Jenže doba pokročila, výrobci zrychlili vývoj a rozšířil se i počet výrobků, u kterých jsou štítky povinné. Výsledkem je chaos, který mate zákazníky i prodejce.

Chystá se proto zásadní změna. Evropská komise (EK) už do Evropského parlamentu odeslala návrh nového nařízení, které po roce 2017 vrátí značení elektrospořebičů na samý začátek. Používat se opět bude jen sedm písmenek od A až do G. Zmizí tak nynější matoucí označování s písmenem, za kterými jsou plusy.

Ovšem pozor. Aby sedm písmen abecedy v budoucnu „vydrželo" co nejdéle, začne se nejúspornější spotřebič v té době označovat písmenem C a nejméně úsporný logicky písmenem G. Písmena A a B budou vyhrazena pro budoucí super úsporné spotřebiče. Celý systém sedmi písmen abecedy by měl podle představ komise vydržet minimálně deset let.

Plusové šílenství

Proč taková rošáda? Nynější systém se postupně stává méně přehledným. Různé typy spotřebičů mají různé označování písmeny.
Typickým příkladem je pračka. V obchodě na štítku uvidíte známou barevnou škálu sedmi písmen od A+++ až po D, přičemž podtržená bude A+ . Zákazník dostane pocit, že kupuje něco hodně úsporného. Opak je pravdou, zákazník totiž netuší, že na základě takzvaného nařízení o „ekodesignu" se v obchodech smějí prodávat jen tři typy praček v rozmezí A+++ až A+. Zbylá písmenka jsou na obrázku takříkajíc pro formu. Nákupem A+ si tak zákazník koupil jeden z nejméně účinných spotřebičů na trhu. To je důvod, proč podle Evropské komise musí toto „plusové šílenství" skončit.

Pokud Evropský parlament nařízení schválí, po roce 2017 by se postupně začaly spotřebiče přeznačovat na staronový systém stupnice A až G. Nejdříve by to platilo pro bílé zboží, jako jsou pračky či myčky, 
a poté by v dalších měsících a letech došlo i na další spotřebiče. To bude znamenat náklady pro výrobce i prodejce. „Je jasné, že vliv to na nás bude mít, hodně se do oblasti štítků v posledních letech investovalo," potvrdil při debatě v Zastoupení Evropské komise v Praze Radek Hacaperka, který je šéfem Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů (CECED CZ). Výrobci změnu značení 
á priori neodmítají, ale nikoliv u spotřebičů, jako jsou trouby či vysavače, jejichž značení se měnilo relativně nedávno. Výrobcům navíc vadí, že na přeznačení výrobků ze starých štítků na nové by měli podle návrhu jen deset dní. „To je šibeniční, některé firmy mají na skladech i tisíc položek," zdůraznil Hacaperka. Podle něj výrobci spotřebičů už zhruba před sedmi lety varovali evropské politiky, že nynější systém štítkování se brzo vyčerpá a bude nepřehledný.

Podle Michaely Mlíčkové Jelínkové ze Zastoupení Evropské komise v ČR by se ale přechod na nové značení neměl dramatizovat. „Austrálie přesně takovou změnu značení zvládla za týden," poznamenala Mlíčková. Finanční dopad na výrobce odhaduje EK na 50 milionů eur (asi 1,3 mld. Kč). Domácnosti by naopak měly na ještě úspornějších spotřebičích vydělat. EK spočítala roční úsporu pro každou domácnost v EU asi 15 euro, tedy zhruba 400 korun.

Vyznáte se ve štítcích?

Ředitel Střediska pro efektivní využívání energie (SEVEn) Juraj Krivošík v rozhovoru pro regionální Deníky vysvětluje chystanou změnu. Mimo jiné říká:

Písmena A až G budou platit pro všechna zařízeníŘeditel Střediska pro efektivní využívání energie (SEVEn) Juraj Krivošík.

Praha – Současný systém je chaotický a je na čase ho změnit, říká v rozhovoru pro Deník Juraj Krivošík, ředitel obecně prospěšné společnosti SEVEn a člen Energetické sekce Hospodářské komory ČR.

Řídí se čeští zákazníci energetickým štítkem, když kupují nové spotřebiče? O spotřebu kterých výrobků se nejvíce zajímají?
Myslím, že ano. Štítek ukazuje budoucí provozní náklady na spotřebu energie, což je u řady výrobků hlavní věc, která nás zajímá. Štítek nabízí srovnání prodejní ceny 
s tím, co nás bude stát provoz. Podle prodejních statistik je Česká republika v podílu skutečně úsporných výrobků na trhu srovnatelná se zeměmi, jako je Německo či Rakousko. Obecně se nejvíce čeští zákazníci zajímají o spotřebu bílých spotřebičů, což jsou pračky, ledničky a myčky.

Po roce 2017 by mělo dojít k zásadnímu přeznačení spotřeby a ke grafické přeměně štítků. Bude se do té doby ještě něco měnit? Dnes třeba existuje třída A+++, přibudou třeba ještě nějaká plus za písmenem?
Ne, ty tři plus za písmenem jsou naprosté maximum, 
a právě proto, že těch plusek začíná být hodně, dochází ke změně značení. Všechny produktové skupiny spotřebičů se postupně přeznačí na škálu písmen A až G a tato škála bude platit pro všechny typy spotřebičů, aby se podle toho zákazník dokázal orientovat. Dneska mají jinou škálu písmen televize a jinou třeba ledničky. V jednom případě písmeno A značí skutečně úsporný výrobek a u jiné skupiny už se taková zařízení ani nesmějí prodávat, protože jako „áčkové" jsou nevyhovující. Musí se to sjednotit, protože nyní je to skutečně chaos.

Můžeme tomu věřit? Neklamou nás výrobci či prodejci a nevylepšují si energetické třídy? Jednu takovou „vylepšovací kauzu" teď řešíme u dieselových motorů…
Je samozřejmě nutné to dozorovat a jak Evropská komise, tak jednotlivé členské státy tyto kontroly organizují. V principu ty poslední kontroly ukazují, že u většiny renomovaných výrobců ty údaje o energetické náročnosti skutečně odpovídají. Ne vždy jsou ale k dispozici úplně všechny informace, které by zákazník měl mít. Ne ve všech prodejnách je štítek vyvěšen, nemají informační list, což je součást štítku, 
a někdy chybějí i informace při nákupech na internetu.

Existují i názory, že spíše než sledování písmen je lepší sledovat číselný údaj o roční spotřebě. Není to lepší cesta?
Těch parametrů při výběru nového spotřebiče je víc. Je to cena, velikost výrobku a jeho provozní funkce, není to tedy vždy jen hon na nejlepší spotřebu. Ale průzkumy nám jednoznačně dokazují, že zákazník se nejlépe orientuje právě v písmenném značení, takříkajíc když volí mezi A a B. Ty další údaje, které jsou na štítku, jako třeba spotřeba vody, sleduje méně. I proto se vede kolem značení spotřebičů od A až po G vášnivá debata. Jde o to, aby nové značení maximálně odpovídalo. Opravdu podle písmen se lidé orientují nejvíce.

Nepřeháníme to ale s tou honbou za co největší úsporou energie? Když použiji jeden z argumentů výrobců spotřebičů: My sice děláme co nejúspornější pračky, které pomalu nic nespotřebovávají, ale o to agresivnější se musejí vyrábět prací prostředky, aby to vypralo prádlo i při nižších teplotách. Příroda stejně trpí, ale jinde.
Rozdělil bych to na dvě části. Myslím, že s tou honbou to nepřeháníme, protože štítek je pouze o úspoře energie, ostatní parametry výrobků nařizuje jiná legislativa. Existují minimální požadavky, co musí výrobek splňovat: bezpečnost, funkčnost – a s těmi se pak porovnává i spotřeba. To je, myslím, v principu správně. Druhá a složitější debata je o tom, jestli jsou správně nastaveny standardy, podle kterých se měří provozní spotřeba energie. Jestli to odpovídá realitě. Když máte na štítku pračky údaj o spotřebě, tak vychází z dvou cyklů praní, ale dneska pračka umí třeba 15 různě náročných programů. V tom spočívá omezení toho štítku, že on musí srovnat výrobky 
v nějaké modelové situaci jednoho prádla, jedné teploty, musí být stejné složení vody, ovšem logicky v domácnosti to bude vždycky trochu jinak, protože těch laboratorních podmínek těžko dosáhnete.

V poslední době se do povinnosti mít štítek přidávaly nové výrobky, třeba digestoře a bojlery. Chystá se povinné štítkování pro nějaké další spotřebiče?
V nejbližších měsících by 
k žádné změně nemělo dojít, ale vyloučit to nelze. Evropská komise postupuje tak, že změří vliv výrobků na celkovou spotřebu energie a jaký je potenciál úspor. Dlouhodobě se uvažuje třeba o štítkování rychlovarných konvic a fénů, ale myslím, že to není otázka pro nějakou dohlednou dobu. Jsou to jenom úvahy, žádné konkrétní rozhodnutí nepadlo.