Vysoká nezaměstnanost šplhající k šestnáctiprocentní hranici a migrace především mladých lidí trápí příhraniční město Kraslice. V době krize tu firmy přišly o zakázky a noví podnikatelé za poslední roky novou výrobu nerozjíždějí. Nelákají je ani lukrativní pozemky u hranic, které je město ochotno prodávat i pod cenou.

„Nemohla jsem najít v Kraslicích ani jejich okolí práci, proto jsem z města odešla. Stejně tak to udělala řada mých vrstevníků,“ řekla Petra Schnorrerová z Kraslic. „Lidé se stěhují do větších měst, jako je Plzeň nebo Praha, kde je práce přece jen mnohem víc. Mám obavy, že za pár let se Kraslice stanou městem důchodců,“ doplnila.

Čísla mluví za vše. Zatímco ještě před několika lety měly Kraslice kolem osmi tisíc obyvatel, dnes jich je o tisícovku méně. Člen investiční komise Otakar Mika vidí problém hlavně v geografické poloze. „Že je město v příhraničí, nemusí nutně znamenat výhodnou polohu,“ poznamenal. „Například průmyslové zóny vznikají u dálnic. Takovou infrastrukturu tady nemáme,“ uvedl.

I tak se ale v Kraslicích začíná debatovat o možnosti získání peněz z Ministerstva průmyslu a obchodu na vybudování podnikatelských inkubátorů. „Musíme hledat řešení, jak využít opuštěné objekty pro podnikání,“ řekl místostarosta Lubomír Zach. Nabízí se podle jeho slov například budova, ve které vyráběla spodní prádlo Triola. „Náklady na přestavbu by se pohybovaly kolem třiceti až čtyřiceti milionů korun, přičemž dotace z operačního programu ministerstva činí až 75 procent,“ nastínil Zach. V inkubátorech vidí šanci pro začínající podnikatele, kteří si nemohou dovolit postavit vlastní výrobní prostory, ale i pro už rozjeté podniky. „Máme už čtyři zájemce, kteří se o inkubátory zajímali.“ Zach ale připustil, že zastupitelé nejsou jednotní. Spoluúčast pětadvacet procent v současné finanční situaci města se některým zdá nereálná.

Rada města nyní rozhodne, zda se město pokusí peníze získat. Musí schválit částku sto tisíc korun na vypracování takzvaného registračního listu, na základě kterého ministerstvo rozhodne, zda peníze uvolní.

Otakar Mika upozornil, že výstavbu inkubátorů musí radnice důkladně promyslet už jen proto, že projekt musí garantovat desetiletou udržitelnost, aby nehrozilo vrácení dotace. „Vítám ale tyto snahy, nicméně musí se důkladně spočítat nákladovost,“ doplnil. Město se dál snaží do města přilákat investory. Avšak marně. Aktualizovalo například u Czech Investu nabídku parcel u hranic a nabízí je i prostřednictvím Hospodářské komory ČR.

U hranic je jen tržnice, benzínky a hospody

Na lukrativní pozemky v Kraslicích se od roku 2001, kdy byl otevřen hraniční přechod i pro osobní automobily do 3,5 tuny, nepodařilo městu přilákat strategického investora, který by dal lidem práci. Stojí tu pouze obří asijská tržnice, tři restaurace a dvě čerpací stanice. Radnice moc dobře ví, že to je málo. Územní plán totiž počítal s drobnou průmyslovou výrobou nebo stavbou řady domků s malými obchůdky.

Místo toho se město marně pokouší nabízet pozemky přes Hospodářskou komoru ČR a aktualizovalo také nabídku u Czech Investu. „Neregistrujeme ale zatím žádného zájemce,“ řekl starosta Kraslic Zdeněk Brantl.

Radnice navíc připustila, že problémy hlásí už i asijští prodejci. Provozovatel tržnice totiž požaduje snížení nájmu. Stánkařům rapidně klesají tržby. Mnoho z nich už od hranic odešlo. Rada města zatím žádosti nevyhověla.

Kraslice se už zřejmě musí smířit s tím, že v budoucnu nebudou průmyslovým městem, jako tomu bylo v minulosti. „Musíme se zaměřit na turistiku. Dovedu si představit, že Kraslice budou vstupní branou do Krušnohoří. Nelze totiž očekávat, že koncentrace průmyslu se zde zvětší,“ konstatoval člen investiční komise kraslické radnice Otakar Mika.