Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výroba v ostravské koksově končí, řeší se, co dál

Ostrava /VIDEO/ - Až koksovnu Jan Šverma opustí poslední zaměstnanec, přijde na řadu vyčištění rozsáhlého průmyslového areálu. Více než stoletá koksárenská činnost se na území značně podepsala.

27.5.2009
SDÍLEJ:

Koksovna Jan ŠvermaFoto: DENIK/Pavel Sonnek

Koksovna Jan Šverma stojí na okraji Mariánských Hor, jen asi dva kilometry od městského centra. Parkoviště před zašlou správní budovou je ještě plné a několikrát denně sem zajíždějí autobusy přivážející zaměstnance. Na podzim bude ale koksovna uzavřena. Vedení společnosti nedávno oznámilo, že výrobu přesune do své druhé koksovny Svoboda v Přívoze.

Koksovna Jan Šverma vyrábí koks už dlouhých 119 let a patří k největším znečišťovatelům v Ostravě, přestože tam byla v minulosti udělána řada ekologických opatření. Už příjezd ke koksovně není pěkný, přístupovou cestu lemují špína a prach. Podle Sborníku o stavu životního prostředí v Ostravě je kontaminace prostředí typická pro koksárenské provozy, a to polyaromatickými a aromatickými uhlovodíky, fenoly, sírany či amonnými ionty. Více o konci koksovny se dočtete ZDE!

Vyčistit, zajistit…

Co bude s rozsáhlým areálem dál? „V první fázi půjde především o vyčištění areálu a odstranění historické ekologické zátěže. Areál bude až do zajištění plné bezpečnosti a minimalizace ekologického rizika trvale zabezpečen a střežen,“ říká náměstek ředitele společnosti OKD, OKK Petr Václavík.

Až poté může být pozemek nově využitý, co však na místě koksovny vznikne, je zatím podle vedení společnosti předčasná otázka. Bude totiž aktuální až za dlouho. „Vláda připravuje výběrové řízení na dodavatele sanačních prací na celém území republiky včetně koksoven. Ministerstvo financí uzavře smlouvu s vítězem výběrového řízení a tato firma osloví nás a bude se zpracovávat riziková analýza. Půjde o složitý proces, který potrvá několik let,“ vysvětlil Václavík.

16x průměrná mzda

Aktuálně se nyní koksovna Šverma připravuje na uzavření dosud činné koksárenské baterie. Musí se také rozloučit s asi pěti sty zaměstnanci. Podle odpracovaných let jim společnost vyplatí až šestnáctinásobek průměrné mzdy.

„Bohužel, krize uzavření provozů urychluje, pět set lidí musí pryč. Budeme tu mít sice lepší životní prostředí, ale nevím, co tady lidé budou dělat,“ reagoval náměstek ostravského primátora pro životní prostředí Dalibor Madej s tím, že na 10. června svolali pracovní skupinu s největšími znečišťovateli ve městě, kde budou tuto situaci řešit.

Příkladem nejznámější sanace brownfieldu na území Ostravy je plocha po bývalé koksovně Karolina. Její dekontaminace přišla na 1,9 miliard korun. Dvaatřiceti hektarová plocha by se časem měla stát součástí městského centra s kancelářemi, byty a obchody. Řada dalších opuštěných areálů ale zatím před sebou světlou budoucnost nemá. Celkem je na území Moravskoslezského kraje podle informací agentury Czechinvest přes 1350 brownfieldů a celá polovina těchto lokalit zbyla po opuštěných průmyslových podnicích.

Autor: Iva Havlíčková

27.5.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
15

K útoku nožem v Rusku se přihlásil Islámský stát

Grace Mugabeová a Robert Mugabe
4

Mugabeová získala imunitu, Jižní Afrika přerušila letecké spojení

Dýmkař Krška: Dělám pocitové dýmky. Řídím se hlavně kresbou dřeva

Výrobě dýmek se Karel Krška z Drnovic věnuje už sedmadvacet let. I po takové době nepovažuje jejich vyřezávání za rutinu. „Každý kousek je originál. Vše dělám ručně a každý kus dřeva mě jinak inspiruje. Možná proto mě práce pořád baví,“ pochvaluje si devětačtyřicetiletý muž.

První burčák je v prodeji. Jak poznat ten pravý? Zákazník nemá šanci, říká vinař

/ANKETA/ - Hrozny už pomalu dozrávají a s blížícím se vinobraním začíná i burčáková sezóna. Zatímco někteří vinaři čekají s výrobou burčáku na začátek září, jiní už prodávají.

Libanon a Sýrie zahájily ofenzivu, chtějí vyčistit hranice od islamistů

Hnutí Hizballáh spojilo své síly se syrskými vládními jednotkami s cílem zbavit pohraniční oblasti posledních bojovníků Islámského státu. Libanonskou armádu v této operaci podporují i Američané.

Z kauzy uplácení se někteří stíhaní lékaři mohou vyplatit

V kauze údajného uplácení lékařů ze strany distributorů léků policie obvinila zhruba 200 lidí. Někteří z doktorů se mohou stíhání vyhnout, pokud zaplatí jedenapůlnásobek přijatých úplatků na odškodnění obětí trestných činů. Naopak část distributorů policie stíhá jako organizovanou zločineckou skupinu. Hrozí jim přísnější tresty, a to dva až deset let vězení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení