VYBERTE SI REGION

Kraj hledá rozvojové lokality, lidé odmítají další sklady

Olomouc - Nejméně 300 hektarů území města Olomouce a několika okolních obcí budou během několika let zabírat nové logistické areály, skladovací haly a administrativní budovy.

11.5.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Miroslav Kucej

Olomoucký kraj nyní zpracovává studii a hledá nejvhodnější lokality. Na veřejném projednávání tohoto záměru však někteří Olomoučané s výstavbou rozlehlých skladů nesouhlasili.

Olomoucký kraj si nyní nechal vypracovat územní studii na nové rozvojové plochy v Olomouci a v nejbližších obcích. „V polovině dubna jsme je projednali s dotčenými obcemi i úřady. Z původních čtrnácti navržených lokalit jsme však museli některé vyřadit. Ukázalo se, že pozemky v obcích Dolany, Hlušovice a Žerůvky jsou pro tento účel nevhodné kvůli ochrannému pásmu vodního zdroje. Dalším důvodem pro jejich vyřazení byla velmi vysoká bonita (kvalita) zemědělské půdy, špatná dopravní dostupnost, složité dopravní napojení na rychlostní komunikace a nutnost přesunu pracovní síly na velkou vzdálenost,“ sdělil Pavel Gremlica z odboru strategického rozvoje kraje olomouckého Krajského úřadu.

Některé z dotčených obcí s využitím orné půdy pro výstavbu skladovacích hal a logistických center nesouhlasí. Například Bohuňovičtí požádali, aby se kraj navrženými lokalitami pro lehké průmyslové využití (celkem 110 hektarů) na katastru obce Bohuňovice zatím nezabýval. „Na části parcel se plánuje druhá přistávací dráha místního letiště. Navíc je komunikace z Olomouce na Šternberk už teď velmi frekventovaná a nebezpečná. Po otevření velkých průmyslových hal nebo administrativních budov by se hustota dopravy ještě zvýšila. Navrhli jsme, aby se rozvojové plochy řešily až po dokončení nové komunikace, poté, co bude vyřešený letitý problém s dopravou na Šternberk,“ sdělil starosta Bohuňovic Jiří Petřek (ODS).

Žít v blízkosti velkých průmyslových areálů zatím nechtějí ani obyvatelé Velkého Týnce na Olomoucku. Zastupitelé dokonce uvažují o tom, že změní územní plán zpět na ornou půdu. „Navržená lokalita je hodně velká, má skoro osmdesát hektarů. Navíc těsně navazuje na bytovou zástavbu. Pokud se najdou zájemci, kteří by tam chtěli podnikat, velmi dobře si pohlídáme, aby tam nebyl nějaký provoz, který by neúnosně zatížil klidný život v obci,“ řekl týnecký starosta Petr Hanuška (nez.).

Olomoučanům, kteří se zúčastnili veřejného projednávání se nelíbily především rozvojové plochy navržené na rozhraní Olomouce-Slavonína a obce Hněvotín. „Pozemky tam vlastní firma Gemo, která tam chce vybudovat tzv. logisticko-technologický park. V této lokalitě je však mimořádně kvalitní zemědělská půda první třídy ochrany. S likvidací černozemě nesouhlasí ani naše sdružení, ani ministerstvo životního prostředí. Navíc jde o území, které se nachází na kopci a odkud vanou větry směrem na Olomouc,“ upozornila Dominika Kovaříková z olomoucké organizace Hnutí Duha.

Podobný názor na výstavbu dalších logistických, skladovacích a administrativních hal zastává také předseda Občanského sdružení za krásnou Olomouc Martin Horáček. „Zničí se tím několik kilometrů mimořádně úrodné půdy. Zelenou plochu zastavíme obrovskými plechovými boudami. Lidé se za klidem stěhují na venkov a teď by měli žít v blízkosti hlučných průmyslových areálů, kde najdou práci jen skladníci. Občané budou nuceni tam za prací dojíždět, zhorší se už teď velmi frekventovaná doprava. Stojí to vůbec za to?,“ poznamenal Horáček.

Ani předkladatel studie architekt Jakub Kynčl zatím není schopný přesně říci, jaký přínos by zhruba 300 hektarů nových rozvojových ploch pro Olomouc a okolí mělo. „Vhodných lokalit je tady málo, navíc nejsou dostatečně připravené. Předpokládám, že by tam do budoucna mohlo najít práci tři až patnáct tisíc lidí,“ odhadl Kynčl.

Nezaměstnanost na Olomoucku však stále klesá. Například v březnu 2008 registroval olomoucký Úřad práce v celém bývalém okrese jen 6 900 nezaměstnaných, což je nejméně v tomto měsíci od roku 1997. „Patnáct tisíc zaměstnanců k dispozici na Olomoucku samozřejmě není. Museli by sem dojíždět z Přerovska a Prostějovska. Nová logistická a administrativní centra v Olomouci a nejbližším okolí jsou z hlediska pracovních příležitostí přínosem i pro vzdálenější regiony,“ míní ředitel olomouckého Úřadu práce Roman Chlopčík.

Autor: Magda Vránová

11.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies