VYBERTE SI REGION

Konec starých časů. Penzijní reforma je zde

Praha - Na začátku letošního roku odstartovala penzijní reforma. Špatně řízený stát nemá na důchody, loni si na ně musel půjčit 45 miliard a v dalších letech může tato částka podle ekonomů ještě růst. Deficit ostatně značně prohloubí i zavedení druhého pilíře. Postupně by se však měla situace zlepšovat.

11.2.2013 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Miroslav Fuchs

Podle ekonomů hrozí, že důchodový systém v Česku by mohl jednou zkolabovat. Doporučují proto nespoléhat v tomto ohledu jen na stát.

V souvislosti s důchodovou reformou se často hovoří o třech pilířích, na kterých stojí nový penzijní systém.

Za první pilíř se označuje státní důchod, zatímco třetí pilíř představuje známé penzijní připojištění. Od ledna se mu už říká doplňkové penzijní spoření.

Letos však vznikl i druhý pilíř. Podle zákonodárců je to způsob, jak získat v důchodu více peněz.

„Druhý pilíř funguje na principu 2+3. Kdo do něj vstoupí, budete každý měsíc spořit dvě procenta z hrubé mzdy a od státu dostane další tři procenta," vysvětluje princip jeho fungování prezident Asociace penzijních fondů Karel Svoboda.

Hned uvádí i příklad: „Zaměstnanec s platem 20 tisíc korun hrubého posílá na účet ve druhém pilíři čtyři sta korun a od státu dostane dalších šest set. Celkem tedy každý měsíc uspoří tisíc korun. Za 35 let to bude 420 tisíc korun plus výnosy."

Stárnutí populace

Stát inkasuje peníze na dnešní důchody od pracujících osob prostřednictvím odvodů na sociální pojištění. Co vybere každý měsíc, to rozdělí důchodcům. A to je podle ekonoma Martina Kupky z ČSOB příčina toho, proč se nynější důchodový systém dostává do problémů: „Populace stárne, starších lidí přibývá a pracujících je naopak méně. Ti, kteří pracují, už nestačí vydělávat dost peněz na důchody. A tento rozdíl bude stále propastnější."

Potvrzují to i údaje Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, které v dokumentu „Proč potřebujeme důchodovou reformu" předpokládá, že za třicet let se státní důchod může pohybovat mezi šesti a půl a sedmi a půl tisíci korun, pokud by se stát neměl dále zadlužovat.

Ke stejnému výsledku došli i autoři ekonomické studie, kterou zpracovalo Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium. Její spoluautor, ekonom Ondřej Schneider, je ještě důraznější: „Lidé nějakou penzi od státu dostanou, ale ta jistě nebude stačit na plnohodnotný život."

Druhý pilíř funguje tak, že pracující neposílají celých 28 procent sociálního pojištění na státní účet, ale část si spoří do své kapsy. Občan, který se pro něj rozhodne, už ovšem nemá možnost toto rozhodnutí odvolat.

Kdo vstoupí do druhého pilíře, pošle státu ze mzdy jen 25 procent a zbylá tři procenta spoří na vlastní účet. K nim si přidá dvě procenta z hrubé mzdy. To je jeden z důvodů, proč penzijní společnosti očekávají, že lidé nakonec zájem o vstup budou mít.

Podle Aleše Poklopa, ředitele České spořitelny penzijní společnosti, jsou zde i další výhody.

„Peníze, které jsou ve druhém pilíři, nemůže například zabavit exekutor. A pokud by nedejbože majitel zemřel, veškeré naspořené peníze jsou předmětem dědictví a získají je pozůstalí. Pokud člověk přijde o práci nebo půjde na rodičovskou dovolenou, je od placení příspěvků do druhého pilíře osvobozen. Začne do něj spořit až v okamžiku, kdy se zase vrátí do práce."

Pomůže kalkulačka

Kvůli své konstrukci se druhý pilíř vyplatí především mladým lidem ve věku do 35 let. Tím, že budou spořit dlouhou dobu, si naspoří slušné částky i při nižších příjmech. Starším lidem se vstup do druhého pilíře vyplatí v případě, že mají vyšší příjmy. Tady je namístě upozornění, že ten, komu je více než 35 let, se musí o vstupu do druhého pilíře rozhodnout do konce června. Pro lidi s nižšími příjmy však druhý pilíř není výhodný.

Ministerstvo práce a sociálních věcí spustilo na svých internetových stránkách důchodovou kalkulačku, ve které si každý vypočítá, jestli se mu druhý pilíř vyplatí. Kalkulačka zájemci ukáže, jaký by měl důchod, pokud se spolehne jen na státní zdroje, a jaký, když vstoupí do soukromého druhého pilíře.

Na zdánlivou maličkost, která je ovšem důležitá, upozorňuje ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny Tomáš Matoušek. Jeho názor zní: „Důchodová kalkulačka ministerstva je kvalitní, ale počítá s tím, že důchody budou i za 30 let stejně vysoké jako dnes, a to je nereálné. Z celé řady ekonomických studií je zřejmé, že státní důchody výrazně klesnou. Dnešní třicátníci musejí počítat s tím, že státní důchod bude o polovinu nižší, než ukazuje kalkulačka. Fondová složka ve výši tří procent, jejíž výši kalkulačka ukazuje, pak bude daleko významnější. Tím bude druhý pilíř výhodný i pro občany s nižšími platy."

informace pro vás

- internetová stránka Asociace penzijních fondů: www.starnesmysli.cz

- telefonní linka 234 712 111 a webová stránka www.duchodovareforma.mpsv.cz

- penzijní společnosti, které nabízejí spoření ve druhém pilíři je jich šest: Česká spořitelna penzijní společnost, Penzijní společnost České pojišťovny, ČSOB Penzijní společnost, KB Penzijní společnost, Raiffeisen Penzijní společnost, Allianz penzijní společnost

JAN PLAČEK

Autor: Redakce

11.2.2013 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Divocí koně v Milovicích zvládají zimu dobře
14

Divokým koním nevadí mráz, ale vlhko

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Vyhubení Židů zpečetili nacisté ve Wannsee za 90 minut

Berlín - Pouhou hodinu a půl stačilo nacistickým špičkám k definitivnímu ortelu nad miliony evropských Židů. Porada v berlínské vile Wannsee před 75 lety, 20. ledna 1942, nerozhodla o vyhubení Židů, protože holokaust probíhal už od přepadení SSSR 22. června 1941, nýbrž sloužila ke koordinaci mezi různými úřady.

Theresa Mayová o brexitu. Velká Británie nechce podrývat jednotnou EU

Londýn – „Nevstupujeme do jednání s Evropskou unií s tím, že jednání zkrachují. Žádná dohoda by byla pro Británii lepší než špatná dohoda."

Bezpečně se v Česku cítí čtyři z pěti lidí, víc než před rokem

Praha - Pocit bezpečí v Česku proti loňsku vzrostl. Bezpečně se zde cítí 81 procent lidí, před rokem to bylo 76 procent, zjistil průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Bezpečnostní situaci v Evropě ale víc než polovina hodnotí jako špatnou a podle čtyř z pěti dotázaných se v uplynulých pěti letech zhoršila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies