VYBERTE SI REGION

Kolik potřebují silnice? 90 miliard každý rok

Praha, Brno – Bezpečná a rovná silnice bez děr. To je sen asi každého řidiče, který se prohání po českých cestách. Stačí přitom maličkost. Příštích asi sedm let investovat do silniční sítě zhruba devadesát miliard korun ročně. „Potom bychom se dostali na úroveň srovnatelnou se západní Evropou," řekl včera Deníku proděkan Fakulty dopravní ČVUT a exministr dopravy Petr Moos.

27.2.2013 16
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Černý Vít

O takových investicích si však řidiči opravdu musejí zatím jenom nechat zdát. Letos totiž půjde do oprav českých silnic a dálnic přes osm miliard korun. „Je to záplata jen na řešení havarijních situací. Ale zaplať pánbůh za ně," doplnil proděkan.

Z celkového balíku plánuje Ředitelství silnic a dálnic letos investovat 4,6 miliardy korun do dálnic a silnic první třídy. Zbylé peníze za opravy komunikací druhých a třetích tříd půjdou z pokladen krajů a obcí.

Nebezpečné okolí

Nejvíc peněz hodlá vynaložit podle ČTK Středočeský kraj, a to 926 milionů korun. Dlužno dodat, že z toho 788 milionů zaplatí Evropská unie. Více než 700 milionů pak chce investovat Liberecký kraj, který chce opravit zejména silnice poničené povodněmi před třemi lety. Královéhradecký kraj zase míní dát na opravy komunikací 370 milionů korun. Nad děravými silnicemi, které po každé zimě záplatují silničáři, se pozastavil dopravní expert Robert Šťastný. „Kvůli komplikovanému průběhu zimy v posledních letech, kdy se výrazně střídají teploty, děr na silnicích určitě neubývá. Udivuje mě však, že s podobně zničenými silnicemi se nepotýkají v Rakousku nebo Německu, kde panuje podobné klima," řekl Šťastný.

Přestože díry na silnicích představují pro bezpečnost provozu problém, odborník považuje za mnohem nebezpečnější okolí silnic, do něhož by se mělo podle něho více investovat. „To jsou stromy, betonové mostky, sloupky a podobně. Jinde už pochopili, jaké nebezpečí to pro řidiče v případě nehody představuje," doplnil Šťastný.

Se západní Evropou jsou 
v Česku srovnatelné pouze nové úseky silnic. Ty starší však vykazují mnohem horší kvalitu. „V České republice je velká vnitřní zadluženost, protože jsme kvůli škrtům nedělali malé, střední a generální opravy v daných termínech. Proškrtali jsme se 
k útlumu české ekonomiky a ztrátě konkurenceschopnosti," vysvětlil Petr Moos.

Typickým příkladem je podle něho dálnice D1, na níž se údržba na některých úsecích odsouvala tak dlouho, až se muselo přikročit ke generální opravě. Na druhou stranu Moos ocenil, že současně 
s opravou projde nejdůležitější česká silnice i modernizací.

Pokud by vše šlo podle představ, Ředitelství silnic a dálnic by rádo modernizaci zahájilo už příští měsíc.
Do včerejší půlnoci měli podle mluvčí silničářů Martiny Vápeníkové předložit své námitky účastníci výběrového řízení na opravy prvních dvou úseků. Dalšími třemi úseky se pak včera zabývala komise.

Nový materiál

I když ne asi levněji, ale v blízké budoucnosti by se mohly začít stavět silnice z ekologicky šetrnějších materiálů. Jak už dříve informoval Deník, například vědci z brněnské techniky vyrobili beton bez cementu, ale s využitím elektrárenského odpadu – popílku. „Na výstavbu kilometru dálnice by bylo potřeba asi tři a půl tisíce metrů krychlových betonu. Roční produkce jaderné elektrárny spalující černé nebo hnědé uhlí by tak vystačila na zhruba sto kilometrů nové dálnice," přiblížil jeden z vědců Tomáš Opravil.

Silnice

Ministerstvo chce soukromé sypače a pluhy. Cestářům se to nelíbí

Do zimní údržby silnic by v příštích letech mohlo být zapojeno více soukromých firem než dosud. Alespoň o tom uvažuje ministerstvo dopravy. Slibuje si od toho efektivnější údržbu a úsporu až tři miliardy korun.

„Aktuálně je zimní a běžná údržba na silnicích první třídy zajišťována středisky údržby silnic, přičemž se nyní připravuje tendr na zimní a běžnou údržbu, který má 58 částí," přiblížil Zdeněk Neusar 
z ministerstva dopravy.

Ministerstvo tendr zatím nevypsalo, protože stále vyjednává s kraji. Jeho hodnota má být přes šest miliard korun, z toho 4,4 miliardy by šlo do zimní údržby. „To představuje úsporu proti stávajícímu stavu 600 milionů až zhruba tři miliardy korun," doplnil Neu-sar. Tyto částky přitom představují rezervu pro případ, že by se silničáři museli potýkat s tuhou zimou.

Úřad počítá s tím, že na každý sypač by připadlo v průměru 25 kilometrů silnic první třídy, přičemž rozdělení na oblasti vychází částečně z okresního uspořádání. „V rámci zimní údržby je v každé oblasti požadováno průměrně čtyři až pět sypačů," upřesnil Neusar.

Hrozí kolony

Záměr a argumenty ministerstva dopravy se nezdají samotným cestářům. Viceprezident pro silniční infrastrukturu Svazu dopravy a zároveň ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec se obává, že zapojit do zimní údržby větší množství soukromých společností povede ke komercionalizaci této veřejné služby 
a namísto úspor se státu prodraží.

Ministerstvo navíc míní změnit i systém údržby, ten však Němec považuje za nepraktický. V současné době totiž sypače najíždějí na komunikace ze silnic druhých 
a třetích tříd, přičemž každý ze sypačů má za úkol odklízet sníh jen z určitého úseku. Podle ministerského návrhu by však sypač jezdil po celé délce silnice. V takovém případě prý hrozí, že kvůli množství napadaného sněhu by silnici mohly ucpat kamiony a pluh by uvízl v zácpě. Silnice by tak zůstala neprotažená.

Takový scénář přitom není v Česku nic výjimečného. České silnice jsou zpravidla vedeny dvěma pruhy, takže jsou k tvorbě kolon náchylnější.

Nová auta

Pokud ministerstvo dotáhne tendr do konce, vítězové jednotlivých soutěží by mohli silnice začít udržovat od konce září letošního roku příštích šest let.

Na příští zimní sezony se chystá i Ředitelství silnic a dálnic a chce obměnit vozový park pro údržbu dálnic. Za zhruba 163 milionů korun by organizace ráda pořídila 28 nových sypačů a dvacítku různých druhů kamionů.

Ředitelství silnic a dálnic vlastními silami zajišťuje odklízení sněhu na 853 kilometrech dálnic a rychlostních silnic. K tomu potřebuje asi 400 vozů. Zimní údržba pak přijde na 950 milionů korun, přičemž na dálnice připadne 150 milionů.

V celé České republice může do terénu naráz vyrazit asi 1800 sypačů, 155 sněhových fréz a zhruba 250 šípových pluhů.

Postup při poškození vozu kvůli špatnému stavu vozovky:

* Při poškození auta raději volejte policii.

* Škodu by měl hradit vlastník komunikace. Dálnice a silnice první třídy spravuje ŘSD. Silnice nižších tříd patří krajům, místní komunikace pak obcím.

* Žádost na náhradu musí obsahovat číslo a kilometr silnice, popis situace, fotografie poničeného vozu a problematické části silnice. Dále kopii řidičského průkazu, velkého technického průkazu a zelené karty. Nesmí chybět vyčíslení škody a faktura za opravu vozu.

Autor: Vilém Janouš, ČTK

27.2.2013 VSTUP DO DISKUSE 16
SDÍLEJ:
Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
12 18

Poslanec ČSSD chce od Babiše vědět, kde vzal peníze na dluhopisy

Platforma Bez komunistů.cz. uspořádala v Praze shromáždění k odkazu Jana Palacha.
1 3

Na památku Palacha, v den jeho smrti, si lidé zapalovali svíčky

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Obamovi balí, prezidentští úředníci vyklízejí Bílý dům

Odcházející americký prezident Barack Obama se loučí s Bílým domem, v němž jako hlava státu bydlel osm let. Oficiální akce, projevy a tiskové konference má za sebou a dnes je jeho program podle poradců volnější, byť Bílý dům ještě neopouští. Hlavou státu je do pátku 12:00 místního času (18:00 SEČ), kdy složí přísahu jeho nástupce Donald Trump.

AKTUALIZOVÁNO

Lavina na italský hotel spadla, když už hosté měli sbaleno

Řím - Hosté italského hotelu Rigopiano měli v okamžiku pádu ničivé laviny sbalené kufry a budovu na úpatí pohoří Gran Sasso se chystali opustit. Museli ale počkat, dokud sněžný pluh neodstraní sníh, který zablokoval přístupovou cestu. Italskému listu La Repubblica to dnes řekl Quintino Marcella, přítel a zaměstnavatel jednoho ze dvou přeživších, kuchaře Giampiera Pareteho, který byl v hotelu s rodinou na dovolené.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies