře v případě, že na něj budou mít nové vlády jiný názor," uvádí Josef Beneš. Penzijní společnosti ovšem stále věří, že do konce pololetí získají sta tisíce nových pojištěnců.

V některých evropských zemích již druhý pilíř funguje. Někde je dokonce povinný, jako například v Bulharsku, Maďarsku, Polsku a Švédsku. Nepovinný, ale hojně využívaný je ve Velké Británii, Dánsku a Holandsku.

V čem mohou sloužit tyto státy jako zdroj poučení?

V Holandsku je věk odchodu do důchodu stanoven na 65 let, s jeho dalším zvyšováním se nepočítá. Stěžejní roli v systému přitom hraje druhý pilíř. V něm se soustřeďují úspory zaměstnanců a příspěvky zaměstnavatelů, vydatně podpořené daňovými výhodami.

Výsledkem je 96procentní účast ve druhém pilíři. Výše příspěvku zaměstnavatele závisí na kolektivním vyjednávání. Obvykle jde o šest až deset procent hrubé mzdy. Sami zaměstnanci do něj vkládají tři až sedm procent.

Výhled do budoucna není pro české zaměstnance růžový. Upozorňuje na to i kalkulačka Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, pomocí které si každý může vypočítat přibližnou výši důchodu.

V případě, že zájemce pobírá měsíčně 24 408 Kč, což je průměrná mzda v České republice za první až třetí čtvrtletí loňského roku, by jeho současný důchod činil 11 192 korun. Pokud půjde tento pracovník do důchodu za deset let, sníží se částka na 10 168 Kč. Za 17 let pak bude důchod v dnešních cenách ve výši 9320 korun. Nejhorší vyhlídky mají ti, kdo se narodili po roce 1989. Pro ně stát předvídá dávky ve výši pouhých 6346 korun.

I z těchto důvodů vznikl druhý pilíř důchodového pojištění, který by měl v penzi přilepšit hlavně nynější mladší generaci.

Kde hledat radu

„Každý zájemce vyplní investiční dotazník, na jehož základě mu doporučíme, jaký fond je pro něj vhodný. Vybranou investiční strategii je přitom během spoření možné měnit," vysvětluje Josef Beneš. Celkem jsou na výběr čtyři typy fondů, lišící se mírou předpokládaného výnosu a zároveň i rizika.

O kolik se tedy lidem zvedne důchod v případě účasti ve druhém pilíři? Generacím narozeným do roku 1965 o tři až deset procent, pojištěncům narozeným do roku 1980 pak asi o deseti až 60 procent. Největší rozdíly vznikají u nejmladších ročníků s investicí do dynamického fondu. U nich může být důchod až dvakrát vyšší. Všechny naspořené peníze ve druhém pilíři jsou kromě toho předmětem dědictví.

KAMILA NOSKOVÁ

Autor: Redakce

27.5.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies